Wikipedie

Mentální anorexie

duševní nemoc
Tento článek je o duševní nemoci. O francouzské metalové kapele pojednává článek Anorexia Nervosa (kapela).

Mentální anorexie (latinsky anorexia nervosa, z řečtiny an – zbavení, nedostatek; orexis – chuť) je duševní nemoc spočívající v odmítání potravy a vybudováním si závislosti na pocitu hladu vycházející ze zkreslené představy o svém těle;[1][2] spolu s bulimií se řadí mezi tzv. poruchy příjmu potravy.[3]

Mentální anorexie
Reprodukce fotografií ženy, která se léčila s mentální anorexií. Jednalo se o pacientku doktora Williama Gulla známou pod názvem Miss A. Horní obrázek je z roku 1866 a zachycuje dobu před léčbou, dolní obrázek z roku 1870 po léčbě.
Reprodukce fotografií ženy, která se léčila s mentální anorexií. Jednalo se o pacientku doktora Williama Gulla známou pod názvem Miss A. Horní obrázek je z roku 1866 a zachycuje dobu před léčbou, dolní obrázek z roku 1870 po léčbě.
Klasifikace
MKN-10F50.0, F50.1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je provázena vtíravými myšlenkami strachu z tloustnutí, které vedou k cílenému snižování váhy a následným rozvojem i velmi závažných metabolických obtíží (zhoršení kvality vlasů a kůže, srdeční arytmie, poškození vnitřních orgánů, dlouhodobé vynechání menstruace, problémy s pamětí a koncentrací, později i osteoporóza).[2][4][1] Patří mezi jedno z psychických onemocnění s nejvyšší úmrtností pacientů.[5][6][7]

Naproti historickým zkušenostem se objevuje jak u žen tak i u mužů, kdy se typicky rozvine v pubertě nebo adolescenci, ale ani pozdější nástup není výjimkou.[4][8][5] Vyskytuje se celosvětově a ve všech věkových skupinách.[5]

Charakteristika mentální anorexie

editovat

Mentální anorexie je dlouhodobá psychická nemoc spočívající v odmítání potravy a neschopnosti udržet si normální zdravou váhu. Je spojená se špatným sebeobrazem (pacient si připadá obézní i ve chvíli, kdy je reálně podvyživený).[9] Ve vážnějších případech končí smrtí, údaje z literatury zmiňují 5 až 6 % všech pacientů.[10][11][12]

Rizikové faktory vzniku

editovat

Stejně jako u dalších psychických onemocnění je mentální anorexie do jisté míry podmíněna osobností jedince a interakcí jeho genetických predispozic s prostředím.[3][13][14] Její plné rozvinutí ovlivňuje souhra více faktorů v prostředí člověka, které mohou nemoc spustit nebo jejímu vzniku naopak efektivně bránit.[9] U každého pacienta se tak může porucha rozvinout na základě souhry jiných a jinak výrazných faktorů nebo životních událostí.[13][9]

Osobnostní faktory

editovat

Mezi osobnostní rizikové faktory (tedy charakter člověka) se řadí obsedantně-kompulzivní rysy (ne nutně porucha jako taková), perfekcionismus a výrazná potřeba pro pořádek, uspořádání a kontrolu nad věcmi.[15][13] (Štíhlá postava může být vnímána jako důsledek silné sebekontroly jedince.[9]) Tyto osobnostní znaky mohou být v rodině dědičné a jsou zjistitelné již v dětství.[13][9]

 
Modeling patří dlouhodobě k povoláním s vysokým podílem lidí s velmi nízkým BMI indexem, včetně vyššího výskytu poruch příjmu potravy u žen i mužů[16]

Životní události a prostředí

editovat

Mezi životní události, kterou mohou vést k počátku onemocnění, patří proběhlá traumata matek a jejich dětí, se kterými se nedokázaly vyrovnat, např. ztráta blízkého, rozpad rodiny, rozvod nebo i sexuální násilí.[13][9][17] Obsese vzhledem a stravou pak funguje jako možnost úniku k jinému tématu.[7] Kritické poznámky okolí ke vzhledu a fyzické kondici proto nemusí být primární příčinou onemocnění, ale mohou fungovat jako spouštěč onemocnění.[9][18]

Významný vliv na rozvoj onemocnění má tlak okolí na pacienta, ať už od vrstevníků, rodiny nebo kulturní vliv (jako aktuální trendy v ideálu krásy prezentovaném v médiích).[19][20][14] Významnou roli hrají kulturní ideály krásy, které v západní kultuře ani neodpovídají fyzickým možnostem člověka.[7] Přičemž některé etnické skupiny mohou být následkem toho k poruchám příjmu potravy citlivější než jiné (v USA byla zjištěna například vyšší odolnost afroamerické komunity oproti hispánské).[19]

