Kocové z Dobrše
Kocové z Dobrše, někdy psáno také jako Kotz von Dobersch, či německy Kotz (Ritter) von Dobrz jsou stará česká vladycká rodina, která v průběhu staletí povýšila do panského a hraběcího stavu. Pocházeli z Dobrše severně od Vimperka.
| Kocové z Dobrše | |
|---|---|
 | |
| Země |  České království |
| Tituly | hrabata, říšská hrabata |
| Zakladatel | Přibík Kocík |
| Rok založení | 14. století |
| Větve rodu | dobršská, bystřická, ohrazenická a mimetická |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
K původu rodu se váže pověst o mlynáři, který zachránil život knížeti Oldřichovi.
Jako první ověřený příslušník rodu se uvádí až Přibík Kocík (Peter de Dobrssye), který koncem 14. století postavil tvrz Dobrš. K datu 20. dubna 1377 je Peter de Dobrssye zmiňován coby patron farního kostela Zvěstování Páně v Dobrši a ustanovil zde faráře.
Přibíkův syn Jan Beneš působil jako purkrabí ve Strakonicích, další Kocové sloužili u Rožmberků. V pozdějších letech se rozdělili na čtyři větve: dobršskou, bystřickou, ohrazenickou a mimetickou. Také drželi Nýrsko a Všeruby. Některé linie vymřely, majetek jedné z nich přešel na Běšiny z Běšin. Dětleb Koc z Dobrše a jeho syn Jan Adam Koc z Dobrše měli v 16. století ve svém vlastnictví Snopoušovy. Jedna z rodových hrobek je v kostele svatých Petra a Pavla ve Volenicích.
Rod se hlásil k příbuzenství s husitským hejtmanem Janem Žižkou z Trocnova, pobělohorské období ovšem přečkal díky své příslušnosti ke katolické víře. Diviš Koc, ačkoli patřil mezi odsouzené, dokázal svou věrnost k císaři a stal se hejtmanem Plzeňského kraje. Roku 1629 dosáhl pro sebe i pro své potomky (např. Jan Markvart a Václav Albrecht) povýšení do panského stavu a roku 1634 do říšského hraběcího. K české hraběcí nobilitaci došlo 5. ledna 1637.[1]
Kristián z Dobrše (1806–1883) působil jako místodržitelský viceprezident v Košicích a v Brně a poslanec rakouské Říšské rady. Také další Kocové z Dobrše (Ferdinand Kotz z Dobrše, Vilém Kotz z Dobrše) a Václav Erasmus z Dobrše (1773-1857) zasedali v poslaneckých lavicích.
Z rodu Koců z Dobrše se proslavil Václav Erasmus, který roku 1796 zdědil po své matce Františce, rozené Zuckerové z Tamfeldu, panství a zámek Újezd Svatého Kříže. Působil jako císařský a královský komoří a rytíř císařského rakouského Leopoldova řádu. Uměnímilovný Václav Erasmus se stal členem Společnosti vlasteneckých přátel umění v Praze a členem Společnosti pro povznesení hudebního umění v Praze. Jeho zámecká knihovna v Újezdě Svatého Kříže čítala na 1500 svazků a jeho dědicům byla po roce 1945 zkonfiskována do Knihovny Národního muzea.[2] Václav Erasmus s rodinou obýval v Praze palác Hrobčických čp. 401/I v Rytířské ulici čp. 20,[3] měl syna Kristiána a dcery Ernestinu, Luisu a Johannu (* 1808), provdanou hraběnku Festeticsovou. Kristiánovu manželku Aglaju, rozenou princeznu z Auerspergu (1812-1899) portrétoval Josef Mánes, který na zámku v polovině 60. let pobýval a vytvořil také portréty dalších členů rodiny.[4]
Poslední majitel zámku Újezd Svatého Kříže, Jindřich (Heinrich) Kotz z Dobrše (1880-1956), se hlásil k německé národnosti. Za první světové války sloužil jako rytmistr v pluku husarů c. a k. rakousko-uherské armády. Jeho syn Karl Christian z Dobrše (1917-2007) za druhé světové války dosáhl hodnosti majora Wehrmachtu. Jejich část rodiny byla po druhé světové válce vyhnána do Bavorska.
Současnost
editovat
V současné době žijí tři potomci rodu ve Vídni, Štýrsku a v Jihoafrické republice: Gabriella provdaná za rytíře (Ritter) Wolfganga von Przyborského, Aglaé provdaná za hraběte Hanse Georga Kottulinského, svobodného pána z Kotulína, a Marie Terezie provdaná za Conrada Huga Pennyho.[5] Synové Conrada Pennyho a jeho manželky Marie-Theresie Penny, rozené svobodné paní (Freiin) Kotz von Dobrz, převzali jméno a titul svobodný pán (Freiherr) Kotz von Dobrz (jako doplňková část jejich jména Penny) na žádost jejich dědečka Karla Christiana Kotze von Dobrz. K tomu účelu byla uzavřena smlouva ze dne 14. ledna 1986 mezi Kotzem von Dobrz a Conradem Pennym.
Osobnosti
editovat
- Markvart Josef Koc z Dobrše (1770–1828), spisovatel
- Kristián Koc z Dobrše (1806–1883), poslanec a politik
- Luisa Kocová z Dobrše (?–1863), spisovatelka a malířka krajin
- Vilém Koc z Dobrše (1839–1906), poslanec českého zemského sněmu a říšské rady
- Ferdinand Koc z Dobrše (1821–1882), poslanec českého zemského sněmu
- Václav Koc z Dobrše (1842–1912), c.k. polní podmaršál, poslanec českého zemského sněmu
Erb
editovatV původním znaku měli zlaté kolo se čtyřmi loukotěmi na modrém podkladu. Po povýšení se erb rozmnožil, ale základ zůstal stejný.
Příbuzenstvo
editovatSpojili se s Kolovraty, Deymy ze Stříteže, Vratislavy z Mitrovic, Příchovskými, Janovskými z Janovic, pány z Běšin, z Klenové, Auerspergy, Feštetići, Kotulinskými z Kotulína, Przyborskými, či Lokšany z Lokšan.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ FRANK, Karl Friedrich von. Standeserhebungen und Gnadenakte für das Deutsche Reich und die Österreichischen Erblande bis 1806 sowie kaiserlich österreichische bis 1823 mit einigen Nachträgen zum Alt-Österreichischen Adels-Lexikon 1823-1918. 1. vyd. Svazek Bd. 3. K-N. Senftenberg: Selbstverlag, 1972. 5 svazků (310 s.). S. 67. (německy)
- ↑ MAŠEK, Petr: Knihovna ze zámku Újezd Svatého Kříže. Sborník Národního muzea, řada C, 1986, č. 1-2, s. 101-116
- ↑ Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství, [1]
- ↑ Mašek 2008, s.492
- ↑ Kotz 2. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2016-08-17]. Dostupné online.
Literatura
editovat- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Kocové z Dobrše, s. 75.
- MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti, díl I.. Praha: ARGO, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3. Kapitola Kotz z Dobrže, s. 491–492.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kocové z Dobrše na Wikimedia Commons - Knihovna Národního muzea: http://provenio.net/authorities/56458 Archivováno 23. 6. 2020 na Wayback Machine.
- http://www.genealogy.euweb.cz/bohemia/kotz1.html