Shelley Wintersová

Shelley Wintersová
Shelley Wintersová
	Winters v roce 1951
Rodné jméno	Shirley Schrift
Narození	18. srpna 1920 ; St. Louis
Úmrtí	14. ledna 2006 (ve věku 85 let) ; Beverly Hills
Místo pohřbení	Hillside Memorial Park
Alma mater	The New School
Aktivní roky	1943–2006
Choť	Mack Paul Mayer (1942–1948) ; Vittorio Gassman (1952–1954) ; Anthony Franciosa (1957–1960) ; Gerry DeFord (2006)
Děti	1
Rodiče	Jonas Schrift; Rose Winterová
Oscar
	Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli ; 1959 – Deník Anny Frankové ; 1965 – A Patch of Blue
Cena Emmy
	Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli v dramatickém seriálu ; 1965 – Bob Hope Presents the Chrysler Theatre
Zlatý glóbus
	Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli ; 1971 – Dobrodružství Poseidonu
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Shelley Wintersová, rodným jménem Shirley Schriftová (18. srpna 1920 St. Louis, Missouri, USA – 14. ledna 2006 Beverly Hills, Kalifornie, USA) byla americká herečka židovského původu.

Život

Narodila se 18. srpna 1920 v St. Louis ve státě Missouri, jako dcera operní zpěvačky Rose Schriftové (rodným jménem Winterová) a módního návrháře Jonase Schrifta.^[1] Oba její rodiče byli Židé a v jejích devíti letech se přestěhovali do New Yorku, kde poté Shelley pracovala jako modelka. V 16 letech se odstěhovala do Los Angeles, ale později se do New Yorku opět vrátila, aby mohla studovat herectví na The New School.

V roce 1941 debutovala na Broadwayi ve hře The Night Before Christmas a o dva roky později podepsala smlouvu s Columbia Pictures. Jejím prvním filmem se stalo drama There's Something About a Soldier (1943) a během 40. let si zahrála celkem ve 26 filmech (k nejznámějším patří např. Dvojí život (1947), či Pláč města (1948)) i pro spoustu konkurenčních společností jako Metro-Goldwyn-Mayer, Universal Pictures, Paramount Pictures i pro 20th Century Fox.

Po celou dekádu však byla neustále obsazována pouze do vedlejších rolí, což ji vedlo k tomu, že začala dál studovat. Navštěvovala Shakespearovy kurzy Charlese Laughtona, pracovala v Actor's Studio a studovala i na Hollywood Studio Club, kde na konci 40. let sdílela byt s Marilyn Monroe. V roce 1951 se tak filmem Místo na výsluní odrazila od své dosavadní pozice blonďatého sexsymbolu a její výkon jí rovnou vynesl nominaci na Oscara pro nejlepší herečku. Po další 4 roky byla povětšinou obsazována výhradně hlavních rolí a v roce 1955 se po dalších 14 filmech vrátila opět na Broadway. Filmu se však věnovala i nadále a roku 1960 získala svého prvního Oscara pro nejlepší herečku ve vedlejší roli za roli ve filmu Deník Anny Frankové (1959).

Roku 1965 získla za roli Rose-Ann D'Arceyové ve filmu A Patch of Blue dalšího Oscara a za další vedlejší roli ve filmu Dobrodružství poseidonu (1972) získala i Zlatý glóbus. Za celou svou kariéru si zahrála celkem ve 130 filmech a během 70. i 90. let se objevila i v několika televizních seriálech.

Shelley Wintersová zemřela 14. ledna 2006 na infarkt ve věku 85 let. Její třetí manžel Anthony Franciosa zemřel jen 5 dní poté.

Byla čtyřikrát vdaná, jejím druhým manželem byl italský herec Vittorio Gassman, třetím pak herec Anthony Franciosa. Jejím milencem byl i herec Farley Granger.

Byla členkou Demokratické strany.

Filmografie (výběrová)

1953 Winchester '73 (režie Anthony Mann)
1950 South Sea Sinner (režie H. Bruce Humberstone)
1950 Frenchie (režie Louis King)
1951 Místo na výsluní (režie George Stevens)
1951 Běžel celou cestu (režie John Berry)
1955 Lovcova noc (režie Charles Laughton)
1959 Zítřek nemá šanci (režie Robert Wise)
1959 Deník Anny Frankové (režie George Stevens)
1962 Lolita (režie Stanley Kubrick)
1963 Balkón (režie Joseph Strick)
1965 A Patch of Blue (režie Guy Green)
1968 Lovci skalpů (režie Sydney Pollack)
1968 Dobrý den, paní Campbellová (režie Melvin Frank)
1970 Krvavá máma (režie Roger Corman)
1971 Co je s Helenou? (režie Curtis Harrington)
1972 Dobrodružství Poseidonu (režie Ronald Neame, Irwin Allen)
1973 Lacinej fešák Eddie (režie David Worth)
1975 Šťastná ruka (režie Christopher Miles)
1976 Příští stanice Greenwich Village (režie Paul Mazursky)
1977 Chapadla (režie Ovidio G. Assonitis)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shelley Winters na anglické Wikipedii.

↑ Shelley Winters. csfd.cz [online]. [cit. 2023-01-19]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Shelley Wintersová na Wikimedia Commons
Heslo v encyklopedii Britannica
Heslo v Jewish Women a Comprehansive Historical Encyclopedia
Shelley Wintersová v Internet Movie Database (anglicky)
Nekrolog v New York Times

[1] Shelley Winters. csfd.cz [online]. [cit. 2023-01-19]. Dostupné online.

[1]