Nošovice
Nošovice (polsky Noszowice, německy Noschowitz) jsou slezská obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Obcí protéká řeka Morávka.
Nošovice | |
---|---|
Pivovar Radegast | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Frýdek-Místek |
Obec s rozšířenou působností | Frýdek-Místek (správní obvod) |
Okres | Frýdek-Místek |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°39′39″ s. š., 18°25′35″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 013 (2024)[1] |
Rozloha | 6,47 km²[2] |
Katastrální území | Nošovice |
Nadmořská výška | 346 m n. m. |
PSČ | 739 51 |
Počet domů | 301 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Nošovice 58 739 51 Dobrá [email protected] |
Starosta | Jiří Myšinský |
Oficiální web: www | |
Nošovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 552518 |
Kód části obce | 104914 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
editovatNa vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Potměnošovici. To bylo buď odvozeno od osobního jména Potměnoš a pak znamenalo "Potměnošovi lidé" nebo to bylo posměšné označení zlodějů. Poslední doklad nezkráceného jména je z roku 1636, poté v dokladech vždy jen Nošovice (případně německé Noschowitz).[4]
Historie
editovatPrvní písemná zmínkao obci, tehdy pod názvem Potměnošovice, pochází z roku 1573. Jméno Nošovice se objevuje až v roce 1664.
Obyvatelstvo
editovatRok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 665 | 707 | 745 | 793 | 818 | 821 | 815 | 785 | 903 | 830 | 975 | 921 | 948 | 937 | 972 |
Počet domů | 90 | 75 | 107 | 112 | 122 | 127 | 139 | 164 | 190 | 194 | 223 | 241 | 251 | 272 | 301 |
-
Věková struktura obyvatel obce Nošovice roku 2011
Obecní správa
editovatMezi lety 1869–1979 Nošovice byly obcí v okrese Těšín (1869–1900), poté v okrese Frýdek (1910–1930), poté v okrese Místek (1950) a později v okrese Frýdek-Místek. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 patřily jako část obce k Dobré a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.[7]
Obecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 1996.[8]
Obecní znak tvoří vrchní žlutá a dolní černá část. Ve vrchní žluté jsou zobrazeny nástroje symbolizující zemědělství a pivovarnictví. Ve spodní části, která má černé pozadí, a symbolizuje tak noc, je vyobrazena nůše, ve kterých se nosily látky na panskou valchu.
Pamětihodnosti
editovat- Památník padlých první a druhé světové válce v Nošovicích před místní základní školou
- Boží muka u staré cesty na Malou Prašivou
- Kaple na rozhraní Dobré a Nošovic
- Kaplička v Malých Nošovicích na Podlesí
- Kříž (boží muka) u staré cesty k řece, je hranicí dvou pozemků
- Národní přírodní památka Skalická Morávka, zachovalý podhorský úsek přirozeného divočícího toku řeky Morávky
Ekonomika
editovatV Nošovicích se tradičně vyrábí kysané zelí. Výrobce Zemědělské družstvo vlastníků Nošovice používá převážně ruční výrobu včetně šlapání nohama. V roce 2007 získalo Nošovické kysané zelí ochrannou registraci Evropské unie.[9] V druhé polovině 60. let 20. století začala v centru obce výstavba pivovaru Radegast, ve kterém byla první várka piva uvařena v roce 1970. V roce 1990 proběhla privatizace podniku, který je od roku 2017 součástí japonského koncernu Asahi. Pivovar vyrábí pivo pod svým názvem Radegast.
V letech 2006 až 2008 probíhala v těsné blízkosti obce výstavba automobilky jihokorejského koncernu Hyundai. Továrna Hyundai Motor Manufacturing Czech patří v současnosti mezi největší automobilové výrobce v České republice.[10]
Nošovice v umění
editovatDopad výstavby obří automobilky na malou obec včetně pohnutých výkupů pozemků zpracovává celovečerní dokumentární film Víta Klusáka Vše pro dobro světa a Nošovic natáčený v letech 2006–2010 .
V roce 2018 vydal teolog a překladatel Alexandr Flek knihu Parabible, která je volnou parafrází novozákonních evangelií a jejich doby. Podle parabible se Ježíš narodil v Berouně a bydlí v Nošovicích.[11]
Galerie
editovat-
Obecní úřad
-
Kaplička
-
Hasičská zbrojnice
-
Automobilka Hyundai
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 149.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 369.
- ↑ Udělené symboly – Nošovice [online]. 1996-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Nošovické kysané zelí se stane chráněnou známkou, rozhlas.cz, 6. listopadu 2007
- ↑ Z Nošovic už jezdí auta. EKONOM [online]. [cit. 2008-11-8]. Dostupné online.
- ↑ ČERNÁ, Eliška. Ježíš se narodil v Berouně, jeho učedníci jsou VIP na večírku. Převyprávěná Bible proniká do kostelů. Deník N [online]. 2018-12-02 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nošovice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Nošovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)