Nemocnice

léčebné zařízení

Nemocnice (hovorově a slangově špitál, někdy lazaret[p 1]) je lékařské zdravotnické zařízení určené k léčení lidí. V rozvinutých zemích se nemocnice typicky skládá z několika částí – lůžková oddělení, specializované ambulance, paraklinická oddělení, technické zázemí a vedení (management). Lékařské zařízení, které poskytuje jen ambulantní péči (je tedy bez lůžkových částí) se označuje jako poliklinika.

Reliéf nemocnice na budově Muzea umění v Olomouci

Nemocniční medicína je lékařská specializace zabývající se péčí o akutně hospitalizované nemocné[1]. Nemocniční lékař se primárně věnuje poskytování zdravotní péče pacientům hospitalizovaným v nemocnicích s vážným akutním onemocněním, komplikovanějším zdravotním problémem, nebo k provedení složitější operace. Nemocniční lékař koordinuje všechny aspekty péče o pacienta od jeho přijetí do nemocnice (včetně akutní diagnostiky na ambulancích ústavní pohotovostní služby) po jeho propuštění.

Struktura nemocnice

editovat

Běžná nemocnice má jako každá organizace vedení v čele s ředitelem a jeho managementem. Při vedení každé nemocnice sídlí hlavní sestra nemocnice. Jednotlivá oddělení nebo kliniky mají v čele primáře (oddělení) nebo přednosty (kliniky, ústavy). Kliniky velkých nemocnic mají často více oddělení nebo stanic v čele s primáři nebo vedoucími stanic. Na každé klinice nebo oddělení je vrchní sestra nebo staniční sestra dohlížející na řadové zdravotní sestry a sanitáře.

Primáři a přednostové mají své zástupce, asistenty, odborné asistenty, a sekundáře. V nemocnicích se dále můžeme potkat se sociálními pracovníky, psychology, pomocným personálem, mediky (posluchači lékařských fakult) a sestrami-žákyněmi (studentkami zdravotnických škol). Na větších dětských odděleních působí učitelé a poslední dobou nemocniční klauni.

Podobnou strukturu mají operační sály a sálky na drobné zákroky.

Oddělení nemocnice

editovat
 
Nemocnice a Zemská porodnice U Apolináře, bylo zprovozněno v roce 1875 a stalo se tak nejstarším gynekologicko-porodnickým zařízením Českého království
 
Budova Fakultní nemocnice IIOstravě-Porubě
 
Areál Thomayerovy nemocnice v pražské Krči

Chirurgické obory

editovat

Interní obory

editovat

Další odbornosti

editovat

Paraklinická oddělení

editovat

Jedná se o tzv. komplement nemocnice, tedy o specializované laboratoře a další úseky:

Ve velkých a fakultních nemocnicích jsou při jednotlivých odděleních speciální centra pro terapii klinických jednotek. Při nemocnicích bývají zřízeny ambulance pro pacienty spádové oblasti. Tyto ambulance vedou lékaři nemocnice nebo soukromí specialisté pronajímající si prostory nemocnice.

Provoz nemocnic dále zajišťuje kuchyně, technici a údržbáři, úklid, prádelna a doprava. Velká část nemocnic v rozvinutých zemích bývá vybavena také heliportem či helipadem.

Fakultní nemocnice

editovat
 
Pohled na motolskou nemocniciPraze 5-Motole

Fakultní nemocnice spolupracují s příslušnou lékařskou fakultou, mají společné kliniky a ústavy, a např. v České republice jsou jako příspěvkové organizace řízeny přímo Ministerstvem zdravotnictví. Kromě poskytování zdravotnických služeb také uskutečňují související výzkumnou a vývojovou činnost. Na klinikách a ústavech se v součinnosti s lékařskou fakultou uskutečňuje také praktická výuka mediků.[2][3] Jediná vojenská fakultní nemocnice je příspěvkovou organizací Ministerstva obrany.

K roku 2014 byla plánována jejich přeměna na tzv. univerzitní nemocnice, kde by již ředitele nejmenoval ministr zdravotnictví, ale jejich správní rada, obsazená jak zástupci státu, tak příslušné vysoké školy a kraje. Dosavadní majetek, který patří státu a který fakultní nemocnice jen spravují, měl být na univerzitní nemocnice bezúplatně převeden. Zrušení či zprivatizování takové nemocnice mělo být možné pouze na základě zákona.[4] K tomu však nakonec nedošlo.

Seznam fakultních nemocnic v Česku

editovat

Praha

Ostatní města

Poznámka: Nemocnice Na Bulovce a Thomayerova nemocnice neměly v letech 2012–2020 status fakultní nemocnice.[5]

Poznámky

editovat
  1. Slovo lazaret je odvozeno ze jména světce Lazara z Betánie, kterého Ježíš Kristus vzkřísil z mrtvých. Lazarovo jméno pak dalo pojmenování také špitálnímu Řádu svatého Lazara (neboli lazariánům).

Reference

editovat
  1. KALUŽAY, Jozef. Úvod do nemocničnej medicíny [online]. Univerzita Komenského v Bratislavě [cit. 2018-06-03]. Dostupné online. 
  2. § 111 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
  3. § 93 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
  4. Fakultní nemocnice se přejmenují na univerzitní, jejich ředitele nebude jmenovat ministr. iHNed.cz [online]. 08.11.2011 [cit. 22.04.2012]. Dostupné online. 
  5. Bulovka a Thomayerova nemocnice jsou po letech znovu fakultní, změnily názvy. iDNES.cz [online]. 2021-01-02 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat