Sergej Bubka

ukrajinský atlet

Sergej Nazarovič Bubka (ukrajinsky Сергій Назарович БубкаSerhij Nazarovyč Bubka, rusky Сергей Назарович Бубка; * 4. prosince 1963, Luhansk) je bývalý sovětský a od roku 1991 ukrajinský atlet ve skoku o tyči, olympijský vítěz, šestinásobný mistr světa, mistr Evropy a nejlepší sportovec světa pro rok 1997.

Sergej Nazarovič Bubka
Rodné jménoСергі́й Наза́рович Бу́бка a Сергей Назарович Бубка
Narození4. prosince 1963 (61 let)
Luhansk
Alma materStátní univerzita tělovýchovy a sportu Ukrajiny
Povolánískokan o tyči, atlet a politik
OceněníCena knížete asturského za sport (1991)
Čestný občan Doněcka (1993)
Šampion šampionů L'Équipe (1997)
Čestný občan Doněcké oblasti (2003)
zasloužilý mistr sportu SSSR
… více na Wikidatech
Politická stranaStrana regionů
DětiSergej Bubka
PříbuzníVasiliy Bubka (sourozenec)
Funkceukrajinský poslanec (2002–2006)
member of the International Olympic Committee (od 2008)
Webwww.sergeybubka.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Jako reprezentant SSSR Sovětský svaz
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlato Soul 1988 skok o tyči
Mistrovství světa v atletice
zlato Helsinky 1983 skok o tyči
zlato Řím 1987 skok o tyči
zlato Tokio 1991 skok o tyči
Halové MS v atletice
zlato Paříž 1985 skok o tyči
zlato Indianopolis 1987 skok o tyči
zlato Sevilla 1991 skok o tyči
Mistrovství Evropy v atletice
zlato Stuttgart 1986 skok o tyči
Halové ME v atletice
zlato Pireus 1985 skok o tyči
Jako reprezentant Ukrajiny Ukrajina
Mistrovství světa v atletice
zlato Stuttgart 1993 skok o tyči
zlato Göteborg 1995 skok o tyči
zlato Athény 1997 skok o tyči
Halové MS v atletice
zlato Barcelona 1995 skok o tyči

Téměř dvacet jedna let držel světový rekord výkonem 6,15 m z 21. února 1993 v Doněcku, než ho 15. února 2014 na ukrajinském halovém mítinku překonal Francouz Renaud Lavillenie pokořením výšky 6,16 m.[1] Celkově vytvořil 35 nových světových rekordů[2] (17 venkovních a 18 halových). Stal se prvním tyčkařem historie, který přeskočil laťku ve výšce 6,00 a 6,10 metru.[3][4]

Sportovní kariéra

editovat

Stal se prvním tyčkařem, který překonal hranici 6 a 6,10 metrů. Byl držitelem světového rekordu pod širým nebem, který měl hodnotu 6,14 metru, a kterého dosáhl 31. července 1994 v Sestriere v Itálii. Tento rekord však pokořil 17. září 2020 v Římě Švéd Armand Duplantis výkonem 6,15 metru. V hale byl rekord ještě o centimetr lepší a je někdy uváděn místo venkovního coby „absolutní“ rekord v této disciplíně. Tento rekord dne 16. února 2014 překonal o 1 cm (6,16 m) francouzský tyčkař Renaud Lavillenie na mítinku v Doněcku.

O tyči začal skákat ve věku devíti let. V roce 1978 ve věku patnácti let se přestěhoval do Doněcku a začal se připravovat pod trenérem Vitalijem Petrovem.

Do světového atletického povědomí vstoupil v roce 1983 výkonem 5,70 metru. V následujících čtyřech letech posunul hranici světového rekordu o 21 centimetrů. Byl vyhlášen nejlepším sportovcem Sovětského svazu v letech 1984, 1985 a 1986.

Vyhrál 6× mistrovství světa (prvních šest šampionátů). Světový rekord vylepšil 35× (17× venku, 18× v hale), což je také světový atletický rekord.

Méně se mu dařilo na olympijských hrách. LOH 1984 se nezúčastnil kvůli bojkotu. Letní olympijské hry 1988 vyhrál výkonem 590 cm, Další dvě olympiády byly jen vyvrcholením jeho olympijské smůly. Do Barcelony 1992 přijel (nově pod hlavičkou Ukrajiny) jako světový rekordman výkonem 611 cm v roli jasného favorita. V závodě ale neměl žádný platný pokus. Na LOH 1996 v Atlantě se při tréninku na kvalifikaci zranil a do závodu tak již nezasáhl vůbec. Na LOH 2000 v Sydney už do hlavního závodu ani nepostoupil z kvalifikace.

Soukromý život

editovat

Jeho bratr Vasilij Bubka je také bývalý atlet a skokan o tyči. Jeho synem je ukrajinský profesionální tenista Sergej Bubka mladší.

Získaná ocenění a funkce

editovat

Reference

editovat
  1. RENAUD LAVILLENIE SETS POLE VAULT WORLD RECORD OF 6.16M IN DONETSK - UPDATED [online]. IAAF [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. 
  2. Bubka says farewell. BBC News. 4 February 2001. Dostupné online [cit. 26 August 2007]. 
  3. Top Lists: Pole Vault [online]. IAAF.org [cit. 2009-06-29]. Dostupné online.  (Indoor)
  4. Top Lists: Pole Vault [online]. IAAF.org [cit. 2009-06-29]. Dostupné online.  (Outdoor)

Externí odkazy

editovat