Svrab

Svrab (latinsky scabies, z latinského scabere = drbat se), též sarkoptóza, u zvířat lidově též prašivina je infekční onemocnění způsobené zákožkou svrabovou (latinsky Sarcoptes hominis) postihující člověka i zvířata.

svrab
zákožka svrabová
Klasifikace
MKN-10	B86
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svrab

Související informace naleznete také v článku Zákožka svrabová.

Svrab lidský

U člověka je původcem zákožka svrabová Sarcoptes scabiei var. hominis (podle jiných autorů Sarcoptes scabiei). Poslední pochybnosti, že příčinou svrabu je zákožka svrabová, rozptýlil ve svém pojednání o svrabu z roku 1844 vídeňský lékař moravského původu, (rodák z Brna), Ferdinand von Hebra (1816–1880).

V České republice byl v roce 2023 zaznamenán vzestup počtu nakažených oproti předchozím letům. Svrab patří mezi nejčastější nemoci z povolání a je nejrozšířenějším profesním onemocněním mezi zdravotníky.

Zákožka vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samice naklade během života (tři až šest týdnů) asi 50 vajiček v slepých koncích chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla. Z larev se během 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají nebo se mohou přenést na dalšího hostitele. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním.

Formy onemocnění

• U těžkých nemocí (např. AIDS, hematologické choroby) může dojít k těžkému stavu charakteristickému nadměrnou hyperkeratózou (vytvořením silné krusty na kůži), to je takzvaný svrab norský.
• U osob se zvýšenou hygienou dochází k zastření příznaků. Zbývá pouze svědění. Tato forma se nazývá svrab mytých.
• Scabies nodularis – Jedná se o červené noduly (pupínky), které intenzivně svědí. Vznikají v důsledku vystupňované imunitní reakce.

Přenos

Onemocnění se nejčastěji přenáší nákazou přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, spíše při dlouhodobém kontaktu (např. v noclehárnách, táborech, nemocnicích, avšak rozhodně ne podáním ruky). Častý je přenos na další členy rodiny. Infekci napomáhá snížená imunita. Na svrab jsou náchylné zejména děti, které se infikují hlavně během hraní.

Příznaky

Příznaky se objevují tři až osm týdnů po infekci, zprvu nejsou příliš výrazné ani charakteristické. Často i odborníci myslí, že je to záchvat kopřivky. Napadá nejdříve tenčí kůži na břiše, v podpaží, na vnitřní straně stehen, prsní dvorce, kotníky, u menších dětí i dlaně a plosky chodidel. Základním projevem jsou drobné červené pupínky velikosti špendlíkové hlavičky, často uspořádané ve dvojicích a kryté stroupkem. Jsou silně svědivé, takže se mezi pupínky objevují škrábance. Projevuje se nepříjemným svěděním a kožními změnami v podobě oděrek (exkoriací), pupínků a skvrn. Onemocnění nesouvisí pouze s osobní hygienou, ale nedostatečná hygiena může způsobit horší průběh nemoci. Naopak i přehnaná hygiena může způsobit zastření příznaků a problémy při diagnóze svrabu. Hlavním subjektivním příznakem je svědění, které se stupňuje v noci na lůžku a při zahřátí těla například při sportu. Na kůži je viditelná vyrážka – chodbičky zákožek jako několik milimetrů až několik centimetrů dlouhé našedlé nebo narůžovělé, lehce vyvýšené nitkovité stopy s perleťově zbarvenou 2 až 3 mm velkou kupkou na konci. Nejčastěji postiženými místy jsou meziprstní prostory, okolí genitálu a prsních bradavek, hýždě, zápěstí, záhyby loketního a kolenního kloubu, podbřišek a místa, kde přiléhá prádlo. U dětí také dlaně, plosky nohou, obličej a záda.

Epidemická opatření

Mimo pokožku hostitele mohou zákožky přežít maximálně tři až čtyři dny. Pokud zákožku vystavíte na dobu delší deseti minut teplotám alespoň 60 °C, také nejsou schopny přežít. Po zjištění infekce je tedy důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a tak podobně vyčistit od parazitů. Například vynesením ven / nepoužíváním po dobu čtyř dnů, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysáním vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Veškeré povlečení je nutné vyprat na 60 °C, vyžehlit je a nechat tři dny ležet.

Léčba

Léčba spočívá v zevním použití insekticidních přípravků obsahujících permethrin. U osob, u kterých to není vhodné, například u dětských pacientů, se zevně používá sírová vazelína. Ke zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách. I po přeléčení u některých lidí přetrvává svědění i dva měsíce, hůře se hojí atopici a lidé se světlým typem pleti, povšechně pak ženy a děti.

Svrab u zvířat

• 
  Liška obecná v pokročilém stadiu onemocnění prašivinou

Odkazy

Literatura

• TOLAROVÁ, Věra. Svrab [on line]. Zdraví a zdravotnictví. 9. srpna 2002 [cit. 8. 8. 16]. Dostupné z www: http://www.zdrav.cz/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=202
• TOLAROVÁ, Věra. Svrab. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2000. [5] s., 2 obr.

Související články

• Ušní svrab

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu svrab na Wikimedia Commons
• Téma Svrab ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo svrab ve Wikislovníku
• Galerie svrab na Wikimedia Commons
• http://www.zuusti.cz/wp-content/uploads/2012/10/Svrab.pdf^{[nedostupný zdroj]}

Autoritní data	BNF: cb12252709b (data) LCCN: sh85117892 NLI: 987007558471605171

Portály: Medicína

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.