Ota Hofman
Ota Hofman (10. dubna 1928 Praha – 17. května 1989 Praha) byl český spisovatel a scenárista, autor zejména knížek pro děti a scénářů k filmům pro děti a mládež. Nejznámějšími byly filmy a seriály o panu Tau, Návštěvníci či sci-fi film Odysseus a hvězdy.
Ota Hofman | |
---|---|
Narození | 10. dubna 1928 Praha Československo |
Úmrtí | 17. května 1989 (ve věku 61 let) Praha Československo |
Povolání | spisovatel, scenárista, dramatik, autor sci-fi, dramaturg a textař |
Ocenění | národní umělec (1989) |
Manžel(ka) | Irena Hofmanová |
Podpis | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatSvé dětství strávil jednak v rodné Praze na Žižkově a také u dědečka v Bohdašíně v Podkrkonoší. Později vystudoval obchodní akademii (otec byl obchodním cestujícím), maturoval v roce 1948. První jeho práce otiskl časopis Středoškolák v roce 1945 a psal do něj řadu let. Zkusil pokračovat rok na právech, pak přestoupil na studia na Filmové fakultě Akademie múzických umění, zvolil si obory scenáristika a dramaturgie. Po ukončení studií se pustil do filmování, byl scenáristou Filmového studia Barrandov, později zde působil jako dramaturg skupiny filmů pro děti a mládež.[1] Mnohá z jeho děl se stala velmi populární i ve světě, zejména seriál o panu Tau. Jeho knihy byly přeloženy do 15 jazyků. Při filmové tvorbě spolupracoval zejména s Jindřichem Polákem. Byl scenáristou více než 30 celovečerních filmů a řady televizních seriálů. Mnohé z filmů získaly řadu mezinárodních ocenění. Řada jeho pohádek se prolíná s žánrem sci-fi. Pod pseudonymem Ota Dvorský mu vyšly dvě detektivky.[2]
Od 1988 byl předsedou Československé národní sekce Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu (IBBY).[2]
Osobní život
editovatV roce 1950 se oženil (manželka Irena[3]), narodila se jim dcera Irena a později syn Otto.
Ocenění
editovatV roce 1979 mu byl udělen titul zasloužilý umělec,[4] v roce 1989 i titul národní umělec.[5] Za tvůrčí činnost mu bylo v roce 1978 uděleno čestné občanství města Ostrova. V roce 2004 při příležitosti oslav 650 let obce Kostelní Lhota obdržel také její čestné občanství (in memoriam); v obci často pobýval u rodičů a krátkou dobu i chodil do školy.[3]
Dílo
editovatScénáře filmů
editovat- Jestřáb kontra Hrdlička, 1952
- Punťa a čtyřlístek, 1952
- Honzíkova cesta, 1956
- Matůš
- Zpívající pudřenka, 1960
- Pohádka o staré tramvaji, 1962
- Anička jde do školy, 1962
- Odysseus a hvězdy, 1976 (později i kniha)
Televizní scénáře
editovat- Pan Tau, 33dílný seriál pro děti z let 1970–1979 s německou spoluúčastí
- Návštěvníci, 15dílný sci-fi seriál
- Chobotnice z II. patra, 1986, dětský seriál s prvky sci-fi
Literární tvorba
editovatPohádky
editovat- Pohádka o staré tramvaji, 1961
- Klaun Ferdinand a raketa, 1965
- Hodina modrých slonů, 1969
- Pan Tau a tisíc zázraků, 1974
- Lucie, postrach ulice , 1980
Sci-fi
editovat- Odysseus a hvězdy, 1976
- Čtvrtý rozměr, 1970, detektivka s prvky sci-fi
Ostatní díla
editovat- Králíci ve vysoké trávě, 1962
- Útěk, 1966
- Cesta na planetu Mikymaus, 1969
- Červená kůlna, 1974
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ ADAMOVIČ, Ivan. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. 349 s. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Hofman, Ota, s. 93.
- ↑ a b Ota Hofman ve Slovníku české literatury po roce 1945
- ↑ a b Oslavy 650 let obce
- ↑ BLAHYNKA, Milan, ed. Čeští spisovatelé 20. století: slovníková příručka. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. Kapitola Ota Hofman, s. 178.
- ↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. > Česká literární bibliografie – Literární ceny > Národní umělec > Laureáti
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ota Hofman
- Ota Hofman ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Web Legie
- Ota Hofman na Kinoboxu
- Ota Hofman v Česko-Slovenské filmové databázi
- web k výročí 90. narozenin Oty Hofmana