Mistrovství Evropy v boxu 1957

XII. (XIV.)[1] mistrovství Evropy v boxu proběhlo na zimním stadiónu Štvanice v Praze, Československo ve dnech 25. května až 2. června 1957. Organizátorem turnaje mistrovství Evropy byla Association Internationale de Boxe Amateur (AIBA).

Mistrovství Evropy v boxu 1957
MístoPraha
Datum1957
Účast149
PředchozíMistrovství Evropy v boxu 1955
NásledujícíMistrovství Evropy v boxu 1959
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Informace o turnaji

editovat

Mistrovství Evropy bylo zahájeno 25. května v 18:30h na pražském zimním stadiónu prezidentem AIBA Francouzem Émile Grémauxem, předsedou rohovnické sekce Jiřím Beranovským a předsedou organizačního výboru mistrovství Evropy Otakarem Beranem. Účastnilo se ho 149 závodníků z 21 zemí:[2]

Vážení závodníků probíhalo na Státní ústřední škole bytového průmyslu na Žižkově a losování váhových kategorií v hotelu Flora na Vinohradech.[3]

Program

editovat
  • PA 24.05.1957 – příjezd zahraničních účastníků a lékařská prohlídka
  • SO 25.05.1957 – dopoledne vážení a losování, od 18:30h slavnostní zahájení, první vyřazovací boje
  • NE 26.05.1957 – 10:00h vyřazovací boje, 16:30h odjezd účastníků na fotbalové utkání Československo-Wales, 19:30h vyřazovací boje
  • PO 27.05.1957 – 15:30h vyřazovací boje, 19:30h vyřazovací boje
  • ÚT 28.05.1957 – 15:30h vyřazovací boje, 19:30h vyřazovací boje
  • ST 29.05.1957 – volný den, prohlídka města, 19:00h vědecké symposium lékařů
  • ČT 30.05.1957 – 15:30h vyřazovací boje, 19:30h vyřazovací boje
  • PA 31.05.1957 – 15:30h první část semifinálových bojů, 19:30h druhá část semifinálových bojů
  • SO 01.06.1957 – 20:30h finálové boje a vyhlášení mistrů Evropy
  • NE 02.06.1957 – 11:00h slavnostní oběd s kulturním programem a rozdílení čestných cen v Národním klubu, večer odjezd zahraničních účastníků
  • PO 03.06.1957 – odjezd zahraničních účastníků[4]

Československá stopa

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Československo na mistrovství Evropy v boxu.

V původní únorové nominaci bylo 36 boxerů.[5] Kritériem k pozvánce na závěrečné soustředění od 29. dubna do 24. května v Soběslavi byl výkon na dubnovém mistrovství republiky v Bratislavě. Na soustředění byli pozváni Zdeněk Petřina (T), František Majdloch, Ján Zachara, Viliam Glasa (T), Walter Ivanuš (H), František Vítovec, Jozef Beleš (Ka), Štefan Marciš, Vladimír Reichel (H), Josef Němec (H) a jako náhradníci Michal Gajdoš (Ka), Karel Gold, Rudolf Kuchta (Kr), Jozef Čajka (Ka), Horymír Netuka. Jako sparingpartneři byli pozváni v první skupině Josef Cvek (H), Mikuláš Kóša (Ka), Jozef Tőre (T), Otakar Vraspír (Ka), Jozef Buka (Kr), Rudolf Straka (T), Jozef Šury (H) a Jiří Suchý, od 12. května je vystřídala druhá skupina Ivan Brix, Rudolf Vařák, ? Lupáč (Kr), Bohumil Němeček st. (H), Michal Jarábek, Roman Jeřábek (Kr), Erich Rock (Kr), Jozef Šatan (Ka) a Zdeněk Cipro (Kr), Oldřich Markovič (T).[6] V závorce je uvedena tréninková skupina, ve která se závodník připravoval – (H) Horák, (T) Torma, (Ka) Kamenický, (Kr) Králíček.[7] Konečná nominace byla stanovena 19. května trenérskou radou a schválena 20. května předsednictvem ústřední sekce.

Soustředění neprobíhalo tradičně podle představ. Boxeři se sjížděli postupně a pomalu. Ještě před příjezdem na soustředění byl z reprezentace vyloučen František Majdloch za výtržnictví v podnapilém stavu – v květnu byl odsouzen k 6 měsíčnímu trestu odnětí svobody.[3] Z rodinných důvodů (narození potomka) se omluvili Ján Zachara, František Vítovec a Štefan Marciš. Pro zranění nepřijeli Karel Gold, Rudolf Vařák, Jiří Suchý a Ivan Brix. Horymír Netuka měl studijní povinnosti. Michal Jarábek na soustředění bez omluvy nedorazil. Olympionik Josef Chovanec již dříve avizoval, že kvůli pracovnímu vytížení se nemůže soustředění účastnit. K nejpilnějším boxerům soustředění patřili Walter Ivanuš, Jozef Beleš a Rudolf Kuchta.[8]