Rodinné prostředí může vzniku poruchy napomáhat nebo ji udržovat. Negativní vliv má vysoké očekávání rodiny vůči dítěti,[17] historie výskytu onemocnění v rodině[15][14] nebo špatný sebeobraz a vztah k jídlu u rodičů[20]. Děti z rodin s výskytem mentální anorexie mají vyšší riziko, že je onemocnění postihne také.[21][7] Naopak jako protektivní znaky v rodině se ukazují zdravá váha matky dítěte a její vysoké sebevědomí.[22]

Dalším rizikovým faktorem jsou zaměstnání a koníčky, které silně tlačí na fyzický vzhled a váhu jako modeling, gymnastika, balet nebo dostihové jezdectví.[16][18][23]

 
Hashtagy jako thinspiration nebo pro-ana sdružují obrázky dívek s viditelně nízkým BMI indexem až podvýživou, často odhalené v pozicích, kdy jsou viditelné jejich vystouplé kosti

Sociální sítě a internet

editovat

Výzkumy se zabývají také vlivem sociálních sítí, video platforem (např. YouTube) a médií obecně na vznik poruch příjmu potravy a poruch vnímání vlastního těla.[24][25][26] Skrz tyto platformy se šíří obsah podporující osoby v dalším udržování těchto poruch stejně jako obsah vedoucí k nezdravé potřebě srovnávat se s ostatními, která napomáhá vzniku poruch.[27][28][29] Osoby, které se obávají o svůj vzhled na sociálních sítích (Facebook, Instagram), mají statisticky větší sklony k poruchám příjmu potravy.[30] Média a sociální sítě však nejsou u pacientů jedinou nebo zdaleka hlavní příčinou vzniku poruch. Mohou ji ale efektivně udržovat stejně jako rodinné zázemí, které podporuje nežádoucí vztah k tělesnému obrazu nebo výživě.[31][13]

Sociální sítě mohou mít i potenciální pozitivní dopad. Platformy jako Instagram zároveň umožňují i sdílení příběhů úspěšné léčby mentální anorexie nebo zdravých návyků spojených se stravováním i cvičením a mohou tak pacientům poskytovat motivující vzory a komunitní podporu.[32][29] Studie ale varují i před neověřeným obsahem pro léčící se pacienty nebezpečným.[33] I příspěvky označené jako pomáhající obsahují často známky pokračujícího onemocnění autora a nezdravých návyků spolu s vyhýbáním se odborné léčbě.[34][33] Stejné riziko je u některých videí na YouTube, které ačkoli podporují anorexii, maskují se za informační videa o kráse a výživě.[28] S podobným problémem se potýká i sociální síť TikTok, kde videa bojující proti anorexii nebo se snažící o osvětu o této nemoci vedou k podpoře nežádoucího chování u jejích uživatelů.[35]

Ačkoli se sociální sítě a internetové portály dlouhodobě snaží o cenzuru obsahu propagujícího anorexii (skrz moderování a následné mazání příspěvků označených hashtagy, resp. klíčovými slovy, jako pro-ana, thinspiration, thinspo apod.), využívání algoritmů pro cílené doporučování dalšího obsahu na základě předchozího zájmu vede pouze k efektivnímu nabízení dalšího závadného a dosud necenzurovaného obsahu uživatelům.[36][37][38][39] Tvůrci příspěvků se navíc záměrnými překlepy v klíčových slovech snaží moderování jimi vkládaného obsahu vyhnout.[36][39]

V českém internetovém prostoru byl historicky zaznamenám negativní vliv tzv. „pro-ana blogů“ sloužících ke sdílení a propagaci anorexie mezi mladými dívkami.[40][41][42] Rozšířené byly hlavně na dnes již neexistujícím serveru blog.cz (provoz byl ukončen v srpnu 2020[43]). Blogy sdílely jídelníčky dívek, jejich změny váhy, různé deníkové zápisy, motivační obrázky a citáty, včetně tzv. „dopisu od Any“, motivačního textu popisujícího cíle a postup drastického hubnutí za každou cenu.[41][44]

Další vlivy

editovat

Jiná duševní onemocnění mohou mít také souvislost s následným rozvojem mentální anorexie, běžně například úzkosti a deprese[6][10][21] nebo i některé podtypy narcistické poruchy[45].

Dodržování redukčních diet osminásobně zvyšuje riziko vzniku mentální anorexie a bulimie.[14] Až třetina pacientů trpících mentální anorexií prošla také obdobím tělesné nadváhy nebo obezity.[46]

Průběh onemocnění

editovat
 
Náhlý přílišný (až obsedantní) zájem o fitness a posilování může být jedním z průvodních jevů mentální anorexie ale i jiných poruch u dospívajících dívek a chlapců

Mentální anorexie se rozvine nejčastěji v pubertě nebo adolescenci, typicky kolem 15 let (s vysokým nárůstem mezi 13 a 16 lety, ale u některých jedinců i dříve).[5] Další výrazně rizikové období návratu nebo rozvoje onemocnění u žen je věk okolo menopauzy.[5] Rozvoj a výskyt onemocnění však u pacientů s věkem klesá.[5][47]

