Sobolevův prostor

Sobolevův prostor je v matematice normovaný vektorový prostor funkcí s normou, která je kombinací L^p-normy funkce a jejích derivací.

Sobolevovy prostory s celočíselnou derivací

Definice

Sobolevův prostor W^k,p(Ω) je množina všech funkcí u ∈ L^p(Ω) tak, že pro každý multi-index α s |α| ≤ k leží slabá parciální derivace $D^{\alpha }u$ v L^p(Ω), tj.

$W^{k,p}(\Omega )=\{u\in L^{p}(\Omega ):D^{\alpha }u\in L^{p}(\Omega )\,\,\forall |\alpha |\leq k\},$

kde Ω je otevřena množina v Rⁿ a 1 ≤ p ≤ +∞. Přirozené číslo k se nazývá řád Sobolevova prostoru W^k,p(Ω).

Existuje mnoho možností jak na prostoru W^k,p(Ω) definovat normu, tedy, jak z něj vytvořit Banachův prostor. Následující dvě definice zavádějí dvě různé, ovšem navzájem ekvivalentní normy:

$\|u\|_{W^{k,p}(\Omega )}:={\begin{cases}\left(\sum _{|\alpha |\leq k}\|D^{\alpha }u\|_{L^{p}(\Omega )}^{p}\right)^{1/p},&1\leq p<+\infty ;\\\sum _{|\alpha |\leq k}\|D^{\alpha }u\|_{L^{\infty }(\Omega )},&p=+\infty ;\end{cases}}$

a

$\|u\|'_{W^{k,p}(\Omega )}:={\begin{cases}\sum _{|\alpha |\leq k}\|D^{\alpha }u\|_{L^{p}(\Omega )},&1\leq p<+\infty ;\\\sum _{|\alpha |\leq k}\|D^{\alpha }u\|_{L^{\infty }(\Omega )},&p=+\infty .\end{cases}}$

Pro p < +∞ je Banachův prostor W^k,p(Ω) s takto zavedenými normami dokonce separabilní.

Na prostoru W^k,2(Ω) vybaveném normou $\|\cdot \|_{W^{k,2}(\Omega )}$lze navíc zavést skalární součin, který tuto normu indukuje, čímž se z něj stane Hilbertův prostor. Tento prostor se pak místo W^k,2(Ω) značí H^k(Ω).

Sobolevovy prostory s neceločíselnou derivací

Besselovy potenciální prostory

Pokud 1 < p < ∞, Besselův prostor H^s,p(Rⁿ) je dobře definován pro každé reálné číslo s předpisem

$H^{s,p}(\mathbb {R} ^{n}):=\{f\in L^{p}(\mathbb {R} ^{n}):{\mathcal {F}}^{-1}(1+|\xi |^{2})^{\frac {s}{2}}{\mathcal {F}}f\in L^{p}(\mathbb {R} )^{n}\}$

s normou

$\|f\|_{H^{s,p}(\mathbb {R} ^{n})}:=\|{\mathcal {F}}^{-1}(1+|\xi |^{2})^{\frac {s}{2}}{\mathcal {F}}f\|_{L^{p}(\mathbb {R} ^{n})}$.

Besselovy potenciální prostory jsou Banachovými prostory a v speciálním případě p = 2 dokonce Hilbertovými prostory. Pojem Besselova prostoru je zobecnění pojmu Sobolevova prostoru v tom smyslu, že pro přirozené k platí H^k,p(Rⁿ)=W^k,p(Rⁿ) s ekvivalentními normami. Navíc platí řetěz vnoření

$H^{k+1,p}(\mathbb {R} ^{n})\hookrightarrow H^{s',p}(\mathbb {R} ^{n})\hookrightarrow H^{s,p}(\mathbb {R} ^{n})\hookrightarrow H^{k,p}(\mathbb {R} ^{n}),\quad k\leq s\leq s'\leq k+1.$

Sobolev-Slobodeckého prostory

Další způsob definovat Sobolevovy prostory s neceločíselnou derivací používá nápad zobecnění Hölderovy spojitostí do Lebesgueových prostorů. Je-li Ω otevřená množina Rⁿ, 1 ≤ p < ∞, θ ∈ (0,1) a f ∈ L^p(Ω), pak Slobodeckého seminorma je definována předpisem

$[f]_{\theta ,p,\Omega }:=\int _{\Omega }\int _{\Omega }{\frac {|f(x)-f(y)|}{|x-y|^{\theta p+n}}}\;dx\;dy$.

Je-li s > 0 neceločíselné, Sobolev-Slobodeckého prostor W^{s, p}(Ω) je dobře definován předpisem

$W^{s,p}(\Omega ):=\{f\in W^{\lfloor s\rfloor ,p}(\Omega ):\sup _{|\alpha |=\lfloor s\rfloor }[D^{\alpha }f]_{\theta ,p,\Omega }<\infty \}$,

kde $\theta =s-\lfloor s\rfloor \in (0,1)$. Je Banachovým prostorem s normou

$\|f\|_{W^{s,p}(\Omega )}:=\|f\|_{W^{\lfloor s\rfloor ,p}(\Omega )}+\sup _{|\alpha |=\lfloor s\rfloor }[D^{\alpha }f]_{\theta ,p,\Omega }$.

I v případě Sobolev-Slobodeckého prostorů platí řetěz vnoření

$W^{k+1,p}(\Omega )\hookrightarrow W^{s',p}(\Omega )\hookrightarrow W^{s,p}(\Omega )\hookrightarrow W^{k,p}(\Omega ),\quad k\leq s\leq s'\leq k+1$.

Literatura

• ADAMS, Robert A. Sobolev Spaces. Boston, MA: Academic Press, 1975. ISBN 978-0-12-044150-1. .
• AUBIN, Thierry. Nonlinear analysis on manifolds. Monge-Ampère equations. Berlin, New York: Springer-Verlag, 1982. (Grundlehren der Mathematischen Wissenschaften [Fundamental Principles of Mathematical Sciences]; sv. 252). ISBN 978-0-387-90704-8. .
• BERGH, J.; LÖFSTRÖM. Interpolation Spaces, An Introduction. [s.l.]: Springer-Verlag, 1976. ISBN 9787506260114. 
• EVANS, L.C. Partial Differential Equations. [s.l.]: AMS_Chelsea, 1998. .
• MAZ'YA, Vladimir. Sobolev spaces. [s.l.]: Springer-Verlag, 1985. .
• LUNARDI, Alessandra. Analytic semigroups and optimal regularity in parabolic problems. Basel: Birkhäuser Verlag, 1995. .
• NIKODYM, Otto. Sur une classe de fonctions considérée dans l'étude du problème de Dirichlet. Fund. Math.. 1933, s. 129–150. Dostupné online. .
• SOBOLEV, S.L. On a theorem of functional analysis. Transl. Amer. Math. Soc.. 1963, s. 39–68. ; translation of Mat. Sb. , 4 (1938) pp. 471–497.
• SOBOLEV, S.L. Some applications of functional analysis in mathematical physics. [s.l.]: Amer. Math. Soc., 1963. .
• STEIN, E. Singular Integrals and Differentiability Properties of Functions,. [s.l.]: Princeton Univ. Press, 1970. Dostupné online. ISBN 0-691-08079-8. .
• TRIEBEL, H. Interpolation Theory, Function Spaces, Differential Operators. Heidelberg: Johann Ambrosius Barth, 1995. .
• ZIEMER, William P. Weakly differentiable functions. Berlin, New York: Springer-Verlag, 1989. (Graduate Texts in Mathematics; sv. 120). ISBN 978-0-387-97017-2. .

Autoritní data	NKC: ph118093