Miroslav Štandera
Brigádní generál Miroslav Štandera (5. října 1918, Praha – 19. února 2014 Plzeň)[1] byl československý vojenský letec.
| Miroslav Štandera | |
|---|---|
| Narození | 5. října 1918 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 19. února 2014 (ve věku 95 let) Plzeň  Česko |
| Národnost | Češi |
| Povolání | pilot a voják |
| Ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka  1. třídy (2006)Čestné občanství města Plzně (2007) Dvorana slávy Plzeňského kraje (2013) Čestný občan města Dobrušky 2010 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatDětství prožil v Dobrušce, kde vyšel základní školu. Ve studiích pokračoval na grafické škole a stal se typografem v místní tiskárně. Roku 1936 byl přijat do Školy leteckého dorostu v Prostějově, kterou úspěšně za dva roky dokončil a nastoupil k Leteckému pluku 4 na odloučené letiště Pardubice v hodnosti desátníka.
2. světová válka
editovatZ nacisty okupované vlasti uprchl 1. června 1939 do Polska a dále do Francie, kde vstoupil do Cizinecké legie.
Po vstupu Francie do války byl v září 1939 odeslán do stíhacího střediska v Chartres, odtud k Groupe de Chasse II/10 a dále ke Groupe de Chasse I/6, kde létal v Československé skupině na stíhačkách Morane Saulnier M.S.406C1. 11. června 1940 mu v boji s Bf 109 byla prostřelena nádrž, došlo palivo a při nouzovém přistání si vážně poranil páteř. Francii opustil 26. června 1940 se sádrovým krunýřem jako jeden z posledních pilotů.
V anglickém Cosfordu byl přijat do RAF s hodností Sergeant. V září 1940 zahájil stíhací výcvik na Hurricanech u 6. OTU a v říjnu byl přidělen na základnu RAF Speke u Liverpoolu k 312. čs. peruti RAF, kde létal s malými přestávkami do srpna 1942. Tehdy mu byla udělena čs. medaile za chrabrost s citací: „ rotný Štandera jest velmi dobrým pilotem, který nalétal 56 hodin operačních letů za velmi těžkých podmínek při ochraně konvojů a 14 hodin v útočných operacích nad Francií, při čemž prokázal svoji statečnost a nadšení pro boj“.
Po ukončení operační túry působil jako instruktor a pak se vrátil na osm měsíců k 312. peruti. Absolvoval ještě noční výcvik stíhače na letounech Blenheim a Beaufighter. V únoru 1944 odešel k 68. noční stíhací peruti v hodnosti Pilot Officer. Vykonával noční hlídkovou činnost na letounech Beaufighter a později Mosquito v utajeném prostoru, kde se připravovaly invazní jednotky. Účastnil se i ochrany vzdušného prostoru při invazi do Normandie. Později zneškodňoval létající pumy V1 a prováděl hlídkové lety nad Severním mořem.
Během druhé světové války nalétal jako stíhací pilot při bojové činnosti 1320 hodin. Teprve v červnu 1945 se jeho rodina, po šesti letech války dozvěděla, že přežil. V srpnu 1945 přiletěl do vlasti v hodnosti poručíka.
Po válce
editovatV roce 1946 byl přecvičen v Angli na nový typ letounu Mosquito FB.VI. Po návratu byl umístěn k 24. bombardovacímu pluku v Plzni. Pak až do roku 1949 působil na Slovensku jako instruktor v hodnosti kapitána. Po únorovém převratu jej čekal vyhazov od letectva.
Po složitém hledání práce se uchytil až v kovošrotu ve Stříbře. Když si pro něj přišli členové StB, nebyl doma. Byl varován sousedy a následně emigroval do Velké Británie, kde působil v RAF až do roku 1955. Pak se vyučil stříbrotepcem, v roce 1983 odešel do důchodu a přestěhoval se do Bavorska. Po sametové revoluci se v roce 1994 vrátil již do samostatné České republiky a žil v Plzni u své dcery.
Byl předsedou Svazu československých zahraničních letců, zapojil se do pobočky Svazu letců ČR v Plzni, Československé obce legionářské a stal se čestným členem Aeroklubu Plzeň – Letkov. Zde i v pokročilém věku se členy aeroklubu létal i s motorovými letadly.
Stal se čestným občanem města Plzně. Rozkazem prezidenta republiky byl povýšen roku 2000 do hodnosti generála. 5. října 2018 mu byla v Božkovské ulici v Plzni odhalena pamětní deska. 2. října 2018 mu byla v Dobrušce, ve městě kde rodina před II. svět. válkou žila, odhalena pamětní deska
Vyznamenání
editovat
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem, udělena srpen 1942
Československý válečný kříž 1939, udělen 29.09.1946
Řád čestné legie, V. třída – rytíř, udělena 2005
Kříž obrany státu ministra obrany České republiky, udělen 2009
Croix de guerre 1939–1945[2], s palmou
Pamětní medaile československé armády v zahraničí
Československý válečný kříž 1939, udělen podruhé
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem , udělen podruhé
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem , udělen potřetí
Československá vojenská medaile za zásluhy, I. stupeň
Hvězda 1939–1945[3]
Válečná medaile 1939–1945[4]
Evropská hvězda leteckých osádek[5]
Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třída, V roce 2006 mu byl tento řád propůjčen.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český rozhlas/Paměť národa: Brigádní generál v. v. Miroslav Štandera (1918 - 2014) - Životopis. www.memoryofnations.eu [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-10.
- ↑ Válka.cz, Válečný kříž 1939-1945
- ↑ Válka.cz, Hvězda 1939-1945
- ↑ Válka.cz Válečná medaile 1939-1945
- ↑ Válka.cz, Evropská hvězda leteckých osádek
