Wikipedie

Světová zdravotnická organizace

agentura OSN která je koordinující autoritou

Světová zdravotnická organizace (WHO, z anglického názvu World Health Organization, česká zkratka SZO) je agentura Organizace spojených národů. Je koordinační autoritou v mezinárodním veřejném zdraví. Její centrála sídlí v Ženevě ve Švýcarsku. Organizace byla založena Spojenými národy 7. dubna 1948. Tento den v roce se celosvětově slaví jako Světový den zdraví. WHO zdědila mnoho mandátů a zdrojů po svém předchůdci, Zdravotní organizaci, která byla agenturou organizace Společnost národů, působící v období mezi dvěma světovými válkami. WHO převzala plnění povinností a úkolů Mezinárodního úřadu veřejného zdravotnictví (OIHP), které byly stanoveny v mezinárodní smlouvě podepsané v Římě v prosinci 1907.

Světová zdravotnická organizace
PředchůdceOffice international d'hygiène publique
Vznik7. dubna 1948
SídloŽeneva, Švýcarsko
Souřadnice46°14′0,73″ s. š., 6°8′3,12″ v. d.
Úřední jazykangličtina, arabština, španělština, francouzština, ruština a čínština
Mateřská organizaceEkonomická a sociální rada OSN a Organizace spojených národů
Počet zaměstnanců7 000 (2014)
OceněníCena kněžny asturské za mezinárodní spolupráci (2009)
důstojník Řádu andského kondora
Oficiální webwww.who.int
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vlajka WHO
Centrála WHO ve švýcarské Ženevě

Úkoly WHO

editovat

Ústava Světové zdravotnické organizace[1] stanovuje, že jejím úkolem je „dosažení všemi lidmi nejvyšší možné úrovně zdraví“. Její hlavní úloha je likvidovat nemoci, speciálně klíčové infekční nemoci. V rámci mezinárodního monitorování průběhu a šíření infekčních nemocí jako SARS, malárie a AIDS, realizuje též programy na likvidaci těchto nemocí, a to vývojem a distribucí vakcín. Po letech likvidace pravých neštovic, WHO v roce 1979 prohlásila, že nemoc byla eradikována - jako první nemoc v historii lidstva, která byla vymýcena. WHO se blíží úspěchu ve vývoji vakcín proti nemocem, jako jsou malárie a schistosomóza (infekční nemoc způsobená motolicemi rodu Schistosoma) a plánuje eliminovat dětskou obrnu v nejbližších letech.

Ústava WHO definuje zdraví jako stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, a ne jenom jako absenci nemoci nebo vady. V rámci boje proti různým nemocem, WHO též provádí celosvětové kampaně, např. na zvýšení spotřeby zeleniny, nebo na snížení konzumace tabáku, a provádí vlastní výzkumné projekty - např. zda má elektromagnetické pole kolem mobilních telefonů negativní vlivy na zdraví. Některé nálezy z těchto výzkumů mohou být kontroverzní, jako například zpráva WHO z dubna 2003, která doporučila, že obsah cukru ve zdravé dietě má být méně než 10%, což vedlo k lobbování cukrovarnického průmyslu proti tomuto doporučení.

K uvedeným úkolům WHO, mezinárodní smlouvy přidělily organizaci mnoho odpovědnosti za následující konvence - např. Jednotná úmluva o omamných látkách a Úmluva o psychotropních látkách žádají WHO vydat závazné vědecké a medicínské hodnocení psychoaktivních drog a doporučit jak mají být regulovány. Tímto způsobem WHO koná dohled nad výkonem zákonodárné Komise pro narkotika.[2]

Struktura

editovat

Orgány WHO jsou Světové zdravotnické shromáždění, výkonná rada a sekretariát.

Světové zdravotnické shromáždění je složeno z delegátů zastupujících členy. Každý člen je zastoupen ne více než třemi delegáty, z nichž jeden je určen za hlavního delegáta. Každý člen má ve shromáždění jeden hlas. Shromáždění se obvykle sejde každý rok v květnu a kromě jmenování generálního ředitele (na pětiletý termín) monitoruje finanční řízení Organizace. Shromáždění také kontroluje a schvaluje předložený programový rozpočet, volí Výkonnou radu.

Výkonná rada se skládá z 34 osob kvalifikovaných v oblasti zdravotnictví, které volí Světové zdravotnické shromáždění. Členové jsou voleni na třileté období a mohou býti zvoleni znovu. Výkonná rada zřizuje výbory. Hlavní funkce Rady je realizace rozhodnutí a řízení Shromáždění, obecně mu je povinna radit a podporovat jeho práci.

