Wikipedie

Lázně Kyselka

lázně v obci Kyselka v okrese Karlovy Vary

Lázně Kyselka (německy Bad Gießhübl), starším jménem Kysibl, je komplex bývalých lázní v obci Kyselka u Karlových Varů v západních Čechách.[1] Lázeňské budovy leží na jih od vlastní obce, na pravém břehu Ohře a severozápadním úpatí vrchu Bučina (582 m n. m.), tvořícího západní výběžek Doupovských hor. Právě v těchto lázních pramení Mattoniho minerálka.[1]

Lázně Kyselka
Poloha
AdresaKyselka, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°15′28″ s. š., 12°59′50″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky21052/4-929 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Řecký král Ota I. byl jedním ze slavných návštěvníků, vodu odtud si dokonce nechal dovézt do Athén

Existence zdejších pramenů byla známa už před staletími; první písemná zmínka je z roku 1522. K roku 1614 už je doloženo, že prameny byly ohrazeny a jejich okolí řádně vyčištěno. Za pití „Bukové kyselky“ se muselo platit. Až v roce 1687, kdy už bylo místo v širokém okolí dobře známo, povolila místní vrchnost, hrabata Černínové, svým poddaným kyselku popíjet zdarma. V roce 1724 udělal Fridrich Halle první chemický rozbor zdejší vody a doporučil ji k užívání.[2] Počátky lázeňského využívání zdejších vydatných pramenů sahají do roku 1793, kdy nového držitele panství, hraběte Johanna Josefa Stiebara z Buttenheimu, napadlo minerální vodu vyvážet a zřídil tu proto továrničku na výrobu kameninových džbánků, do nichž se minerálka stáčela.[2] Prodej místní vody byl o tři roky později zahájen ve Vídni, Praze i v samotných Karlových Varech.

První lázeňské budovy tu byly postaveny v letech 1826–34 Wilhelmem von Neubergem, manželem majitelky panství.[2] Sláva lázní a chutné vody postupně rostla; r. 1852 sem přijel na návštěvu i řecký král Ota I. (Otto), na jehož počest bylo nazváno hlavní zřídlo.

Mattoniho epocha

editovat
 
Pohled na Lázně Kyselka v roce 1902

Hlavní pramen si roku 1867 pronajal český podnikatel italsko-německého původu Heinrich K. Mattoni (1830–1910),[2] který jej začal stáčet do skleněných lahví a vyvážet do celého světa (přes milion kusů už v roce 1876). Za zisky z prodeje vody Mattoni nakonec od Heřmana Černína z Chudenic roku 1873 lázně i s okolními pozemky zakoupil a následně velkoryse přebudoval a rozšířil.[2] Postupně tu do své smrti postavil novou kolonádu, která zastřešila „Ottův pramen“, dále budovy sanatorií (mezi nimi i „Švýcarský dům“), vodoléčebný ústav, hotely, restaurace, promenády, lanovou dráhu, kapli sv. Anny (1884), své monumentální sídlo („Zámeček“), vodní elektrárnu a budovy stáčírny. Nakonec do obce přivedl i železnici (1894), aby lázeňský klid nerušily povozy, rozvážející minerálku. Celkově za jeho éry lázně velmi rozkvetly a po jeho smrti už nikdy takové prosperity nedosáhly. Mattoniho potomci nicméně drželi tento majetek až do konce 2. světové války.

V majetku státu

editovat

Po válce tu po krátké epizodě uprchlického tábora pro sirotky z řecké občanské války byla zřízena dětská ozdravovna. Ta fungovala až do r. 1990 v rámci podniku Československé státní lázně a zřídla. Během této doby areál postupně upadal, nicméně se tu alespoň prováděla určitá údržba. Rozsah ozdravovnou používaných budov se zmenšoval až na počet sedm, z nichž tři byly ještě v plném provozu, když bylo rozhodnuto areál privatizovat.

Současnost

editovat
 
Dezolátní stav v lednu 2015
 
Opravy lázeňských budov (srpen 2015)
 
Opravy lázeňských budov (březen 2016)

Od chaotické privatizace, která proběhla rozděleně v letech 1991 (samotné lázně) a 1993 (stáčírna) v režii Fondu národního majetku, lázně mnohokrát změnily majitele: šlo mj. o podnikatele německého i ruského původu (U. Markard, Š. Chalitujev).[3][4] Ani jeden z nich nebyl schopen či ochoten lázně zachránit nebo alespoň zastavit chátrání. Z megalomanských projektů, které měly Kyselku proměnit v součást velkého luxusního zábavně-rekreačního centra, postupně sešlo pro nedostatek financí. Poslednímu vlastníku, firmě RIS s.r.o. (do ledna 2012 vystupující pod názvem C.T.S.–DUO s.r.o.) pražského podnikatele P. Dostála,[5] byly lázně prodány (2006) za 17,5 mil. Kč. RIS v březnu 2013 převedla vlastněné historické budovy (včetně pozemků pod nimi) v bývalých lázních Kyselka do majetku obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka.[6]

Z celkem 20 dochovaných památkově chráněných budov v Kyselce jich osm vlastní o.p.s. Lázně Kyselka, dalších 6 budov[4][6] spolu s pozemky okolo areálu patří Karlovarským minerálním vodám a.s. italského velkopodnikatele A. Pasqualeho, jenž vlastní i stáčírnu a s ní značku Mattoni. Pasquale však opakovaně tvrdil, že KMV a.s. nic v lázních nevlastní a nemá možnost to opravit. (Přitom na mimořádně špatný stav jednoho domu ve vlastnictví KMV, ve kterém firma přesto nechávala dál bydlet nájemníky, upozornil dne 19. 9. 2010 i článek v tisku.)[7]

Už předchozí vlastníci opakovaně žádali úřady o sejmutí památkové péče (aby se mohlo přistoupit k demolici budov). KMV i C.T.S.–DUO, resp. RIS v této snaze pokračovaly. Poslední oficiální pokus v tomto směru dopadl v listopadu 2011 pro obě firmy neúspěšně, stejně tak vyzněla i podobná snaha na polotajné schůzce s krajskými a státními úředníky v březnu 2012.[8] Soubor lázeňských budov nadále zůstává památkově chráněn.

Tehdejší stav lázní byl tristní. Budovy byly částečně zabezpečeny proti vstupu (ale nikoliv proti dalšímu působení povětrnostních vlivů), minerální prameny vyvěraly v rumištích domů a zatékaly do základů.

V únoru 2013 byla zaregistrována obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka, jejímž základním posláním je záchrana, obnova a následná ochrana památkově chráněného areálu bývalých lázní Kyselka. Zakládajícími členy jsou Vladimír Lažanský, město Karlovy Vary, obec Kyselka, Karlovarské minerální vody a RIS Revitalizační investiční společnost.[9] Významným finančním podporovatelem činnosti o.p.s. je KMV, která nad rámec desetimilionového základního vkladu uvolnila jako dar dalších deset milionů korun.[6]

O.p.s se pustila do práce na opravách objektů v jejím majetku. Budovy byly zasanovány, zamezilo se dalšími pronikání vody do objektů, postupně se opravují stěny, krovy a střechy dalších budov – o.p.s. o postupu prací informuje na svých stránkách i na Facebooku.[10][11]

Opravy probíhají i na budovách v majetku KMV (dnes Mattoni 1873). V březnu 2014 byla dokončena kompletní rekonstrukce bytového domu Stallburg. V únoru 2015 byl kompletně zrekonstruován Löschnerův pavilon a v červenci 2016 se v něm otevřelo Mattoni Muzeum věnované Heinrichu Mattonimu a historii stáčení minerálních vod v Kyselce.[12][13][14] V červnu 2020 byla dokončena rekonstrukce budovy tzv. Hotelu Praha[15] (také známého jako Korunní princ Rudolf), která pak v soutěži Stavba roku Karlovarského kraje 2021 získala nejvíce hlasů veřejnosti.[16]

Areál bývalých lázní byl po zrušení železniční vlečky roku 1997 zatížen nákladní dopravou po souběžné komunikaci (cca 50 kamionů denně).[17] V srpnu 2012 KMV obnovily provoz železniční vlečky a ze silnice ubylo cca 15 kamionů denně, tedy přibližně třetina.[18][19]

Snahy, které přispěly k záchraně

editovat

Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD) se 13. února 2011 rozhodla spustit kampaň, kladoucí si za cíl zachránit areál Kyselky a přimět buď vlastníky k jeho opravě anebo odpovědné úřady k vyvlastnění, převedení na stát či kraj a následnou opravu z veřejné sbírky a státních dotací. Webové petiční stránky s výzvou Zachraňte lázně Kyselka! získaly již přes 27 000 podpisů a hnutí se podařilo přitáhnout pozornost odborné i laické veřejnosti k tomuto případu, mj. i díky propracované mediální strategii.[20]

 
Opravený Löschnerův pavilon, prosinec 2014
 
Opravený dům Stallburg, květen 2016
 
Opravený Hotel Praha, červen 2020

Výzvy ASORKDu i příslušných úřadů směrem ke státu, aby architektonicky významné a památkově chráněné lázně na základě nečinnosti majitelů vyvlastnil, se nesetkávaly všude s odezvou. Prezident Václav Klaus při své návštěvě v září 2011 vyvlastnění státem odmítl, petici za záchranu označil za zmanipulovanou, argumenty za falešné a místní protestující lidi obvinil z emotivního přístupu k věci – prý na rozdíl od majitele lázeňských objektů, který jedná racionálně a jediný může přinést schůdné řešení.[21]

Postupem doby se však do úsilí za záchranu lázní připojily i některé známé osobnosti: už dříve to učinil herec a režisér Ladislav Smoljak anebo ombudsman Otakar Motejl, jenž poukázal na naprostou nečinnost odpovědných úřadů;[22] Později se k výzvám ASORKDu přidal i např. pravnuk zakladatele lázní Rudi Mattoni,[23] režisérka Olga Sommerová,[24] dokumentarista Martin Mareček, který při obdržení ceny Český lev 2011 veřejně zkritizoval postup KMV ve věci Kyselky,[25] anebo umělec Roman Týc, jenž vytvořil provokativní klip, parodující oficiální reklamu Mattoni a poukazující na „vandráka z Itálie“, ničícího kulturní bohatství Česka.[26]

Později KMV zahájila svou protikampaň, zažalovala u soudu člena ASORKDu a také R. Týce a majitel A. Pasquale prohlásil, že firma kvůli „lžím, jímž musí čelit“ možná pozastaví své investice v ČR.[27]

V roce 2013 rozhodl soud, že se ASORKD musí písemně omluvit za některé své výroky na adresu KMV a jejího generálního ředitele Alessandra Pasquale, a zároveň musí ze svého webu odstranit kontroverzní pasáže.[28] Podle rozhodnutí dalšího soudního řízení ukončeného v roce 2015 se ASORKD musí omluvit generálnímu řediteli KMV za jiné výroky, zaplatit mu korunu za způsobenou nemajetkovou újmu a uhradit náklady na soudní řízení.[29]

Kampaň nicméně přispěla k zahájení oprav památkových budov ve vlastnictví KMV a zároveň k založení obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka v roce 2012 a její registraci o rok později.[9]

V létě 2015 ASORKD kritizoval práce na budovách v majetku o.p.s., pro údajnou nekoncepčnost postupu.[30] Ministerstvo kultury vyslalo do Kyselky kontrolory, kteří v závěru roku konstatovali, že o.p.s. Lázně Kyselka zákon o státní památkové péči v rámci svých finančních možností dodržuje, a ocenili citlivý přístup, kterým se společnost snaží zachovat co nejvíc originálních částí a používá techniku z doby výstavby.[31]