Riziko vzniku onemocnění je dané kombinací faktorů, její počátek je ale možné často najít v reakci na nějakou novou složitou životní situaci či událost, se kterou se daný jedinec nedokáže vypořádat (rozvod rodičů, úmrtí v rodině apod.).[9] Nemoc má i v případě úspěšné léčby vysokou návratnost, do roku a půl od ukončení léčby uvádí literatura až 35 %.[48] U pacientů s mentální anorexií může také dojít k pozdějšímu rozvoji bulimie a naopak.[10]

Primární projevy nemoci

editovat

Pro mentální anorexii je charakteristické snižování hmotnosti úmyslně vyvolané daným jedincem, který tak činí snižováním svého příjmu tekutin a potravy, což dále v mnoha případech posiluje zvyšováním energetického výdeje (cvičením a různými sportovními aktivitami).[9] Mezi další využívané prostředky patří vyprovokované zvracení, průjmy (cílené užívání laxativ) či užívání anorektik a diuretik.[6] V tom se může nemoc překrývat s projevy bulimie, která je typičtější pocitem ztráty kontroly nad jídlem, což vede k pravidelnému záchvatovitému přejídání, případně i s následným záměrným vyzvracením potravy.[49][3]

Nemoc je tak okolím odhalena často kvůli drastickému úbytku váhy jedince a změnám v chování. Může jít o nápadné zvýšení zájmu o fyzickou aktivitu (snaha zbavit se přebytečných kalorií), změnu v oblékání (maskování úbytku váhy), uzavírání se před rodinou a přáteli, změny nálad (podrážděnost, smutek), zvracení a nákupy dosud neužívaných léčiv.[9] Literatura ale hovoří i o atypické mentální anorexii, kdy přes všechny podobnosti v průběhu a projevech nedochází k takovému úbytku na váze a nemoc je tak mnohem obtížnější odhalit.[6]

Sekundární projevy nemoci

editovat

Vzhledem k různému stupni podvýživy pacienta se u této nemoci v průběhu času objevují i různé typy metabolických poruch s různou závažností. Spektrum sekundárních projevů je závislé i na předchozím zdravotním stavu a existujících komorbiditách pacienta. Všechny tyto projevy se tak nemusí rozvinout u všech pacientů.

Mezi sekundární projevy spojené s mentální anorexií patří:[50][1]

Kromě mnoha fyzických problémů se objevuje také řada problémů psychických:[9][1]

  • pocity smutku, osamocení, zoufalství, bezmoci, deprese
  • sebevražedné sklony – sklony k sebepoškozování, zneužívání návykových látek (alkohol)[51]

V extrémních případech může vést mentální anorexie až ke smrti pacienta, ať už přímo selháním organismu nebo sebevraždou.[51][12][7] Projevy onemocnění mohou mít vzhledem ke své povaze negativní vliv jak na rodinné, přátelské i milostné vztahy, pracovní nasazení i vzdělávání pacienta.[14] Sociální izolace a neschopnost návratu k normálnímu životu kvůli přílišné obsesivní kontrole příjmu potravy a neustálému vyhýbání se jídlu vede k depresi, ztrátě smyslu života a následným pokusům o sebevraždu.[7]

Rozdíly dle pohlaví

editovat

Historicky je mentální anorexie považována za chorobu postihující mladé ženy,[52] ale její výskyt je dnes známý u obou pohlaví.[4] Vědecké studie odhadují její výskyt v populaci u asi 4 % žen a 0,3 % mužů.[5]

U mužů se častost výskytu anorexie liší od žen. Muži obecně přistupují k poruchám příjmu potravy odlišně: statisticky častěji než ženy řeší domnělou přílišnou konzumaci jídla intenzivním cvičením (může vést až k rozvoji poruch jako ortorexie a bigorexie[53]), zabývají se více množstvím svalové hmoty, méně častěji podceňují velikost svého těla a v případě negativního sebeobrazu těla u nich převládá přejídání se nad omezováním se.[8] Vzhledem k historickému zkreslení vnímání poruch příjmu potravy jako ženských onemocnění jsou ale muži více náchylní k odmítání léčby.[8][50]

Diagnostická kritéria

editovat
 
Žena trpící anorexií, publikováno roku 1900 ve francouzském medicínském journale.

