Rebeka (biblická postava)
Rebeka (hebrejsky רִבְקָה, Rivka, arabsky رفقة, Rifqa) je manželka biblického patriarchy Izáka, s nímž měla syny Jákoba a Ezaua.
| Rebeka | |
|---|---|
 Rebeka u studny (Tiepolo, 18. století) | |
| Místo pohřbení | Jeskyně patriarchů |
| Choť | Izák |
| Děti | Ezau Jákob[1] |
| Rodiče | Betúel[2] |
| Příbuzní | Lában[3] (sourozenec) Elifaz[4], Reuel[4], Jeush[5], Korah a Jalam (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jejím otcem byl Betúel, syn Milky, ženy Abrahamova bratra Náchora. Rebeka měla bratra Lábana, jehož dcery Lea a Ráchel se staly manželkami svého bratrance Jákoba, Rebečina syna. Příběh Rebeky se popisuje v 1. knize Mojžíšově v 24.–27. kapitole.
Rebeka dala u studny napít služebníku stárnoucího Abraháma, který ho vyslal do své rodné země pro nevěstu pro svého syna Izáka, aby si nebral ženu z místního kanaánského lidu. Služebník pak na návštěvě u Rebečina bratra Lábana dojednal sňatek a s jejím souhlasem ji odvedl k Izákovi.
Její tělo je podle tradice pohřbeno v Jeskyni patriarchů v Hebronu spolu s Izákem a dalšími starozákonními postavami.
Úloha Rebeky v požehnání Jákobovi
editovatKdyž Izák ve stáří ztratil zrak a usoudil, že se blíží jeho konec, pověřil svého prvorozeného Ezaua, aby ulovil zvěř a připravil mu z ní oblíbenou pochoutku. Pak že se dočká otcovského požehnání.
Tento rozhovor Rebeka zaslechla a přiměla Jákoba, aby si na ruce navlékl kůži ze zvěřiny, čímž slepého otce přesvědčil (podvodem), že je Ezau, a ten mu předal otcovské požehnání. Jákob se pak stal třetím praotcem Izraele, otcem dvanácti zakladatelů izraelský kmenů.
Reference
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rebeka na Wikimedia Commons
