Kostomlátky

Kostomlátky
	Letecký snímek
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Nymburk
Obec s rozšířenou působností	Nymburk; (správní obvod)
Okres	Nymburk
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°10′16″ s. š., 14°59′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	320 (2024)
Rozloha	5,74 km²
Nadmořská výška	182 m n. m.
PSČ	289 21
Počet domů	165 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	9. května 32; 289 21 Kostomlaty nad Labem ; [email protected]
Starosta	Martin Král
	Oficiální web: www.kostomlatky.cz
	Kostomlátky
Další údaje
Kód obce	529630
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostomlátky jsou obec ležící v okrese Nymburk, asi 5 km západně od Nymburku, jsou součástí Mikroregionu Nymbursko. Mají 320^[1] obyvatel. Součástí obce je i vesnice Doubrava.

Historie

Kostomlátky historicky náležely ke kostomláteckému panství, které se nacházelo okolo hradu Mydlovar. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1495, kdy Jan ze Šelenbergu získal panství od Vladislava II. Obyvatelé obce pak dostali roku 1500 výsadní právo hospodařit svobodně na svých statcích. Po celém kraji se pak šířila českobratrská víra. Po potlačení protihabsburského povstání v roce 1547 však bylo celé panství zkonfiskováno a připojeno k panství Lyskému. V této době žilo v Kostomlátkách asi 18 rodin.

Kostomlátky však, jako většinu obcí, silně poznamenala třicetiletá válka. Po jejím skončení získává roku 1679 panství hrabě František Antonín Špork, který ho spravuje až do roku 1722, kdy je prodáno hraběti Černínovi z Chudenic. Roku 1787 žilo v Kostomlátkách 299 obyvatel. Kaple s věžičkou byla postavena v roce 1896. V roce 1920 byl v obci zřízen Spolek hasičů a o rok později i Sokol. Kostomlátky byly elektrifikovány v roce 1925.

V roce 1980 došlo k připojení obce ke Kostomlatům nad Labem. To se však většině obyvatel nelíbilo a v referendu rozhodli o osamostatnění obce. Kostomlátky jsou opět samostatné od 1. ledna 1993.

Exulanti

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Z obce Kostomlátky prokazatelně uprchli v roce 1742 přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito lidé: ^[4]

Martin Lacina s manželkou a třemi dětmi a Jiřík Lacina s rodinou
Jakub Ráž a Václav Ráž
Jan Rychetský, Matěj Rychetský a Václav Rychetský s většími rodinami
Jan Strnad s manželkou a pěti dětmi^[5]
Matěj Strnad s manželkou a šesti dětmi^[6]

Rok 1932

Ve vsi Kostomlátky (381 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[7] 2 hostince, kolář, kovář, košíkář, porodní asistentka, 2 obchody se smíšeným zbožím, soustružník, spořitelní a záložní spolek pro Kostomlátky, 2 trafiky, obchod se zvěřinou a drůbeží.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Nymburk^[8]
1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nymburk
1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Nymburk
1936 země česká, politický i soudní okres Nymburk^[9]
1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Nymburk^[10]
1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický i soudní okres Nymburk^[11]
1945 země česká, správní i soudní okres Nymburk^[12]
1949 Pražský kraj, okres Nymburk^[13]
1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Významní rodáci

P. Maurus Alois Verzich, OSB (1911–1992), opat benediktinského kláštera v Praze-Emauzích

Doprava

Dopravní síť

Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy. Území obce protíná silnice II/331 Poděbrady - Nymburk - Lysá nad Labem.
Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Kostomlaty nad Labem ve vzdálenosti 2,5 km ležící na trati 231 v úseku z Lysé nad Labem do Nymburka.

Veřejná doprava 2011

Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky Nymburk-Kostomlaty nad Labem-Všejany (v pracovní dny 4 spoje) a Nymburk-Lysá nad Labem (v pracovní dny 3 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

Galerie

Venkovské stavení
Dům se stromem
Brána a branka
Kaple
Detail křížku

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska: vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279
↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-253-3, ISBN 978-80-7017-253-7. OCLC 45200491
↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Zelów: Česká exulantská obec v Polsku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 14, 433 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-793-4, ISBN 978-80-7017-793-8. OCLC 52454283
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 611. (česky a německy)
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostomlátky na Wikimedia Commons
Dílo Kostomlátky ve Wikizdrojích
Kostomlátky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Kostomlátky

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska: vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279

[5] ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-253-3, ISBN 978-80-7017-253-7. OCLC 45200491

[6] ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Zelów: Česká exulantská obec v Polsku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 14, 433 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-793-4, ISBN 978-80-7017-793-8. OCLC 52454283

[7] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 611. (česky a německy)

[8] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[9] Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.

[10] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[11] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[12] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[13] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]