Aby se tato porucha dala diagnostikovat, musí být splněná tato kritéria (podle mezinárodní klasifikace nemocí MKN 10):[54][55]

  • Úbytek hmotnosti (nebo u dětí chybění přírůstku hmotnosti) minimálně o 15 % oproti tělesné hmotnosti normální pro daný věk a výšku, nebo je BMI index 17,5 a méně
  • Hmotnost si pacient/pacientka snižuje sám/sama dietami a odmítáním potravy
  • Vnímání sebe sama jako příliš tlusté/tlustého, přetrvávající strach z tloušťky, zkreslených představách o vlastním těle
  • Výrazná porucha hypotalamo-hypofyzo-gonadální osy projevující se u žen amenorrheou, u mužů ztráta libida a potence
  • Při vzniku onemocnění před pubertou je tato opožděna či zastavena (včetně možného pozdějšího nástupu menstruace)
  • Nespavost, nesoustředěnost

Anorexie vs mentální anorexie

editovat

Anorexie a mentální anorexie jsou dva odlišné byť částečně se překrývající pojmy. Samotná anorexie je definována jako nechutenství, tedy dočasná, většinou krátkodobá ztráta chuti k jídlu, která ale může u každého člověka trvat různou dobu.[54] Vyskytuje se například u jedinců trpící těžkými depresemi nebo jinými psychickými problémy. Jde tedy o příznak ztráty chuti k jídlu a ne vždy je způsobena psychickými problémy nebo pocitem, že je jedinec obézní a že musí zhubnout jako je tomu u mentální anorexie, která je již klasifikovaná jako psychická porucha.

Léčba a prevence

editovat

Léčba anorexie zahrnuje různé druhy terapie (nutriční, režimová, psychoterapie), při život ohrožujících stavech se přistupuje k hospitalizaci pacienta a další možností jsou dle původu onemocnění i farmaka (antidepresiva nebo neuroleptika).[56][57][3] Hospitalizace pacienta trvá dle dat z roku 2017 v ČR v průměru až 6 týdnů, aby bylo možné podvýživu pacienta dostatečně ošetřit.[7] 39 % českých pacientů bylo přitom v době hospitalizace mezi 15 až 19 lety.[7]

Mezi terapeutické metody využívané při této nemoci patří:[2][58][56][59][6]

  • rodinná (nebo i vícerodinná terapie) – jevící se jako úspěšná u většiny pacientek s mentální anorexií v adolescenci
  • kognitivně behaviorální terapie (KBT) – na ní jsou založené i svépomocné manuály pro pacienty
  • kognitivně analytická terapie (CAT) – úzce založená na vztahu pacienta a terapeuta
  • motivační terapie – předpokládá přání samotného pacienta se uzdravit

Důležité je nejen zlepšení vztahu k jídlu, ale celkové budování sebevědomí pacienta skrz navazování nových vztahů se svým okolím, získání nové práce či úspěchu ve škole nebo zájmu o nový koníček.[6] Samotná rodina pacienta může mít pozitivní vliv v tomto směru, pokud přesměruje přílišnou kontrolu nad pacientem (nebo naopak vyhýbání se problému) spíše k zájmu o jeho rozvoj v dalších oblastech.[49]

Prevencí a pomocí při léčbě anorexie a dalších poruch příjmu potravy se v ČR dlouhodobě zabývá Centrum Anabell a další neziskové organizace. Odborníci však varují před neodborně vedenými preventivními školními programy, které mohou naopak k rozvoji poruch příjmu potravy přispívat, například nevhodným komentováním a kontrolou váhy dětí nebo vyvěšováním kalorických tabulek ve škole apod.[9]

Historie

editovat
 
Alžběta Bavorská, císařovna rakouská (litografie Rudolfa Hoffmanna z roku 1854).

Mentální anorexii nelze jednoznačně považovat za civilizační chorobu, záznamy o ní jsou i z dřívějších století a záznamy o cíleném hladovění jdou v historii ještě dál.[60][61] První úmrtí spojená se záměrným hladověním žen jsou zaznamená s rozvojem křesťanství už ve starověkém Římě.[61] První lékařské popisy diagnóz, které by mohly odpovídat současné diagnóze mentální anorexie, se objevili už v 17. století v Anglii.[52] Autorství termínu oficiálního názvu nemoci „anorexia nervosa“ je připisováno siru Williamu W. Gullovi (1816–1819), který v roce publikoval svou odbornou přednášku již pod tímto termínem.[52] Ve stejném století byla mentální anorexie popisována primárně jako nemoc mladých dívek spojená s odmítáním potravy, drastickým úbytkem váhy a neklidem.[52]

Nezdravé hubnutí bylo posedlostí i císařovny Alžběty Bavorské (1837–1898), známé pod přezdívkou Sissi.[62][61] Její tělesná hmotnost nikdy nepřesáhla 55 kg, držela drastické diety – jedla jen ovoce a pila šťávu ze syrového masa, nosila přehnaně utažené šněrovačky – poté se dokonce do korzetů nechávala zašívat a veškerý volný čas naplňovala sportem[zdroj?]; Sissi si údajně nikdy nesedla, ani ve svých pokojích neměla židle, a při hostinách používala zvláštní klekátka.[zdroj?] Brigitte Hammannová, která napsala její životopis[63], doslova uvádí, že Alžběta Bavorská vykazovala veškeré znaky mentální anorexie. Hmotnost 55 kg, která je uvedena výše, je nejvyšší hmotností, jíž při svých 172 cm dosáhla (většinou se její hmotnost pohybovala mezi 44 a 48 kg).[zdroj?] Hmotnost si kontrolovala třikrát denně. Tento stav byl zapříčiněn princezniným neuspokojivým manželským a společenským životem, nároky, které na ni byly kladeny, a rovněž i jejími rodinnými předpoklady.[zdroj?]

