Nošovice

obec na Frýdeckomístecku v Moravskoslezském kraji

Nošovice (polsky Noszowice, německy Noschowitz) jsou slezská obec v okrese Frýdek-MístekMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Obcí protéká řeka Morávka.

Nošovice
Pivovar Radegast
Pivovar Radegast
Znak obce NošoviceVlajka obce Nošovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecFrýdek-Místek
Obec s rozšířenou působnostíFrýdek-Místek
(správní obvod)
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 013 (2024)[1]
Rozloha6,47 km²[2]
Katastrální územíNošovice
Nadmořská výška346 m n. m.
PSČ739 51
Počet domů301 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNošovice 58
739 51 Dobrá
[email protected]
StarostaJiří Myšinský
Oficiální web: www.nosovice.cz
Nošovice
Nošovice
Další údaje
Kód obce552518
Kód části obce104914
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Potměnošovici. To bylo buď odvozeno od osobního jména Potměnoš a pak znamenalo "Potměnošovi lidé" nebo to bylo posměšné označení zlodějů. Poslední doklad nezkráceného jména je z roku 1636, poté v dokladech vždy jen Nošovice (případně německé Noschowitz).[4]

Historie

editovat

První písemná zmínkao obci, tehdy pod názvem Potměnošovice, pochází z roku 1573. Jméno Nošovice se objevuje až v roce 1664.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 665 707 745 793 818 821 815 785 903 830 975 921 948 937 972
Počet domů 90 75 107 112 122 127 139 164 190 194 223 241 251 272 301

Obecní správa

editovat

Mezi lety 1869–1979 Nošovice byly obcí v okrese Těšín (1869–1900), poté v okrese Frýdek (1910–1930), poté v okrese Místek (1950) a později v okrese Frýdek-Místek. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 patřily jako část obceDobré a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.[7]

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 1996.[8]

Obecní znak tvoří vrchní žlutá a dolní černá část. Ve vrchní žluté jsou zobrazeny nástroje symbolizující zemědělství a pivovarnictví. Ve spodní části, která má černé pozadí, a symbolizuje tak noc, je vyobrazena nůše, ve kterých se nosily látky na panskou valchu.

Pamětihodnosti

editovat

Ekonomika

editovat

V Nošovicích se tradičně vyrábí kysané zelí. Výrobce Zemědělské družstvo vlastníků Nošovice používá převážně ruční výrobu včetně šlapání nohama. V roce 2007 získalo Nošovické kysané zelí ochrannou registraci Evropské unie.[9] V druhé polovině 60. let 20. století začala v centru obce výstavba pivovaru Radegast, ve kterém byla první várka piva uvařena v roce 1970. V roce 1990 proběhla privatizace podniku, který je od roku 2017 součástí japonského koncernu Asahi. Pivovar vyrábí pivo pod svým názvem Radegast.

V letech 2006 až 2008 probíhala v těsné blízkosti obce výstavba automobilky jihokorejského koncernu Hyundai. Továrna Hyundai Motor Manufacturing Czech patří v současnosti mezi největší automobilové výrobce v České republice.[10]

Nošovice v umění

editovat

Dopad výstavby obří automobilky na malou obec včetně pohnutých výkupů pozemků zpracovává celovečerní dokumentární film Víta Klusáka Vše pro dobro světa a Nošovic natáčený v letech 2006–2010 .

V roce 2018 vydal teolog a překladatel Alexandr Flek knihu Parabible, která je volnou parafrází novozákonních evangelií a jejich doby. Podle parabible se Ježíš narodil v Berouně a bydlí v Nošovicích.[11]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 149. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 369. 
  8. Udělené symboly – Nošovice [online]. 1996-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  9. Nošovické kysané zelí se stane chráněnou známkou, rozhlas.cz, 6. listopadu 2007
  10. Z Nošovic už jezdí auta. EKONOM [online]. [cit. 2008-11-8]. Dostupné online. 
  11. ČERNÁ, Eliška. Ježíš se narodil v Berouně, jeho učedníci jsou VIP na večírku. Převyprávěná Bible proniká do kostelů. Deník N [online]. 2018-12-02 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat