Wikipedie

Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády

letectvo Čínské lidové republiky vzniklé roku 1949
(přesměrováno z Letectvo Čínské lidové republiky)

Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády (čínsky v českém přepisu čung-kuo žen-min ťie-fang-ťün kchung-ťün, pchin-jinem zhōngguó rénmín jiěfàngjūn kōngjūn, znaky zjednodušené 中国人民解放军空军), zkratkou LČLOA, je letecká složka Čínské lidově osvobozenecké armády. Oficiálně bylo zřízeno 11. listopadu 1949,[1] a v současnosti je organizováno do pěti složek: letectva, pozemní protivzdušné obrany (PVO), elektronických protiopatření (ECM), radarových jednotek a výsadkového sboru.[2] V roce 2022 v jeho řadách sloužilo přibližně 395 000 osob a k dispozici mělo přes 2500 letadel.[3]

Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády
Vlajka Letectva ČLOA
Vlajka Letectva ČLOA
ZeměČínaČína Čína
Vznik11. listopadu 1949
Typletectvo a protivzdušná obrana
Velikost2 500+ letadel
395 000 vojáků
PosádkaPeking
Velitelégen. Čchang Ting-čchiou (velitel)
gen. Kuo Pchu-siao (politický komisař)
Nadřazené jednotky Čínská lidová osvobozenecká armáda
Insignie
ZnakVýsostný znak LČLOA Výsostný znak LČLOA – odbarvený
 Výsostný znak LČLOA
Emblém LČLOA

Velení

editovat

Velitelé

  1. generálplukovník Liou Ja-lou (刘亚楼 ) (říjen 1949 – květen 1965)
  2. generálporučík Wu Fa-sien (吴法宪) (květen 1965 – září 1971)
  3. generálmajor Ma Ning (马宁) (květen 1971 – únor 1977)
  4. generálmajor Čang Tching-fa (张廷发) (duben 1977 – červenec 1985)
  5. generálplukovník Wang Chaj (王海) (červenec 1985 – listopad 1992)
  6. generálplukovník Cchao Šuang-ming (曹双明) (listopad 1992 – říjen 1994)
  7. generálplukovník Jü Čen-wu (于振武) (říjen 1994 – listopad 1996)
  8. generálplukovník Liou Šun-jao (刘顺尧 ) (listopad 1996 – květen 2002)
  9. generálplukovník Čchiao Čching-čchen (乔清晨) (květen 2002 – září 2009)
  10. generálplukovník. Sü Čchi-liang (许其亮) (září 2007 – říjen 2012)
  11. generálplukovník Ma Siao-tchien (许其亮) (říjen 2012 – srpen 2017)
  12. generálplukovník Ting Laj-chang (丁来杭 ) (srpen 2017 – srpen 2021)
  13. generálplukovník Čchang Ting-čchiou (常丁求 ) (srpen 2021 – ve funkci)

Političtí komisaři

  1. generálplukovník Siao Chua (萧华) (říjen 1949 – duben 1950)
  2. generálporučík Wu Fa-sien (吴法宪) (únor 1957 – květen 1965)
  3. Jü Li-ťin (余立金) (květen 1965 – březen 1968)
  4. Wang Chuej-čchiou (王辉球) (září 1968 – květen 1973)
  5. Fu Čchuan-cuo (傅传作) (květem 1973 – říjen 1975)
  6. Čang Ting-fa (张廷发) (říjen 1975 – duben 1977)
  7. Kao Chou-liang (高厚良) (duben 1977 – červenec 1985)
  8. generálporučík Ču Kuang (朱光) (červenec 1985 – listopad 1992)
  9. generálplukovník Ting Wen-čchang (丁文昌) (listopad 1992 – leden 1999)
  10. generálplukovník Čchiao Čching-čchen (乔清晨) (leden 1999 – květen 2002)
  11. generálplukovník Teng Čchang-jou (邓昌友) (květen 2005 – říjen 2012)
  12. generálplukovník Tchien Siou-s’ (田修思) (říjen 2012 – červenec 2015)
  13. generálplukovník Jü Čung-fu (于忠福) (červenec 2015 – leden 2022)
  14. generálplukovník Kuo Pchu-siao (郭普校) (leden 2022 – ve funkci)

Výzbroj

editovat

Letadlový park

editovat
 
Čcheng-tu J-20
 
Šen-jang J-16
 
Čcheng-tu J-10
 
Si-an H-6
 
KJ-2000
 
Si-an Y-20
Letadlo Země původu Určení Verze Ve službě Poznámky
Stíhací letouny
Čcheng-tu J-7 Čína  Čína stíhač J-7
J-7E
J-7G 		100[3]
120[3]
120[3] 		varianta MiGu-21
Čcheng-tu J-10 Čína  Čína víceúčelový stíhač J-10A
J-10B
J-10C
J-10S 		220[3]
55[3]
180+[3]
70[3]
Čcheng-tu J-20 Čína  Čína víceúčelový stíhač J-20A ~50[3] technologie stealth
Šen-jang J-8 Čína  Čína záchytný stíhač J-8F/H 50[3]
Šen-jang J-11 Čína  Čína víceúčelový stíhač J-11
J-11B/BS 		95[3]
130[3] 		varianta Su-27
Šen-jang J-16 Čína  Čína víceúčelový (úderný) stíhač 170+[3]
Suchoj Su-27   SSSR
Rusko  Rusko 		stíhač k vybojovaní vzdušné nadvlády Su-27UBK 32[3]
Suchoj Su-30 Rusko  Rusko víceúčelový stíhač Su-30MKK 73[3]
Suchoj Su-35 Rusko  Rusko víceúčelový stíhač Su-35S 24[3]
Bitevní letouny
Si-an JH-7 Čína  Čína stíhací bombardér JH-7A 140[3]
Bombardéry
Si-an H-6 Čína  Čína strategický bombardér 176+[3] varianta Tupolevu Tu-16
Letouny určené pro elektronický boj (EW&ELINT)
Šen-jang J-16 Čína  Čína elektronický boj J-16D 2+[3]
Šen-si Y-8 Čína  Čína elektronický boj Y-8CB
Y-8DZ
Y-8G
Y-8XZ 		4[3]
2[3]
6[3]
2[3]
Tupolev Tu-154   SSSR elektronické zpravodajství (ELINT) Tu-154M/D 4[3]
Letouny určené pro zpravodajství, sledování a průzkum (ISR)
Šen-jang J(Z)-8 Čína  Čína průzkumný letoun JZ-8
JZ-8F
Létající systémy včasné výstrahy a řízení (AEW&C)
Šen-si KJ-200 Čína  Čína AWACS 4[3]
Šen-si KJ-500 Čína  Čína AWACS 11[3]
KJ-2000 Čína  Čína AWACS 4[3]
Tankery
Si-an H-6 Čína  Čína tankování paliva za letu H6-U 10[3]
Iljušin Il-78   SSSR tankování paliva za letu 3[3]
Si-an Y-20 Čína  Čína strat. transport., tankování za letu Y-20U 3[3]
Transportní letouny
Iljušin Il-76 Rusko  Rusko strategické transportní letadlo IL-76MD/TD 20[3]
Si-an Y-20 Čína  Čína strategické transportní letadlo 31+[3]
Šen-si Y-8 Čína  Čína taktické transportní letadlo Y-8C 30[3]
Šen-si Y-9 Čína  Čína taktické transportní letadlo 25+[3]
Š’-ťia-čuang Y-5 Čína  Čína lehké transportní letadlo 70[3]
Si-an Y-7 Čína  Čína lehké transportní letadlo Y-7
Y-7H 		41[3]
Dopravní letouny
Airbus A319 Francie  Francie dopravní letadlo 3[3]
Boeing 737 USA  USA dopravní letadlo (VIP) 9[3]
Bombardier CRJ200 Kanada  Kanada dopravní letadlo 5[3]
Bombardier CRJ700 Kanada  Kanada dopravní letadlo 5[3]
Tupolev Tu-154   SSSR dopravní letadlo Tu-154M 8[3]
Cvičná letadla
Nan-čchang CJ-6 Čína  Čína cvičné letadlo CJ-6
CJ-6A
CJ-6B 		400[3]
Si-an Y-7 Čína  Čína cvičné letadlo HYJ-7 12+[3]
Čcheng-tu J-7 Čína  Čína cvičné stíhací letadlo JJ-7
JJ-7A 		50[3]
150[3]
Čcheng-tu JL-8 Čína  Čína cvičné letadlo 350[3]
Kuej-čou JL-9 Čína  Čína cvičné letadlo 30[3]
Chung-tu JL-10 Čína  Čína cvičné letadlo 40[3]
Vrtulníky
Charbin Z-9 Čína  Čína užitkový vrtulník 20[3] varianta vtulníku Eurocopter AS 365
Mil Mi-17   SSSR
Rusko  Rusko 		užitkový vrtulník Mi-17V-5 2[3] varianta vrtulníku Aérospatiale SA 321
Čchang-che Z-8 Čína  Čína dopravní vrtulník 18+[3]
AS332 Super Puma Francie  Francie dopravní vrtulník (VIP) 6+[3]
EC225 Super Puma Francie  Francie
Německo  Německo 		dopravní vrtulník (VIP) 3[3]
Mil Mi-17   SSSR
Rusko  Rusko 		dopravní vrtulník Mi-17-1 4[3]
Bezpilotní letadla
GJ-1
GJ-2
Chung-tu GJ-11 		Čína  Čína bojový ISR (CISR) dron 12+[3]
WZ-7 Čína  Čína ISR dron 12+[3]
WZ-8 Čína  Čína nadzvukový ISR dron 2+[3]

Protivzdušná obrana

editovat
 
HQ-9
Název systému Země původu Typ Verze Ve službě
Protiletadlové raketové komplety (PLRK) – tzv. střely země-vzduch (SAM)
HQ-9 Čína  Čína PLRK dlouhého dosahu HQ-9
HQ-9B 		180[3]
HQ-22 Čína  Čína PLRK dlouhého dosahu 100+[3]
S-300   SSSR
Rusko  Rusko 		PLRK dlouhého dosahu S-300PMU
S-300PMU1
S-300PMU-2 		32[3]
64[3]
120[3]
S-400 Rusko  Rusko PLRK dlouhého dosahu 32[3]
HQ-12 Čína  Čína PLRK středního dosahu 150[3]
HQ-6 Čína  Čína PLRK krátkého dosahu HQ-6A
HQ-6D 		50+[3]
24[3]
Protiletadlové kanóny
PG-90 Čína  Čína 35mm tažený protiletadlový kanón ?[3]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Nov 1949 - China Military. eng.chinamil.com.cn [online]. [cit. 2022-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-24. 
  2. ↑ ALLEN, Kenneth W.; MULVANEY, Brendan S.; CHAR, James. Ongoing organizational reforms of the People’s Liberation Army Air Force. Journal of Strategic Studies. 2021-02-23, roč. 44, čís. 2, s. 184–217. ISSN 0140-2390. DOI 10.1080/01402390.2020.1730818. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo The International Institute for Strategic Studies. The Military Balance: 2022. Abingdon, Oxfordshire: Routledge, 2022. 528 s. ISBN 978-1-000-61972-0, ISBN 1-000-61972-9. OCLC 1296940601 S. 261. 

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Letectvo_Čínské_lidové_osvobozenecké_armády&oldid=23543270“