Louis François I. de Bourbon

francouzský princ

Louis François I. de Bourbon, kníže de Conti (13. srpna 1717, Paříž2. srpna 1776, tamtéž) byl francouzský princ z vedlejší linie královského rodu Bourbonů (linie Bourbon-Conti). Titul knížete zdědil roku 1727 po smrti svého otce Louise Armanda II. Uplatnil se jako vojevůdce v dynastických válkách 18. století, proslul též jako sběratel umění.

Louis François I. de Bourbon
Louis François I., princ de Conti
Louis François I., princ de Conti
Narození13. srpna 1717
Paříž
Úmrtí2. srpna 1776 (ve věku 58 let)
Paříž
Alma materLyceum Ludvíka Velikého (od 1726)
Povolánídiplomat, politik, voják a sběratel umění
Oceněnírytíř Řádu svatého Ducha
rytíř Řádu sv. Michala
Nábož. vyznáníkatolická církev
ChoťLouisa Diana Bourbonsko-Orleánská (od 1732)[1]
Partner(ka)Marie-Charlotte Hippolyte de Campet de Saujon
Marie Anne Louise Fontaine
Louise-Jeanne de Durfort
DětiLouis François II. de Bourbon
Fauste de Bourbon-Conti
Félix de Bourbon-Conti
RodičeLudvík Armand Bourbonský a Luisa Alžběta Bourbonská
RodBourboni
PříbuzníLuisa Henrietta Bourbonská (sourozenec)
François-Louis de Vauréal[2] a Guillaume Gatayes (vnoučata)
FunkceGrand prior of France (1749–1776)
PodpisLouis François I. de Bourbon – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho matka, Louise-Élisabeth de Bourbon-Condé byla vnučkou Ludvíka XIV. Jako příslušník vládnoucího rodu Bourbonů byl královským princem (prince du sang).

Od narození do otcovy smrti užíval titul hrabě de la Marche, v roce 1727 se stal knížetem de Conti, zároveň po otci převzal úřad guvernéra v Poitou, který vykonával až do smrti (1727–1776).[3] Vzdělání získal u jezuitů a jako princ královské krve byl již v osmi letech jmenován plukovníkem královské armády. V roce 1732 získal Řád sv. Ducha a ve vojsku se vyznamenal již ve válce o polské nástupnictví, kdy se pod velením vévody z Berwicku zúčastnil obléhání Philippsburgu v Bádensku. V roce 1734 byl jmenován do hodnosti maréchal de camp a již v necelých osmnácti letech byl povýšen na generálporučíka (1735). Později vynikl za války o rakouské dědictví, kdy nejprve pod maršálem Belle-Isle okupoval Prahu. Poté byl převelen do Itálie, kde se prosadil ve vítězné bitvě u Cunea (1744). V roce 1746 bojoval v Belgii, kvůli sporům s Mořicem Saským ale armádu opustil ještě před koncem války. Ještě během války o rakouské dědictví byl v roce 1743 také zvažovaným kandidátem na polský trůn pro případ úmrtí Augusta III., k tomu ale nakonec nedošlo. V následujících letech patřil především v diplomatických otázkách k blízkým spolupracovníkům Ludvíka XV., z královy přízně jej ale v polovině 50. let vytlačila Madame de Pompadour. Když rakouský kancléř kníže Kounic pojal plán na rakousko-francouzské spojenectví, byl Conti rakouskou stranou původně vybrán jako vyjednavač, nakonec ale rakouský vyslanec Jiří Adam Starhemberg jednal přímo s markýzou de Pompadour.[4] Kvůli sporům s královou milenkou byl Conti odmítnut jako jeden z vrchních velitelů v sedmileté válce. Od té doby stál v opozici proti Ludvíkovi XV. a především jeho ministrům. V letech 1749–1776 byl také velmistrem Maltézského řádu ve Francii.

V Paříži byl jeho sídlem palác Hôtel de Conti, známý dnes pod názvem Hôtel de Brienne. Nedaleko od Paříže vlastnil zámek Château de L'Isle Adam, který byl zničen za francouzské revoluce. V roce 1760 koupil vinice v Burgundsku a víno značky Romanée-Conti patří dodnes k nejdražším na světě.

Louis François byl ženat od roku 1732 s Luisou Dianou Orleánskou, mladší dcerou francouzského regenta Filipa II. Orleánského. Luisa Diana zemřela společně s druhorozeným synem krátce po těžkém porodu.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Jindřich II. Bourbon-Condé
 
 
Armand Bourbon-Conti
 
 
 
 
 
 
Šarlota Markéta de Montmorency
 
 
František Ludvík Bourbon-Conti
 
 
 
 
 
 
Girolamo Martinozzi
 
 
Anna Marie Martinozzi
 
 
 
 
 
 
Laura Markéta Mazzarini
 
 
Ludvík Armand Bourbonský
 
 
 
 
 
 
Louis, Grand Condé
 
 
Jindřich Jules Bourbon-Condé
 
 
 
 
 
 
Claire-Clémence de Maillé-Brézé
 
 
Marie Tereza Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Eduard Falcký
 
 
Anna Henrietta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Anna Gonzagová
 
Louis François I. de Bourbon
 
 
 
 
 
Louis, Grand Condé
 
 
Jindřich Jules Bourbon-Condé
 
 
 
 
 
 
Claire-Clémence de Maillé-Brézé
 
 
Ludvík III. Bourbon-Condé
 
 
 
 
 
 
Eduard Falcký
 
 
Anna Henrietta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Anna Gonzagová
 
 
Luisa Alžběta Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Ludvík XIII.
 
 
Ludvík XIV.
 
 
 
 
 
 
Anna Rakouská
 
 
Luisa Františka Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Gabriel de Rochechouart de Mortemart
 
 
Madame de Montespan
 
 
 
 
 
 
Diane de Grandseigne
 

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis François I de Bourbon, prince de Conti na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Personální obsazení guvernérských úřadů francouzských provincií na webu conseilduroi dostupné online
  4. STELLNER, František: Sedmiletá válka v Evropě; Praha, 2000; s. 61–62 ISBN 80-7277-010-1

Literatura

editovat
  • BORDONOVE, Georges: Ludvík XV. Milovaný - Nemilovaný král; Praha, 2006 268 s. ISBN 80-7243-297-4
  • MITFORD, Nancy: Madame de Pompadour; Praha, 1998 283 s. ISBN 80-86128-22-9
  • TARABA, Luboš: Sukně proti kalhotám. Válka o rakouské dědictví 1740–1748; Praha, 2019; 464 s. 978-80-7557-176-2

Související články

editovat