Vedoucí závěrečné přípravy: František Malínský, předseda trenérské rady Eduard Pospíšil, šéftrenér reprezentace: Zdeněk Horák, trenéři (sekundanti): Július Torma, Miloš Králíček, Július Kamenický

Na mistrovství Evropy startovalo za Československo 10 boxerů:[4][9]

náhradníci: Josef Cvek z TJ Jiskra Frýdek-Místek, Jozef Buka z TJ Spartak Praha Sokolovo, Ján Zachara z TJ Spartak Dubnica nad Váhom, Jozef Tőre z TJ Spartak Praha Sokolovo, Bohumil Němeček st. z TJ Slavoj České Budějovice, Otakar Vraspír z TJ Spartak Vsetín, Jozef Šury z VTJ Dukla Kroměříž, Jozef Šatan z TJ Iskra Partizanske, Vladimír Reichel z TJ Spartak Martin, Horymír Netuka z ASD Dukla Praha

Výsledky

editovat
Muži Zlato Stříbro Bronz
–51 kg   Manfred Homberg (FRG)   Mircea Dobrescu (ROU)   Peter Davies (WAL)   René Libeer (FRA)
–54 kg   Oleg Grigorijev (URS)   Gianfranco Piovesani (ITA)   Peter Goschka (FRG)   Thomas Morrisey (SCO)
–57 kg   Dimitar Velinov (BUL)   Mario Sitri (ITA)   Kazimierz Boczarski (POL)   Vladimir Safronov (URS)
–60 kg   Kazimierz Paździor (POL)   Olli Mäki (FIN)   Horst Herper (FRG)   John Kidd (SCO)
–63,5 kg   Vladimir Jengibarjan (URS)   Walter Ivanuš (TCH)   Ilija Lukić (YUG)   Zygmunt Milewski (POL)
–67 kg   Manfred Graus (FRG)   Leopold Potesil (AUT)   Jurij Gromov (URS)   Frederick Tiedt (IRL)
–71 kg   Nino Benvenuti (ITA)   Tadeusz Walasek (POL)   Rolf Caroli (GDR)   Ivan Sobolev (URS)
–75 kg   Zbigniew Pietrzykowski (POL)   Dragoslav Jakovljević (YUG)   Karl Schoenberg (FRG)   Paul Nickel (GDR)
–81 kg   Gheorghe Negrea (ROU)   Petar Stankov (BUL)   László Csabajszky (HUN)   Zdeněk Cipro (TCH)
+81 kg   Andrej Abramov (URS)   Vasile Mariutan (ROU)   Branislav Davidović (YUG)   Josef Němec (TCH)

Medailová bilance

editovat

V boxu se rozdělilo celkem 10 sad medailí.

Pořadí Stát Muži Celkem
Zlato Stříbro Bronz
1. Sovětský svaz  Sovětský svaz (URS) 3 0 3 6
2. Polsko  Polsko (POL) 2 1 2 5
3. Západní Německo  Západní Německo (FRG) 2 0 3 5
4. Itálie  Itálie (ITA) 1 2 0 3
4. Rumunsko  Rumunsko (ROU) 1 2 0 3
6. Bulharsko  Bulharsko (BUL) 1 1 0 2
7. Jugoslávie  Jugoslávie (YUG) 0 1 2 3
7. Československo  Československo (TCH) 0 1 2 3
9. Finsko  Finsko (FIN) 0 1 0 1
9. Rakousko  Rakousko (AUT) 0 1 0 1
11. Skotsko  Skotsko (SCO) 0 0 2 2
11. Východní Německo  Východní Německo (GDR) 0 0 2 2
13. Wales  Wales (WAL) 0 0 1 1
13. Irsko  Irsko (IRL) 0 0 1 1
13. Francie  Francie (FRA) 0 0 1 1
13. Maďarská lidová republika  Maďarská lidová republika (HUN) 0 0 1 1
Celkem 10 10 20 40

Reference

editovat
  1. Rozdílné dobované číslování bylo dáno tím, že AIBA (dříve FIdeBA) udělovala tituly mistrů Evropy na olympijských hrách 1924 a olympijských hrách 1928.
  2. Československý sport. 1957-5-26, s. 1. ISSN 0323-1224. 
  3. a b Československý sport. 1957-5-26, s. 5. ISSN 0323-1224. 
  4. a b Československý sport. 1957-5-24, s. 3. ISSN 0323-1224. 
  5. Československý sport. 1957-2-8, s. 4. ISSN 0323-1224. 
  6. Československý sport. 1957-4-23, s. 1. ISSN 0323-1224. 
  7. Československý sport. 1957-5-17, s. 4. ISSN 0323-1224. 
  8. Československý sport. 1957-5-19, s. 3. ISSN 0323-1224. 
  9. Československý šport. 1957-5-24, s. 1. ISSN 0411-6224. 

Externí odkazy

editovat