Reference

editovat
  1. ↑ a b Místo lesku zbyla bída a ruiny. Na slavné lázně Češi přesto nezanevřeli - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2025-02-16 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Místo lesku zbyla bída a ruiny. Na slavné lázně Češi přesto nezanevřeli - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2025-02-16 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ Parkovaná doména www.zachrante-lazne-kyselka.cz. www.zachrante-lazne-kyselka.cz [online]. [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Oprava budov [online]. [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ ten je mj. i místopředsedou Italsko-české obchodní a průmyslové komory, v níž má přední pozice i rodina Pasqualů – [1] Archivováno 16. 4. 2014 na Wayback Machine.
  6. ↑ a b c Historické budovy v lázních Kyselka majetkem o.p.s. [online]. 2013-03-11 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ Zoufalí nájemníci: Žijeme v domě hrůzy
  8. ↑ KALINOVÁ, Ivana. Kyselka: sejmutí památkové ochrany areálu bývalých lázní, či obnova?. Deník.cz. 2012-03-23. Dostupné online [cit. 2025-02-16]. 
  9. ↑ a b Lázně Kyselka o.p.s. – informace o o.p.s. Kyselka
  10. ↑ Aktuality - Lázně Kyselka o.p.s. – aktuality z o.p.s. Kyselka
  11. ↑ https://www.facebook.com/L%C3%A1zn%C4%9B-Kyselka-obecn%C4%9B-prosp%C4%9B%C5%A1n%C3%A1-spole%C4%8Dnost-360623444051967/
  12. ↑ Löschnerův pavilon v Kyselce je opraven. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  13. ↑ PLECHATÁ, Jana. Lázně Kyselka mají první opravený dům, lidem se ukázal Stallburg. iDNES.cz [online]. 2014-03-25 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  14. ↑ PLECHATÁ, Jana. VIDEO: Nové muzeum v Kyselce mapuje historii značky Mattonni. iDNES.cz [online]. 2016-07-12 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ KOZOHORSKÝ, Petr. V opraveném hotelu Praha v Kyselce najdou zázemí počítačoví specialisté. iDNES.cz [online]. 2020-06-26 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  16. ↑ KOPECKÁ, Jana. Podívejte se: Nejlepší stavbou roku je Sparkasse, lidé zvolili Korunního prince. Karlovarský deník. 2021-06-19. Dostupné online [cit. 2025-02-16]. 
  17. ↑ KRATOCHVÍL, Luboš. Z Kyselky odjelo už 200 vlaků s minerálkami, nahradily tisíce kamionů. iDNES.cz [online]. 2015-03-02 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  18. ↑ SŮRA, Jan. Mattonky se po 15 letech vrací na koleje. Vlaky je začnou vozit na Moravu. iDNES.cz [online]. 2012-08-16 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  19. ↑ KOZOHORSKÝ, Petr. Vlakem odjelo ze stáčírny v Kyselce už půl milionu palet minerálky. iDNES.cz [online]. 2020-02-17 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  20. ↑ Mattonka v Kyselce aneb když máš máslo na hlavě, nechoď na slunce Archivováno 16. 4. 2014 na Wayback Machine. – článek reklamního odborníka M. Charváta v HN 22. 8. 2012
  21. ↑ Prezident Václav Klaus odmítl snahy o vyvlastnění chátrajících lázní Kyselka[nedostupný zdroj]
  22. ↑ ŠENKÝŘ, Miloš. Ombudsman: Za zničení Kyselky může i nečinnost úřadů | Česko | Lidovky.cz. iDNES.cz [online]. 2009-10-29 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  23. ↑ ZEDNÍK, Vladimír. Kyselku ještě lze zachránit, říká pravnuk zakladatele zubožených lázní. iDNES.cz [online]. 2012-06-15 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  24. ↑ ASORKD. Olga Sommerová hovoří o Mattoniho lázních Kyselka. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  25. ↑ SOUKUP, Zdeněk. Režisér dostal Lva a pokáral sponzora za lázně Kyselka. Sklidil potlesk. iDNES.cz [online]. 2012-03-05 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  26. ↑ VÁLKOVÁ, Hana. Ředitel Mattonky je vandrák, říká výtvarník Týc v klipu pro Kyselku. iDNES.cz [online]. 2012-08-29 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  27. ↑ ZEDNÍK, Vladimír. Šéf Mattonky: Kvůli lázním čelíme lžím, zvažujeme přesun investice. iDNES.cz [online]. 2012-09-03 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  28. ↑ ŠLAUF, Václav. Asociace se musí omluvit Mattonce za své výroky, rozhodl soud. iDNES.cz [online]. 2013-03-04 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  29. ↑ Soud vyhověl šéfovi Karlovarských minerálních vod. Za Kyselku získá omluvu | Česko | Lidovky.cz. iDNES.cz [online]. 2015-02-26 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  30. ↑ PRZECZEK, Petr. Aktivisté bědují nad stavem lázní Kyselka, památkáři jsou spokojení. iDNES.cz [online]. 2015-07-30 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  31. ↑ PLECHATÁ, Jana. Kyselku opravují dobře, vzkázali ministerští kontroloři kritikům. iDNES.cz [online]. 2015-12-22 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lázně_Kyselka&oldid=24702994“