Socialistická republika Černá Hora

; vlajka	; znak
Geografie
Hlavní město	Titograd
Rozloha	13 810 km²
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	615 035
Jazyky	srbochorvatština
	Státní útvar
Státní zřízení	socialistická republika
Mateřská; země	Socialistická federativní republika Jugoslávie; Svazová republika Jugoslávie
Měna	Jugoslávský dinár
Vznik	29. listopad 1943
Zánik	12. říjen 1992
	Státní útvary a území
	Království Černá Hora
	Nezávislý stát Chorvatsko
	Albánské království
	Svazová republika Jugoslávie

Socialistická republika Černá Hora (zkráceně SR Černá Hora; srbochorvatsky Socijalistička Republika Crna Gora, SR Crna Gora; Социјалистичка Република Црна Гора, СP Црна Гора) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. Socialistická republika Černá Hora zanikla přijetím nové ústavy 12. října 1992.^[1]

Vývoj názvu

1945 - 1963: Lidová republika Černá Hora jako součást Demokratické federativní Jugoslávie, resp. Federativní lidové republiky Jugoslávie
1963 - 1992: Socialistická republika Černá Hora jako součást Socialistické federativní republiky Jugoslávie
1992: Socialistická republika Černá Hora jako součást Svazové republiky Jugoslávie

Historie

Druhé zasedání AVNOJe v listopadu 1943 přineslo jasnou formulaci obnovení Jugoslávie na federálním principu, přičemž z dikce usnesení lze vyvodit, že jednou z republik budoucí federace bude také Černá Hora, která byla v dobách meziválečného království do značné míry opomíjena, což se projevovalo i v názvu státu do roku 1929.

Období AVNOJské Jugoslávie se neslo ve znamení investic do Černé Hory, což umožňovalo průmyslový růst a růst životní úrovně. Z Fondu federace pro pomoc například SR Černá Hora čerpala hned po Kosovu nejvíce prostředků.^[2]

Republikové ústavy byly přijaty v letech 1946, 1963 a 1974.

V lednu 1989 po sérii demonstrací opustila své funkce většina představitelů strany a státu, aby na jejich místa mohli nastoupit přívrženci Miloševićovy politiky.^[1] V březnu 1992 se Černohorci v referendu vyjádřili pro setrvání v jugoslávské federaci.^[3] 23. dubna 1992 schválil černohorský parlament ústavu nové - třetí - Jugoslávie, která vstoupila v život 27. dubna 1992.^[1]

Konec socialistické Černé Hory přinesla nová ústava z 12. října 1992, která mimo jiné prohlásila za hlavní město republiky Cetinji.^[1]

Politika

Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů Černé Hory, který zvítězil ještě i ve volbách v roce 1990.^[4]

V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo Černé Hory.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 25–37. ISSN 0037-6922.
↑ DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 63.
↑ Centar za monitoring. Referendum 1992 [online]. C2004 [cit. 2009-08-22]. [online]. (černohorsky) ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Centar za monitoring. Parlamentarni izbori 1990 [online]. C2004 [cit. 2009-08-22]. [online]. (černohorsky) ^{[nedostupný zdroj]}

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Socialistická republika Černá Hora na Wikimedia Commons

[pelikan2537-1] PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 25–37. ISSN 0037-6922.

[2] DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 63.

[3] Centar za monitoring. Referendum 1992 [online]. C2004 [cit. 2009-08-22]. [online]. (černohorsky) ^{[nedostupný zdroj]}

[4] Centar za monitoring. Parlamentarni izbori 1990 [online]. C2004 [cit. 2009-08-22]. [online]. (černohorsky) ^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]

[4]