Během 18. století se ideální obraz ženského těla postupně měnil z oblého a plného na křehký a štíhlý.[61] Rozvoji anorexie na přelomu 20. a 21. století napomáhala především kultura diet a nerealistický obraz hlavně ženského těla prezentovaný v médiích, filmovém a hudebním průmyslu hlavně v západní kultuře a následně přenesený do celého světa.[9][61][14] S výskytem celého spektra poruch příjmu potravy včetně mentální anorexie je tak možné se setkat i u mnoha světových celebrit, včetně slavných modelek.[64][65][66][14] Z českých celebrit s onemocněním bojovaly například Hana Vágnerová, Eliška Bučková, Michaela Nosková nebo Františka Čížková.[67][68]

Byť je v rámci výzkumu diskutován možný evoluční význam mentální anorexie,[69][70][71] v současnosti je nemoc spíše důsledkem vlivu ve společnosti dominantnějších jedinců na slabší skrz potlačování zdravého vnímání vlastního těla a stanovení nerealistických nároků na vzhled.[72]

Odkazy

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d ČR, ÚZIS. Mentální anorexie: co to je?. NZIP.cz [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Overview - Anorexia. nhs.uk [online]. 2021-02-11 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d BRNO, F. N. Léčba mentální anorexie a bulimie. FN Brno [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c ČR, ÚZIS. MKN-10 klasifikace. mkn10.cz [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g VAN EEDEN, Annelies E.; VAN HOEKEN, Daphne; HOEK, Hans W. Incidence, prevalence and mortality of anorexia nervosa and bulimia nervosa. Current Opinion in Psychiatry. 2021-11, roč. 34, čís. 6, s. 515–524. PMID: 34419970 PMCID: PMC8500372. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 0951-7367. DOI 10.1097/YCO.0000000000000739. PMID 34419970. 
  6. ↑ a b c d e f MOSKOWITZ, Lindsay; WEISELBERG, Eric. Anorexia Nervosa/Atypical Anorexia Nervosa. Current Problems in Pediatric and Adolescent Health Care. 2017-04-01, roč. 47, čís. 4, s. 70–84. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 1538-5442. DOI 10.1016/j.cppeds.2017.02.003. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d e f g h KRBCOVÁ, Lenka. Anorexie často končí sebevraždou. Nemocní se jí však nechtějí vzdát. Vitalia.cz [online]. [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c WELTZIN, Theodore E.; WEISENSEL, Nicolette; FRANCZYK, David. Eating disorders in men: update. The Journal of Men's Health & Gender. 2005-06-01, roč. 2, čís. 2, s. 186–193. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 1571-8913. DOI 10.1016/j.jmhg.2005.04.008. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d e f g h i j k l m Klinika adiktologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Poruchy příjmu potravy: příručka pro pomáhající profese. 1. vyd. Praha: TOGGA, 2012. Dostupné online. ISBN 978-80-87258-98-9. 
  10. ↑ a b c FAIRBURN, Christopher G.; BROWNELL, Kelly D. Eating Disorders and Obesity: A Comprehensive Handbook. [s.l.]: Guilford Press 646 s. Dostupné online. ISBN 978-1-59385-236-8. (anglicky) Google-Books-ID: mM7SAgAAQBAJ. 
  11. ↑ SULLIVAN, P. F. Mortality in anorexia nervosa. The American Journal of Psychiatry. 1995-07, roč. 152, čís. 7, s. 1073–1074. PMID: 7793446. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 0002-953X. DOI 10.1176/ajp.152.7.1073. PMID 7793446. 
  12. ↑ a b NEUMÄRKER, K. J. Mortality and sudden death in anorexia nervosa. The International Journal of Eating Disorders. 1997-04, roč. 21, čís. 3, s. 205–212. PMID: 9097194. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 0276-3478. DOI 10.1002/(sici)1098-108x(199704)21:3<205::aid-eat1>3.0.co;2-o. PMID 9097194. 
  13. ↑ a b c d e f WOERWAG-MEHTA, Sabine; TREASURE, Janet. Causes of anorexia nervosa. Psychiatry. 2008-04-01, roč. 7, čís. Eating disorders, s. 147–151. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 1476-1793. DOI 10.1016/j.mppsy.2008.02.010. (anglicky) 
  14. ↑ a b c d e f g František David Krch. Mentální anorexie a bulimie. vesmir.cz [online]. 1998 [cit. 2023-03-19]. Roč. 77, čís. 9. Dostupné online. 
  15. ↑ a b MACHADO, Bárbara C.; GONÇALVES, Sónia F.; MARTINS, Carla. Risk Factors and Antecedent Life Events in the Development of Anorexia Nervosa: A Portuguese Case-Control Study: Risk Factors and Antecedent Life Events in Anorexia Nervosa. European Eating Disorders Review. 2014-07, roč. 22, čís. 4, s. 243–251. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. DOI 10.1002/erv.2286. (anglicky) 
