Smrčina (zámek)

zaniklý zámek u Aše

Zámek Smrčina (německy Sorg) bylo sídlo 3 kilometry severně od města Aše, mezi obcemi Podhradí a Krásná, v okrese Cheb, kraji Karlovarském. Zámek byl zbourán v roce 1963.

Zámek Smrčina
Zámecké hospodářské budovy jsou nevyužívané a chátrají
Zámecké hospodářské budovy jsou nevyužívané a chátrají
Poloha
AdresaPodhradí, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Osada Smrčina je poprvé zmiňována v roce 1290. Tehdy jí získal od Rudolfa Habsburského jako léno zemský soudce Otto Machwitz z Vogtlandu. Někdy poté zde byla postavena tvrz, která se zde nacházela patrně až do 17. století, kdy zchátrala a byla zbourána. Později se Smrčina stala majetkem Neubergů z nedalekého Podhradí. Od Neubergů získávají Smrčinu Zedtwitzové. Karel Josef Zedtwitz zde v roce 1690 postavil zámek, který se podle historických pramenů sestával povětšinou ze dřeva. Jednalo se o prostou obdélníkovou barokní budovu, která byla později zvednuta o jedno patro. Zedtwitzové z Podhradí využívali zámek jako letní sídlo. Okolo zámku bylo později vystavěno několik hospodářských budov a hospoda. V 18. století, během tzv. sedmileté války zde byly ubytovány císařské jednotky. Na přelomu 19. a 20. století byl zámek kompletně přestavěn do podoby jednokřídlové patrové budovy se třemi rizality. Prostřední rizalit byl na straně do zámeckých zahrad vybaven půlkruhovým balkonem.

 
Přibližná podoba zámku v roce 1912

Počátkem 20. století, kdy se Zedtwitzové dostali do finančních problémů, začal zámek postupně chátrat. Proto ho v roce 1911 prodali bohatému ašskému průmyslníkovi, Wilhelmu Fischerovi, který zámek zrekonstruoval a revitalizoval zámecké zahrady a přilehlou oblast. V té době bylo sídlo také nazýváno „klenotem rodiny Fischerů“. Po roce 1945, kdy byl zámek Fischerům odebrán, začal pustnout. Později byl využíván státními statky jako kanceláře a závodní jídelna. Státní statky však zámek vůbec neudržovaly, a ten se v 60. letech ocitl v tak katastrofálním stavu, že musel být v roce 1963 z bezpečnostních důvodů stržen. Dnes není po zámku již ani památky, a na jeho místě se nachází silážní jáma.

Externí odkazy

editovat

Literatura

editovat
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Západní Čechy), kolektiv autorů, Svoboda 1985
  • Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Jiří Úlovec, Libri 2000
  • Obce Ašska v proměnách času, kolektiv autorů, Muzeum Aš 2008