Wikipedie

Tomáš Seidan

český sochař a pedagog

Tomáš Seidan (6. září 1830 Praha[1] – 2. prosince 1890 [2][3] Praha) byl český sochař a pedagog.

Tomáš Seidan
Narození6. září 1830 nebo 5. září 1830
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. prosince 1890 (ve věku 60 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánísochař a umělecký pedagog
PříbuzníVáclav Jan Seidan (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Narodil se v Praze na Starém Městě v rodině rytce Antonína Seidana. Pocházel z devíti sourozenců. Jeho starší bratr Václav Jan Seidan (1817–1870)[4] byl medailérem. V roce 1839 zemřel otec Antonín Seidan.[5]

Tomáš Seidan se vyučil sochařství v dílně bratrů Josefa a Emanuela Maxových a v letech 1843–1845 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u Christiana Rubena. V té době došlo k reformám výuky od strnulého akademismu směrem k realistické malbě. Od roku 1849 Seidan působil jako modelér porcelánky ve Staré Roli a po odchodu Václava Levého do Říma (1854) převzal jeho dílnu.

Po dvacet let působil jako profesor modelování na Pražské technice.[6] Na pražské Akademii nebyl zřízen ateliér sochařství a proto hodiny modelování v ateliéru sochaře Tomáše Seidana navštěvoval Josef Mauder, Ladislav Šaloun a také mladý Myslbek. Myslbek strávil v Seidanově ateliéru dva roky a pak přešel k Václavu Levému. Později se podílel jako Seidanův pomocník na sochařské zakázce ve vídeňském Arsenálu.

Tomáš Seidan byl členem Umělecké besedy, Krasoumné jednoty (1870–1890) a Spolku svatého Lukáše (1871–1890). Zemřel v Praze v prosinci 1890 ve věku 60 let a je pohřben na Olšanských hřbitovech (V. hřbitov, 10. oddělení, hrob 148).[7]

Dílo

editovat

Seidanovo dílo je pozdně klasicistní, ale jeho portréty jsou oproti Maxovým živější a více se zaměřují na detail. Za jeho nejzdařilejší práci je považován pomník J. F. Smetany, který neusiluje o idealizaci, postrádá dobový patos a nejvíce se vzdaluje sochařskému akademismu. Od současníků se Seidan odlišuje realistickým ztvárněním v několika drobných plastikách, které nejvíce vypovídají o jeho výtvarné představivosti a přibližují ho tvorbě následující generace.[8]

Ve velkých plastikách z pozdějšího období chybí fantazie a vzlet, které Seidan nahrazuje plastickou manýrou s prvky klasicismu, novorenesance a realismu. Seidanovy sochy poznamenal živnostenský ráz jeho sochařské dílny, který je řadí k tehdejšímu průměru, s těžko rozeznatelným autorským rukopisem. Jeho návrhy na výzdobu Palackého mostu v Praze i jiné příležitostné práce byly překonány následující generací sochařů v čele s Josefem Václavem Myslbekem a v soutěži neobstály.[9]

Realizovaná díla

editovat
 
Generál Matyáš Gallas, Vídeň 1867
 
Pomník J. F. Smetany, Plzeň
 
Náhrobek Boženy Němcové

Společné výstavy

editovat
  • 1884 Krasoumná jednota v Praze (Umělecká výstava na Žofíně), Žofín, Praha
  • 1988/89 Umělecká beseda k 125. výročí založení, Mánes, Praha

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Tomáše SeIdan farnost při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském
  3. ↑ dle matriky zemřelých farnosti při kostele sv. Jiljí zemřel Tomáš Seidan 2. prosince 1890 na pražském Starém Městě čp. 213
  4. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Václava Johanna Seidana farnost při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském
  5. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Antona Seidana farnost při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském
  6. ↑ Světozor č. 4, 12.12.1890
  7. ↑ Hrob Tomáše Seidana. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2015-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-28. 
  8. ↑ Vojtěch Volavka, Sochařství devatenáctého století, s. 56
  9. ↑ Tomáš Seidan, Rozhlas Brno
  10. ↑ Busta Petra Velikého, Karlovy Vary

Literatura

editovat
  • Šárka Leubnerová (ed.), Umění 19. století, s. 240, 258, Národní galerie v Praze 2016, ISBN 978-80-7035-598-5
  • Lubomír Sršeň, K autorství náhrobního pomníku Boženy Němcové, Sborník Památníku národního písemnictví. Roč. 34/2002 ISBN 8085085593 502 s. 34, (2002,) s. 199–216
  • Vojtěch Volavka, Sochařství devatenáctého století, Výtvarný odbor UB, Praha, 1948
  • Vladimír Sís, Olšanské hřbitovy, Pražská akciová tiskárna, Praha 1929

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tomáš_Seidan&oldid=24403920“