Max Klinger
Max Klinger (18. února 1857, Lipsko – 4. července 1920, Großjena, dnes městská část Naumburgu) byl německý sochař, malíř a grafik, představitel symbolismu.
| Max Klinger | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. února 1857 Lipsko |
| Úmrtí | 5. července 1920 (ve věku 63 let) Naumburg (Großjena) nebo Naumburg |
| Místo pohřbení | Naumburg (Großjena) |
| Alma mater | Státní akademie výtvarného umění v Karlsruhe (1874–1875) Pruská akademie umění (1875–1876) Petrova škola v Lipsku |
| Povolání | sochař, malíř, vysokoškolský učitel, spisovatel, tiskař, jednoroční dobrovolník, exlibrista a výtvarník |
| Partner(ka) | Elsa Asenijeffová |
| Významná díla | Paraphrase über den Fund eines Handschuhs |
| Ocenění | Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1910) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovat
Max Klinger se narodil jako druhý syn výrobce mýdla. Jeho učiteli byli Karl Gussow, Ludwig Des Coudres a Emile Wauters. Roku 1881 se usadil v Berlíně a otevřel si zde ateliér. Mnoho cestoval po Evropě, pobýval například v Itálii a v Paříži, kde ho zaujal symbolistický malíř Pierre Puvis de Chavannes. Roku 1897 se stal profesorem v Lipsku, v následujícím roce se seznámil s rakouskou spisovatelkou Elsou Asenijeff, která se stala až do roku 1916 jeho partnerkou (měli spolu dceru Desirée) a modelkou. 19. října 1919 umělce ranila mrtvice, dožil ve své vile v obci Großjena, což je dnes část Naumburgu. Na podzim 1919 si vzal za manželku Gertrud Bockovou. Jeho poměrně známým dílem byl Paridův soud (Das Urteil des Paris).
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Klinger na Wikimedia Commons - Digitalizovaná díla Maxe Klingera v České digitální knihovně