  16. ↑ a b How Common Are Eating Disorders Among Fashion Models?. www.psychologytoday.com [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b KARWAUTZ, A.; RABE-HESKETH, S.; HU, X. Individual-specific risk factors for anorexia nervosa: a pilot study using a discordant sister-pair design. Psychological Medicine. 2001-02, roč. 31, čís. 2, s. 317–329. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 1469-8978. DOI 10.1017/S0033291701003129. (anglicky) 
  18. ↑ a b SAYIN, Aslihan; KURUOĞLU, Asli Cepik. [A male anorexia nervosa case and its discussion from dynamic point of view]. Turk psikiyatri dergisi = Turkish journal of psychiatry. 2004-01-01, roč. 15, čís. 2, s. 155–160. PMID: 15208771. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 2651-3463. PMID 15208771. 
  19. ↑ a b THE MCKNIGHT INVESTIGATORS. Risk Factors for the Onset of Eating Disorders in Adolescent Girls: Results of the McKnight Longitudinal Risk Factor Study. American Journal of Psychiatry. 2003-02, roč. 160, čís. 2, s. 248–254. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 0002-953X. DOI 10.1176/ajp.160.2.248. (anglicky) 
  20. ↑ a b Dieting pressure in teen years tied to food and weight problems later. Reuters. 2018-03-06. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. (anglicky) 
  21. ↑ a b GARNER, D. M. Pathogenesis of anorexia nervosa. The Lancet. 1993-06-26, roč. 341, čís. 8861, s. 1631–1635. PMID: 8100000. Dostupné online [cit. 2023-03-26]. ISSN 0140-6736. DOI 10.1016/0140-6736(93)90768-C. PMID 8100000. (English) 
  22. ↑ NICHOLLS, Dasha E.; VINER, Russell M. Childhood Risk Factors for Lifetime Anorexia Nervosa by Age 30 Years in a National Birth Cohort. Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry. 2009-08-01, roč. 48, čís. 8, s. 791–799. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 0890-8567. DOI 10.1097/CHI.0b013e3181ab8b75. (anglicky) 
  23. ↑ KONTELE, Ioanna; VASSILAKOU, Tonia; DONTI, Olyvia. Weight Pressures and Eating Disorder Symptoms among Adolescent Female Gymnasts of Different Performance Levels in Greece. Children. 2022-02-14, roč. 9, čís. 2, s. 254. PMID: 35204974 PMCID: PMC8870309. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 2227-9067. DOI 10.3390/children9020254. PMID 35204974. 
  24. ↑ COHEN, Rachel; NEWTON-JOHN, Toby; SLATER, Amy. The relationship between Facebook and Instagram appearance-focused activities and body image concerns in young women. Body Image. 2017-12-01, roč. 23, s. 183–187. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 1740-1445. DOI 10.1016/j.bodyim.2017.10.002. (anglicky) 
  25. ↑ JIN, Seunga Venus. Interactive Effects of Instagram Foodies' Hashtagged #Foodporn and Peer Users' Eating Disorder on Eating Intention, Envy, Parasocial Interaction, and Online Friendship. Cyberpsychology, Behavior, and Social Networking. 2018-03-01, roč. 21, čís. 3, s. 157–167. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 2152-2715. DOI 10.1089/cyber.2017.0476. 
  26. ↑ KING, N.; TOUYZ, S.; CHARLES, M. The effect of body dissatisfaction on women's perceptions of female celebrities. The International Journal of Eating Disorders. 2000-04, roč. 27, čís. 3, s. 341–347. PMID: 10694721. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 0276-3478. DOI 10.1002/(sici)1098-108x(200004)27:3<341::aid-eat12>3.0.co;2-p. PMID 10694721. 
  27. ↑ CHANCELLOR, Stevie; PATER, Jessica Annette; CLEAR, Trustin. #thyghgapp: Instagram Content Moderation and Lexical Variation in Pro-Eating Disorder Communities. In: Proceedings of the 19th ACM Conference on Computer-Supported Cooperative Work & Social Computing. New York, NY, USA: Association for Computing Machinery, 2016-02-27. Dostupné online. ISBN 978-1-4503-3592-8. DOI 10.1145/2818048.2819963. S. 1201–1213.
  28. ↑ a b SYED-ABDUL, Shabbir; FERNANDEZ-LUQUE, Luis; JIAN, Wen-Shan. Misleading Health-Related Information Promoted Through Video-Based Social Media: Anorexia on YouTube. Journal of Medical Internet Research. 2013-02-13, roč. 15, čís. 2, s. e2237. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. DOI 10.2196/jmir.2237. (EN) 
  29. ↑ a b EIKEY, Elizabeth V.; BOOTH, Kayla M. Recovery and maintenance: How women with eating disorders use Instagram. iConference 2017 Proceedings. 2017. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. DOI 10.9776/17024. (anglicky) 
  30. ↑ GONZÁLEZ-NUEVO, Covadonga; CUESTA, Marcelino; MUÑIZ, José. Concern about appearance on Instagram and Facebook: Measurement and links with eating disorders. Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace. 2021-04-26, roč. 15, čís. 2. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 1802-7962. DOI 10.5817/CP2021-2-9. (anglicky) 
  31. ↑ DIMITROPOULOS, Gina; FREEMAN, Victoria E.; MUSKAT, Stephanie. “You don’t have anorexia, you just want to look like a celebrity”: perceived stigma in individuals with anorexia nervosa. Journal of Mental Health. 2016-01-02, roč. 25, čís. 1, s. 47–54. PMID: 26651502. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 0963-8237. DOI 10.3109/09638237.2015.1101422. PMID 26651502. 
  32. ↑ LAMARRE, Andrea; RICE, Carla. Hashtag Recovery: #Eating Disorder Recovery on Instagram. Social Sciences. 2017-09, roč. 6, čís. 3, s. 68. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 2076-0760. DOI 10.3390/socsci6030068. (anglicky) 
  33. ↑ a b GOH, Aaron Qi Yang; LO, Nicholas Yong Wai; DAVIS, Courtney. #EatingDisorderRecovery: a qualitative content analysis of eating disorder recovery-related posts on Instagram. Eating and Weight Disorders - Studies on Anorexia, Bulimia and Obesity. 2022-05-01, roč. 27, čís. 4, s. 1535–1545. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 1590-1262. DOI 10.1007/s40519-021-01279-1. (anglicky) 
  34. ↑ AU, Emily S.; COSH, Suzanne M. Social media and eating disorder recovery: An exploration of Instagram recovery community users and their reasons for engagement. Eating Behaviors. 2022-08-01, roč. 46, s. 101651. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 1471-0153. DOI 10.1016/j.eatbeh.2022.101651. (anglicky) 
  35. ↑ LOGRIECO, Giuseppe; MARCHILI, Maria Rosaria; ROVERSI, Marco. The Paradox of Tik Tok Anti-Pro-Anorexia Videos: How Social Media Can Promote Non-Suicidal Self-Injury and Anorexia. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2021-01, roč. 18, čís. 3, s. 1041. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 1660-4601. DOI 10.3390/ijerph18031041. (anglicky) 
  36. ↑ a b The Hidden Ways Pro-Ana Content Flourishes On TikTok. Bustle [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ 2000s Tumblr Eating Disorder Content Didn’t Disappear— It Changed. Nylon [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ GERRARD, Ysabel. TikTok Has a Pro-Anorexia Problem. Wired. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 1059-1028. (anglicky) 
  39. ↑ a b PAUL, Kari. ‘It spreads like a disease’: how pro-eating-disorder videos reach teens on TikTok. The Guardian. 2021-10-16. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  40. ↑ Eva Lusková; Lukáš Blinka; David Šmahel. Blog jako cesta k porozumění dospívajícím. E-psychologie [online]. 2008 [cit. 2023-03-19]. Roč. 2, čís. 3. Dostupné online. 
  41. ↑ a b Anna už není jen jméno. www.e-bezpeci.cz [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  42. ↑ Děti a média Fenomén „pro-ana blogů“ a jeho nebezpečí. www.deti-a-media.cz [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  43. ↑ V neděli končí weby Blog.cz a Galerie.cz. Neodpovídají moderním požadavkům. iDNES.cz [online]. 2020-08-10 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  44. ↑ MJARTANOV, Alexei. Pro ana blogy: Přehlídka naivity a nezdravého myšlení? [online]. 2020-10-30 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  45. ↑ Vulnerable narcissists more susceptible to eating disorders. ANU College of Health & Medicine [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ MEIERER, Klara; HUDON, Alexandre; SZNAJDER, Marc. Anorexia nervosa in adolescents: evolution of weight history and impact of excess premorbid weight. European Journal of Pediatrics. 2019-02-01, roč. 178, čís. 2, s. 213–219. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 1432-1076. DOI 10.1007/s00431-018-3275-y. (anglicky) 
  47. ↑ FAVARO, Angela; CAREGARO, Lorenza; TENCONI, Elena. Time Trends in Age at Onset of Anorexia Nervosa and Bulimia Nervosa. The Journal of Clinical Psychiatry. 2009-12-15, roč. 70, čís. 12, s. 21711. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 0160-6689. DOI 10.4088/JCP.09m05176blu. (English) 
  48. ↑ CARTER, J. C.; BLACKMORE, E.; SUTANDAR-PINNOCK, K. Relapse in anorexia nervosa: a survival analysis. Psychological Medicine. 2004-05, roč. 34, čís. 4, s. 671–679. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 1469-8978. DOI 10.1017/S0033291703001168. (anglicky) 
  49. ↑ a b ŠAMAJ, Roman Janulek,Josef. Psycholožka: Anorexie vyžaduje komplexní léčbu. VSETÍNSKÁ NEMOCNICE a.s. [online]. 2007-11-14 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. 