Sekretariát se skládá z generálního ředitele a technických a správních úředníků, jichž je asi 11 000 a jsou tvořeni zdravotními a jinými experty a pomocným personálem, pracujícím v centrále, v 6 regionálních úřadech a v zemích.

Světové zdravotnické shromáždění nebo výkonná rada mohou svolati místní, obecné, odborné nebo jiné zvláštní konference, aby studovaly otázky spadající do působnosti Světové zdravotnické organizace.

Členství

editovat

WHO má 194 členských států, včetně všech členských států OSN kromě Lichtenštejnska. Území, která nejsou členské státy OSN, se mohou připojit jako přidružení členové (s kompletní informací, ale limitovanou participací a volebními právy), je-li to schváleno volbou shromáždění. Příklady jsou samosprávné entity Nového Zélandu – Cookovy ostrovy a Niue. Entitám může být též poskytnut status pozorovatele – např. Vatikán.

Ukončení členství Spojených států amerických ve WHO

editovat

V dubnu 2020 oznámil americký prezident Donald Trump, že pokud WHO neprovede požadované reformy, pozastaví Spojené státy americké její financování. Prezident Trump informoval 6. července 2020 generálního tajemníka OSN, že USA opustí Světovou zdravotnickou organizaci ke dni 6. července 2021.[3][pozn. 1]

Nová administrativa Joea Bidena od ledna 2021 uskutečňuje záměr se do WHO vrátit.[5]

Partnerství

editovat

Jako agentura OSN je WHO financována systémem Organizace spojených národů skrze příspěvky členských států. V současných letech práce WHO obsahuje více spolupráce s partnery jako jsou nevládní organizace a farmaceutický průmysl, i s nadacemi jako je Nadace Billa a Melindy Gatesových nebo Rockefellerova nadace. Tyto formy spolupráce mohou být považovány za spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem; polovina rozpočtu organizace WHO je totiž financována soukromými nadacemi a průmyslovými podniky. Podle některých tak dochází k úpadku organizace.[6]

Některá partnerství WHO se soukromou sférou

editovat

Velvyslanci dobré vůle

editovat

Pro WHO pracují "Velvyslanci dobré vůle", jsou to populární osobnosti a kolektivy z oblasti umění, sportu atd., které přitahují pozornost k iniciativám a projektům WHO. Mezi známé členy této skupiny patří:

Generální ředitelé WHO

editovat
Jméno Země Termín úřadu
Brock Chisholm Kanada 1948–1953
Marcolino Gomes Candau Brazílie 1953–1973
Halfdan T. Mahler Dánsko 1973–1988
Hiroši Nakadžima Japonsko 1988–1998
Gro Harlem Brundtlandová Norsko 1998–2003
Lee Jong-wook Jižní Korea 2003–2006
Margaret Chan Čína 2007–2017
Tedros Adhanom Ghebreyesus Etiopie 2017–

Další osoby spojené s WHO

editovat

Zajímavosti

editovat

Pro potřeby centrály organizace vydávala švýcarská poštovní správa od roku 1948 známky své země opatřené přetiskem ve znění ORGANISATION MONDIALE DE LA SANTÉ. Později vydávala zvláštní emise známek již bez přetisků, se stejným nápisem a nadtitulkem HELVETIA. Námětem byl znak WHO, měna byla švýcarský frank a známky navrhovali švýcarští umělci.[8]

Kritika

editovat
Neutralita této části článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
 
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Závislost na Číně

editovat

V době koronavirové pandemie v roce 2020 byla WHO kritizována za přílišnou závislost na Číně.[9] WHO věřila počtu nakažených a mrtvých, které Čína vykazovala, i dalším čínským vyjádřením, i když média už v lednu 2020 začala psát o tom, že Čína lže.[10] WHO nevydávala důležitá opatření a nedoporučovala omezovat lety do Číny.[11] Magazín Atlantic upozornil, že WHO nepsala o úspěšnosti Tchaj-Wanu a Jižní Koreje při boji proti koronavirové pandemii, i přesto že Tchaj-Wan dokázal zastavit šíření už na počátku krize.[12] Vysoce postavený úředník Bruce Aylward se v přímé konfrontaci s mladou hongkongskou novinářkou přes Skype vyhýbal otázce přijetí Tchaj-Wanu a nakonec zavěsil.[13][14] Misi lékařů a epidemiologů pro kontrolu nebezpečných nemocí WHO vyslala až v únoru, kdy už bylo v Číně po nejhorší části pandemie.[15]

