Popis druhu

první vědecký popis taxonu; často spojený s pojmenováním taxonu

Popis druhu označuje formální vědecký popis druhu, který byl moderní vědě dosud neznámý. Nové druhy jsou typicky popsány formou vědeckého článku. Smyslem je podat jasný a srozumitelný popis nového organismu a vysvětlit, jakým způsobem se liší od dosud popsaných druhů. Popis druhu je formálně platný, pokud následuje ustanovené konvence, které byly k tomuto účelu vyvinuty. K těmto konvencím patří následující kodexy (v závorkách jsou uvedeny jejich mezinárodní zkratky):

K popisu nových druhů dochází neustále – např. křeček Thomasomys burneoi (na fotografii) byl popsán teprve v roce 2022[1]

Studie představující nový druh typicky zahrnuje i fotografie nebo náčrtky. K popisu druhů docházelo již od nepaměti. V zoologii se za nejstaršího vědeckého popisovatele považuje švédský přírodovědec Carl Linné, který standardizoval principy moderní zoologické taxonomie ve svém díle Systema Naturae. Za přelomové se považuje 10. vydání knihy z roku 1758, které je všeobecně uznáváno za počátek moderní zoologické taxonomie.

Popis druhu typicky probíhá zhruba v těchto krocích:[2]

  • Získání exempláře – pro vědecký popis druhu je nezbytný uhynulý exemplář druhu, který může být detailně probádán a uchován pro pozdější zkoumání. Tento exemplář se označuje jako holotyp. Často se uchovávají i další vzorky, které ukazují variace téhož druhu, a které se označují jako isotypy nebo paratypy.
  • Prostudování exempláře v laboratorních podmínkách – ideálně by mělo dojít k prozkoumání v zemi objevu. Alternativou je prozkoumání v jiné zemi, avšak poté by se ideálně měl holotyp navrátit do země nálezu.
  • Pojmenování druhu – je čistě na vědci, který nový druh popsal, jaký druhový název zvolí. Podle konvencí by druhové jméno druhu mělo odkazovat k danému druhu (např. odkazem na jeho morfologii nebo stanoviště), nicméně hlavně v minulost bylo zvykem volit druhové jméno jiného vědce, sponzora sbírek aj. I v moderních dobách se takováto jména občas objevují.
  • Zařazení druhu do sbírek – pro uchování holotypů a pozdější zkoumání je nezbytné, aby byl první exemplář pečlivě uchován tak, aby vydržel co nejdéle. To umožňuje např. pozdější extrakci DNA nebo porovnávání s nově objevenými druhy.

Podle studie z roku 2011 bylo dosud popsáno kolem 1,2 milionu druhů z celkových snad ∼8,7 milionů.[3] Odhady celkového počtu druhů se přitom pohybují mezi 5–100 miliony.[4] Mezi lety cca 1990–2010 docházelo k popisu ∼6200 druhů ročně. Vzhledem k současné rychlosti vymírání druhů je tak zřejmé, že většina dosud nepopsaných druhů vyhyne předtím, než dojde k jejich popisu.[3] Většina současných popsaných druhů patří do říše hmyzu.[4] K oblastem nedostatečného popisu patří hlavně mořské organismy.[5]

Reference

editovat
  1. JR, Thomas E. Lee; TINOCO, Nicolás; BRITO, Jorge. A new species of Andean mouse of the genus Thomasomys (Cricetidae, Sigmodontinae) from the eastern Andes of Ecuador. Vertebrate Zoology. 2022-05-25, roč. 72, s. 219–233. Dostupné online [cit. 2023-06-09]. ISSN 2625-8498. DOI 10.3897/vz.72.e78219. (anglicky) 
  2. HAELEWATERS, Danny. The art of taxonomy: how is a new species described? [online]. 2021-01-26 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b MORA, Camilo; TITTENSOR, Derek P.; ADL, Sina. How Many Species Are There on Earth and in the Ocean?. PLOS Biology. 23. 8. 2011, roč. 9, čís. 8, s. e1001127. Dostupné online [cit. 2023-06-09]. ISSN 1545-7885. DOI 10.1371/journal.pbio.1001127. PMID 21886479. (anglicky) 
  4. a b How many species are there?. Our World in Data [online]. [cit. 2023-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. APPELTANS, Ward; AHYONG, Shane T.; ANDERSON, Gary. The Magnitude of Global Marine Species Diversity. Current Biology. 2012-12, roč. 22, čís. 23, s. 2189–2202. Dostupné online [cit. 2023-06-09]. ISSN 0960-9822. DOI 10.1016/j.cub.2012.09.036. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat