Wikipedie

Maria Stona

mecenáška a německy píšící spisovatelka

Maria Stona rozená Maria Stonawski, provdaná poprvé Scholz, podruhé Kleinert, (1. prosince 1859, Třebovice[1] – 30. března 1944, tamtéž), byla slezská německy píšící spisovatelka, básnířka a mecenáška umění.

Maria Stona
Maria Stona
Maria Stona
Rodné jménoMaria Stonawská
Narození1. prosince 1861
Třebovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. března 1944 (ve věku 82 let)
Třebovice
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Místo pohřbeníhřbitov Ostrava
Povoláníbásnířka, spisovatelka a prozaička
Žánrpróza a poezie
Tématapoezie
DětiHelena Železná Scholzová
PříbuzníEugenia Wasilewska
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Maria Stonawski se narodila do rodiny Josefa Stonawski, který v roce 1861 koupil statek a zámek Třebovice (Strzebowitz) a jeho manželky Marie, rozené Prymus ze Soběšovic (Schöbischowitz) v Těšínském Slezsku. V roce 1881 se Maria provdala za doktora práv Alberta Scholze, syna podnikatele Aloise Scholze (1821–1883), ředitele hutí Witkowitzer Berg- und Hütten-Gewerkschaft v Moravské Ostravě. Manželé Maria a Albert Scholzové žili v letech 1881 až 1888 v Chropyni na Moravě. Tam se 16. srpna 1882 narodila jejich dcera Helena Železná-Scholz[2] a 22. června 1884 syn Siegfried Adalbert (1884–1939). Helena se stala sochařkou, od roku 1914 žila ve Vídni a poté od roku 1923 v Římě. Maria Stonawski byla tetou spisovatelky Eugenie Wasilewské. V roce 1899 bylo její manželství rozvedeno. Jejím druhým manželem byl rakouský spisovatel, redaktor a literární kritik Karl Erasmus Kleinert (1857–1933). V roce 1933 Maria Stona vydala jeho životopis Ein Altösterreicher – Karl Erasmus Kleinert.

Slezský Výmar

editovat

Ještě před smrtí otce Josefa v roce 1910 převzala Maria Stona statky Třebovice a Martinov ve Slezsku a nechala přestavět Třebovický zámek a přilehlý park na své sídlo. Jak lze vyčíst z dodnes dochovaných knih hostů, vytvořila kolem sebe v průběhu let literárního kruh. Mezi něj patřilo mnoho významných světových osobností: spisovatelka Maria von Ebner-Eschenbach, filozof Rudolf Steiner (1901), literární kritik Georg Brandes (1901, 1903), francouzský politik Georges Clemenceau, nositelka Nobelovy ceny Berta von Suttner (1913), malíř Carry Hauser (1918), dramatik Franz Theodor Csokor, anglický egyptolog Flinders Petrie, spisovatel Stefan Zweig, spisovatel Alexander Roda Roda, lékař a spisovatel Karl Schönherr, spisovatel a publicista Paul Keller, malíř a spisovatel Oskar Kokoschka, novinář, publicista a otec sionismu Theodor Herzl.

Maria Stona proslula také jako mecenáška a podporovatelka mladých umělců, který vstup do povědomí umělecké společnosti. Mezi nejznámější chráněnce patřil český klavírista a skladatel Ilja Hurník.

Zámek Třebovice byl poškozen a vypleněn Rudou armádou na konci druhé světové války, následující léta chátral a v roce 1958 byl pro havarijní stav zbořen.

Literární tvorba

editovat

K jejímu rozsáhlému literárnímu odkazu patří cestopisy, sbírky básní s domáckou, často sentimentální lyrikou, povídky, novely a romány. Maria Stona patřila mezi nejvýznamnější spisovatelky své doby. Témata pro svá díla čerpala s psychologickým citem z okolního, dnes již zaniklého světa.

Ve svých dílech vytvořila obraz německého, českého a polského obyvatelstva žijícího na horním toku Odry v ústí řeky Opavy, v přímém kontaktu s nedalekou průmyslovou metropolí Moravské Ostravy a tehdejšího správního centra Slezska Opavou. Některé její básně byly po její smrti přeloženy do češtiny spisovatelkou Helenou Salichovou. Podnikala cesty do východní Evropy, jižní Francie a Španělska, které se rovněž promítly v její tvorbě.