Za problematické je též považováno pozvání Tchaj-wanu pod jménem Čínská Taipei jako pozorovatele WHO.[16] V dubnu 2020 oznámil prezident Trump, že kvůli způsobu, jakým si WHO počínala během pandemie koronaviru, zastaví USA dočasně její financování.[17] Naopak prezident Macron se následně vyjádřil, že i přes počáteční problémy není vhodný okamžik k vyšetřování postoje Světové zdravotnické organizace k pandemii.[18] Kancléřka Merkelová ocenila v proslovu k německému parlamentu Světovou zdravotnickou organizaci jako nepostradatelného partnera.[19]

Prevence nechtěného početí a podpora interrupcí

editovat

WHO podporuje prevenci před nechtěným početím (antikoncepci) a legalizaci umělých potratů s odůvodněním, že bez dostatečného přístupu k interrupci budou ženy podstupovat nekvalitní a nebezpečné zákroky. Na svých webových stránkách Světová zdravotnická organizace vyjmenovává bariéry interrupcí: zákaz interrupcí zákonem, svoboda svědomí lékařů odmítajících interrupce, nekvalitní služby, vysoká cena, stigma, poskytování zavádějících informací a požadavky na povinné čekání před zákrokem, konzultace, schválení jinou osobou a lékařské testy.[20][21] Proti podpoře interrupcí protestovaly organizace a osobnosti sympatizující s hnutím pro-life.[22]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Obdobný postup zvolily USA ve vztahu ke Světové poštovní unii, když v říjnu 2018 oznámily vystoupení s roční výpovědní lhůtou. Po nalezení dohody o remuneračním systému v září 2019 USA své vystoupení odvolaly.[4]

Reference

editovat
  1. ↑ 189/1948 Sb. Zřízení a Ústava Světové zdravotnické organisace a o Protokolu o Mezinárodním úřadu zdravotnictví. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ Spojené státy příští rok oficiálně opustí WHO. Organizace je příliš nakloněna Číně, tvrdí Trump. ct24.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize/ČT 24, 2020-07-07 [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ Archivovaná kopie. news.upu.int [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-25. 
  5. ↑ Readout of Vice President Harris’s Call with World Health Organization Director-General Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus. The White House [online]. 2021-01-21 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ LIDÉN, J. The World Health Organization and Global Health Governance: post-1990. S. 141–147. Public Health [online]. 2014-02. Roč. 128, čís. 2, s. 141–147. Dostupné online. DOI 10.1016/j.puhe.2013.08.008. PMID 24388640. (anglicky) 
  7. ↑ Goodwill Ambassador [online]. WHO [cit. 2012-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 April 2018. 
  8. ↑ HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3. vydání. Praha: GKP, 1986. Kapitola Mezinárodní organizace, s. 218. 
  9. ↑ BESSER, Europe correspondent Linton. WHO division leading coronavirus fight poses 'unacceptable' risk to organisation, audit finds. ABC News [online]. 2020-02-17 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ LAMPER, Ivan. Kvůli utajování koronaviru hraje Čína podle ruských dezinformačních karet. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  11. ↑ Advice for public. web.archive.org [online]. 2020-02-29 [cit. 2020-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-29. 
  12. ↑ GILSINAN, Kathy. How China Deceived the WHO. The Atlantic [online]. 2020-04-12 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ "Slepě pročínská" WHO čelí kritice, varování před koronavirem z Tchaj-wanu ignorovala. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-04-07 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ Senior WHO adviser appears to dodge question on Taiwan's Covid-19 response. the Guardian [online]. 2020-03-30 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Hlášení WHO o společné misi s Čínou o covid-19 [online]. [cit. 2020-04-20]. Stránka 25. Dostupné online. 
  16. ↑ Taiwan and the World Health Assembly. thediplomat.com [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ ‚Selhala ve své základní povinnosti.‘ USA přeruší financování Světové zdravotnické organizace. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  18. ↑ Coronavirus : Une enquête sur l'OMS ? "Ce n'est pas le moment", selon Macron. L'Indépendant [online]. 22. 4. 2020 [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. (francouzsky) 
  19. ↑ Merkelová: Německo prochází zkouškou, jakou nezažilo od války. Týden [online]. 24. 4. 2020 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  20. ↑ Abortion [online]. Světová zdravotnická organizace [cit. 2020-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Maintaining essential health services: operational guidance for the COVID-19 context interim guidance. www.who.int [online]. Světová zdravotnická organizace, 2020-06-01 [cit. 2020-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Hnutí Pro život ČR. hnutiprozivot.cz [online]. [cit. 2020-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Světová_zdravotnická_organizace&oldid=24245457“