  50. ↑ a b c d MEHLER, Philip S.; BROWN, Carrie. Anorexia nervosa – medical complications. Journal of Eating Disorders. 2015-03-31, roč. 3, čís. 1, s. 11. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 2050-2974. DOI 10.1186/s40337-015-0040-8. PMID 25834735. (anglicky) 
  51. ↑ a b BULIK, Cynthia M.; THORNTON, Laura; PINHEIRO, Andréa Poyastro. Suicide Attempts in Anorexia Nervosa. Psychosomatic Medicine. 2008-04, roč. 70, čís. 3, s. 378. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 0033-3174. DOI 10.1097/PSY.0b013e3181646765. (anglicky) 
  52. ↑ a b c d Spektrum poruch příjmu potravy: Interdisciplinární přístup. Příprava vydání Hana Papežová. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2425-6. S. 20,21. 
  53. ↑ Pandemie proměnila poruchy příjmu potravy, problém je i nadměrné cvičení, říká lékařka. Radio Wave [online]. 2021-04-09 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  54. ↑ a b ČR, ÚZIS. MKN-10 klasifikace. mkn10.cz [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  55. ↑ NĚMEČKOVÁ, Pavla. Poruchy příjmu potravy. Psychiatrie pro praxi. 2005-12-13, roč. 3, čís. 3, s. 124–128. Dostupné online [cit. 2023-03-26]. (anglicky) 
  56. ↑ a b PAPEŽOVÁ, Hana. Nové terapeutické přístupy na 3. mezinárodní a mezioborové konferenci o poruchách příjmu potravy. Psychiatrie pro praxi. 2005-12-13, roč. 2, čís. 4, s. 177–178. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. (anglicky) 
  57. ↑ ZÁMEČNÍKOVÁ, Renata; HRDLIČKA, Michal. Farmakoterapie u mentální anorexie. Psychiatrie pro praxi. 2005-12-13, roč. 4, čís. 6, s. 263–266. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. (anglicky) 
  58. ↑ Tomanová J.; Papežová H. Vícerodinná terapie pacientek trpících mentální anorexií v Centru pro léčbu poruch příjmu potravy. Česká a slovenská psychiatrie [online]. 2006 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  59. ↑ Maudsley Model of Anorexia Nervosa Treatment for Adults (MANTRA) - The London Centre. The London Centre for Eating Disorders and Body Image [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ Mentální anorexie. Rádio Junior [online]. 2016-05-16 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  61. ↑ a b c d e DELL’OSSO, Liliana; ABELLI, Marianna; CARPITA, Barbara. Historical evolution of the concept of anorexia nervosa and relationships with orthorexia nervosa, autism, and obsessive–compulsive spectrum. Neuropsychiatric Disease and Treatment. 2016-12-31, roč. 12, s. 1651–1660. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 1176-6328. DOI 10.2147/NDT.S108912. PMID 27462158. 
  62. ↑ Diety slavných. Byla císařovna Sisi historicky první anorektičkou?. Region [online]. 2017-02-02 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  63. ↑ Brigitte Hamann. The reluctant empress. New York: [s.n.], 1986. Dostupné online. 
  64. ↑ Celebrities Get Real About Eating Disorders. Prevention [online]. 2020-02-19 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ 30 Stars Who Battled Eating Disorders - and Came Out Stronger. Peoplemag. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. (anglicky) 
  66. ↑ MANDELL, Andrea. Victoria's Secret model details struggle with anorexia, says her hair began to fall out. USA TODAY [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ České anorektičky: Kdo porazil jednu z nejhorších duševních poruch?. Expres.cz [online]. 2018-04-15 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  68. ↑ 13. komnata Františky Čížkové - 13. komnata. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  69. ↑ VOLAND, Eckart; VOLAND, Renate. Evolutionary biology and psychiatry: The case of anorexia nervosa. Ethology and Sociobiology. 1989-04-01, roč. 10, čís. 4, s. 223–240. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 0162-3095. DOI 10.1016/0162-3095(89)90001-0. (anglicky) 
  70. ↑ www.apa.org [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  71. ↑ GUISINGER, Shan. Adapted to flee famine: Adding an evolutionary perspective on anorexia nervosa.. Psychological Review. 2003-10, roč. 110, čís. 4, s. 745–761. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 1939-1471. DOI 10.1037/0033-295X.110.4.745. (anglicky) 
  72. ↑ MEALEY, Linda. Anorexia: A “losing” strategy?. Human Nature. 2000-03-01, roč. 11, čís. 1, s. 105–116. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. ISSN 1936-4776. DOI 10.1007/s12110-000-1005-3. (anglicky) 
 
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mentální_anorexie&oldid=24228516“