Dílo

editovat
  • Das Buch der Liebe. Nakladatelství Anzengruber, Vídeň/Berlín 1888, 3. doplněné vydání 1897.
  • Liebe einer jungen Frau. 3. vydání, nakladatelství Anzengruber, Vídeň/Berlín.
  • Klingende Tiefen. Neue Gedichte. Nakladatelství Anzengruber, Vídeň/Berlín.
  • König Eri, Ein Lied der Liebe. Nakladatelství Anzengruber, Vídeň/Berlín.
  • Menschen und Paragraphie. Novellen. Nakladatelství Anzengruber, Vídeň/Berlín.
  • Erzählt und gesungen. Novellen und Gedichte. Nakladatelství Anzengruber, Vídeň/Berlín.
  • Ludwig Jakobowski im Licht des Lebens. S přispením H. Friedricha, R. M. Werner Georg Brandese, A. K. T. Tielem a dalšími, Nakladatelství Anzengruber, Vídeň/Berlín.
  • Der Rabenschrei, Roman einer Scheidung. 1907.
  • Die Heidelerche und andere heitere Geschichten. Nakladatelství Philipp-Reclam, 1910.
  • Mein Dorf, Novellen und Skizzen aus Schlesien. Kürschners Bücherschatz Nr. 604.
  • Flammen und Fluten. Gedichte. Nakladatelství Anzengruber, Vídeň/Berlín, 1912 (online – Internet Archive).
  • Klein Doktor – Ein Kinderleben. Nakladatelství Albert Platzek, Lipsko, 1918.
  • Das Doppelfest im Ort. In: Rur-Blumen, Jahrgang 1923, Nr. 12, Blätter für Heimatgeschichte. Beilage zum Jülischen Kreisblatt, Jahrgang 1921 bis 1924.
  • Von Prag in die Provence über Strassburg, Verdun und Reims. Nakladatelství Anzengruber, Vídeň/Berlín, 1922.
  • Das schöne Spanien, eine Reise in 51 Bildern. Nakladatelství AGV, Berlín, 1942 až 1944.
  • Vor dem Sturz. Společenský román.
  • Rachel. Roman. 2. Vydání, Nakladatelství Anzengruber, Vídeň/Berlín.
  • O du spaßige Welt der Frauen. Nakladatelství Steyrermühl, Vídeň, Tagblatt Bibliothek, Nr. 76.
  • Die wilde Wolhynierin. Román z Ukrajiny. Nakladatelství Anzengruber, Vídeň a Lipsko, 1922. (Zřejmě inspirovaný mládím sestřenice Marie Stony, Wilhelminy Ladislawy Koszyc (Kosietz), provdané v prvním manželství Ebenhöch a ve druhém manželství Laessig, zemřelé v roce 1938, dcery Václava Koszyce z Żywiece (Saybusch) v Haliči, tehdy korunní země Rakousko-Uherské monarchie).
  • Eine Fahrt nach Karpathorußland. Nakladatelství Adolf Drechsler, Opava, 1936.
  • Meine Mutter. In: Erzähltes Erbe – Auslese ostdeutscher Erzählkunst. Nakladatelství Odertor pro literaturu z východních Sudet, Heidelberg 1961, strana 27 až 52.
  • Dorfgestalten aus dem Vorfeld von Groß-Ostrau. Sebral, úvodem opatřil a vydal Fritzem Eichler, Nakladatelství Odertor pro literaturu z východních Sudet, Heidelberg 1962. (S věnováním k 100. narozeninám Marie Stony a její přiloženou portrétní fotografií)

Literatura

editovat
  • Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder, Band III ( N – Sch) herausgegeben im Auftrag des Collegium Carolinum von Ferdinand Seibt, Hans Lemberg, Helmut Slapnicka, Oldenbourg Verlag München 2000, Seite 744.
  • Österreichisches Bibliographisches Lexikon, 11 mit Literaturangaben zu Maria Stona.
  • Josef Mühlberger: Geschichte der deutschen Literatur in Böhmen 1900 bis 1939, Band 1.
  • Johann Nagl, Jakob Zeidler, Eduard Castle: Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte - Ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Band 3 und 4.
  • Franz Brümmer: Lexikon der deutschen Dichter und Prosaisten vom Beginn des 19.Jahrhunderts bis zur Gegenwart, Reclam, 1913.
  • Pelc, Martin. Maria Stona und ihr Salon in Strzebowitz : Kultur am Rande der Monarchie, der Republik und des Kanons. Opava : Schlesische Universität in Opava, 2014. 295 s. ISBN 978-80-7510-056-6.
  • Spratek, Daniel: Maria Stona a její evangelické kořeny. Přítel – Przyjaciel, 2015, roč. 68, č. 5, s. 8.
  • Svoboda, Jiří: Stona, Marie. Heslo v: Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada, seš. 3 (15). Ostrava 2012, s. 111-112.

Reference

editovat
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ ŽENA-IN - Helena Scholzová-Železná, intimní přítelkyně TGM. ŽENA-IN [online]. [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maria_Stona&oldid=24149662“