Mezinárodní svaz studentstva

Mezinárodní svaz studentstva (MSS) je celosvětové nestranické sdružení národních zástupců studentských organizací. Podle vlastních prohlášení zastřešuje kolem 150 členských uskupení z více než 115 zemí světa, proto se považuje za největší nestranickou studentskou organizaci na mezinárodní úrovni. MSS je členem UNESCO a má poradní status u ECOSOC. Primárním cílem MSS je hájit práva a zájmy studentů, prosazovat zlepšení úrovně vzdělání, usilovat o jednotu studentského hnutí všech zemí světa a aktivně se podílet v boji proti kolonialismu, rasismu i za mír a přátelství mezi národy. Jeho nejvyšším orgánem je Kongres, který volí Výkonný výbor a Sekretariát.[1]

Bývalé sídlo Mezinárodního svazu studentstva je v Praze, na rohu ulic Pařížská a 17. listopadu.
Bývalé sídlo v Praze-Břevnově (1. ledna 2014 – 31. srpna 2022)

Dle výpisu z obchodního rejstříku měla tato mezinárodní nevládní organizace svou ústřednu v Praze, ve své budově Mezinárodního svazu studentstva v Pařížské ulici, a to až do roku 2014.[2] Z Československa byl Sekretariát MSS vyhoštěn už v srpnu 1991 (spolu s dalšími podobnými organizacemi ovládanými Sovětským svazem).[3][4] Po ztrátě budovy v Pařížské ulici[5] sídlila tato mezinárodní nevládní organizace (dle obchodního rejstříku, IČO 00461440) v Praze-Břevnově. Tam už neměla žádnou provozovnu a rovněž nepodávala žádná daňová přiznání z příjmu právnických osob. V České republice byla tato česká pobočka MSS vymazána dne 31. srpna. 2022 z rejstříku spolků.[2]

Založení

editovat

MSS byl založen na 1. světovém kongresu studentstva, který se konal v Praze ve dnech 18.–31. srpna 1946.[6]preambule stanov z roku 1946: My, studující světa, jsme se shromáždili v Praze v srpnu 1946 na Světovém studentském kongresu (...) vědomi si historického významu této éry, kdy se ustavuje Charta OSN a kdy všichni pracující a mladí lidé napřahují své úsilí ve službě lidstvu směrem k základům sociálního a ekonomického pokroku, věrni příkladům těch nejlepších z nás, kteří zemřeli v boji za svobodu demokratických národů, potvrzujeme svou vůli zbudovat nový svět toužící po svobodě, míru a pokroku a zaujmout místo na čele světové mládeže, kterou jsme v průběhu dějin již tolikrát drželi: za tímto účelem nyní ustavujeme Mezinárodní svaz studentů.[7]

Ústava a další dokumenty

editovat

Ústava byla vypracována již na ustavujícím kongresu MSS v roce 1946. Pozdější předpisy k ní byly vypracovány na mimořádném kongresu, jenž se konal ve dnech 7.–10. dubna 1991 v Praze. K dalším předpisům MSS patří Stanovy, Stálá nařízení Kongresu a Statuty specializovaných struktur, které byly schváleny mimořádným 16. kongresem konaném ve dnech 20.–24. ledna 1992 v Larnace na Kypru.

 
Pamětní deska s logem MSS na bývalé budově Svazu (rok 2022)

Symboly

editovat

V logu i na vlajce MSS je hořící pochodeň s otevřenou knihou, ležící na červeném a modrém obrysu stylizované zeměkoule. MSS má vlastní hymnu; hudbu složil V. Muradeli a česká slova napsal V. Šárovec.[8] Nejvyšším vyznamenáním MSS je „Zlatá medaile 17. listopadu“. Tuto medaili obdrželi např.: Gustáv Husák, Lubomír Štrougal, Fidel Castro, Nelson Mandela, Jásir Arafat a Óscar Arias.[9] Dne 15. listopadu 1989 vyznamenal Josef Skála, předseda MSS,[10][11] československý lid. Toto ocenění převzal jeho reprezentant – generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš a po kritice během sametové revoluce medaili MSS vrátil.[12][9]

Historie

editovat

MSS navázal na válečnou činnost londýnské Mezinárodní studentské rady (International Student Council – ISC). Krátce po Únoru 1948 se (kvůli zradě studentských zájmů) od MSS odtrhly západoevropské a severoamerické svazy a založily si konkurenční organizaci – Mezinárodní studentskou konferenci (International Student Conference – ISC).[9] Obě organizace pak spolu soupeřily o vliv (členství) zemí třetího světa. Některé země třetího světa byly členy obou seskupení (MSS i ISC), jiné spekulativně přebíhaly. Na tuto činnost obou svazů nestačily členské studentské příspěvky a svazy byly jako politický nástroj financovány tajnými službami. MSS byl rezidenturou KGB.[3][5] V srpnu 1959 ve Svobodné Evropě řekl Ferdinand Peroutka toto: „Československo slouží jako nástroj sovětské politiky, je posíláno tam, kam Rusko zatím proniknout nemůže, a téměř každá komunistická mezinárodní intrika jde přes Prahu.“[3] Dokumentaci o činnosti MSS získal v roce 2012 Národní archiv ČR.[4] Výsledky ze zpracování tohoto archivu (rok 2022) nejsou známy.

Reference

editovat
  1. The IUS Constitution. web.archive.org [online]. 2007-06-07 [cit. 2022-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-05-31. 
  2. a b https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=475313&typ=UPLNY
  3. a b c CS Magazin. www.cs-magazin.com [online]. [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  4. a b Národní archiv získal dokumenty studentské internacionály. ČT24 [online]. [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  5. a b Spor o komunistické miliony. TÝDEN.cz [online]. 2016-08-22 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  6. imageserver.mzk.cz [online]. [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  7. ČEPELOVÁ, Heda. Chátrající sídlo internacionály jako vlastní myšlenkový outlet | Listy. www.listy.cz [online]. [cit. 2022-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-13. 
  8. Budovatel. budovatel.cz [online]. [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  9. a b c PEŠTA, Mikuláš. Polozapomenutý listopad. Paměť a dějiny. Roč. 2021, čís. 03, s. 90–100. Dostupné online. 
  10. Josef Skála: Marxista se nechová jako dacan [online]. [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  11. Kandidáti na prezidenta 2023: Kdo kandiduje na Hrad. E15.cz [online]. [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  12. A.S, Economia. M. Jakeš v sídle MSS. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 1999-11-16 [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat