Koclířov

Koclířov (německy Ketzelsdorf) je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží v oblasti Hřebečsko východně od města Svitavy. Protáhlá zástavba se nachází v údolí potoka Třebovka. Katastr obce zasahuje na obě strany historické česko-moravské zemské hranice, přičemž k Moravě náleží jen les a zemědělské plochy na jihovýchodě a asi polovina osady Hřebče, která k obci také náleží. Tato moravská část obce původně náležela ke katastrálním územím Moravská Kamenná Horka (dnes součást obce Kamenná Horka) a Boršov u Moravské Třebové (dnes součást města Moravské Třebové), a ke Koclířovu byla připojena až k 1. lednu 1953. Nadmořská výška obce je 502 metrů nad mořem. Žije zde 750 obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Svitavy. Obec je součástí Mikroregionu Svitavsko a Místní akční skupiny MAS Svitava.

Koclířov
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Svitavy
Obec s rozšířenou působností	Svitavy (správní obvod)
Okres	Svitavy
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy + Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°45′59″ s. š., 16°32′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	750 (2024)
Rozloha	17,28 km²
Katastrální území	Koclířov
Nadmořská výška	502 m n. m.
PSČ	569 11
Počet domů	229 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Koclířov 123 569 11 Koclířov [email protected]
Starosta	Jiří Tesař
Oficiální web: www.koclirov.cz
Koclířov
Další údaje
Kód obce	578231
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Prvním pojmenováním vesnice v roce 1347 byl Cunczendorf (Kuncova ves). Od roku 1412 se nazývala jako Kecendorf a patřila pod správu Litomyšlského panství. V roce 1815 se již začal používat český název obce, nejprve však jako Kocléřov a až později Koclířov. Mezi lety 1850 až 1950 Koclířov (Ketzelsdorf) patřil k okresu Litomyšl, od roku 1950 k okresu Svitavy.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1347, kdy vratislavský biskup Přeclav z Pohořelé (1342–1376) rozdělil majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli. V období třicetileté války, a jakož i za švédského tažení na Moravu byla obec několikrát vypálena a vyrabována. Další utrpení čekalo za slezských válek. V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.

Škola

Reformy císařovny Marie Terezie přinesly v roce 1766 Koclířovu založení školy, ke které byla přiškolena také osada Hřebeč.

Poštovní spojení

Pro obec bylo významné zavedení poštovního spojení v roce 1754 z Olomouce přes Koclířov a Svitavy do Polabí.

Válečná příkoří

V roce 1799 se vesnicí prohnala ruská vojska generála Suvorova, v roce 1809 francouzské ležení a roku 1866 rakouský armádní sbor.

Obyvatelstvo

Složení obyvatel

V polovině 19. století zde žilo obyvatelstvo vesměs německé národnosti. V roce 1930 žilo v obci 1564 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 604	1 714	1 682	1 623	1 653	1 578	1 564	824	1 059	886	832	682	660	709	671
Počet domů	220	221	215	216	216	215	261	232	204	194	187	200	217	225	229

Náboženský život

V roce 1848 přišel do obce první člen redemptoristického řádu a v roce 1855 zde vznikl první hospic v českých zemích. V roce 1871 byl hospic povýšen na kolej a v roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nově zřízeného kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav. Vystěhovanou budovu získaly školní sestry III. řádu svatého Františka a zřídily zde školu pro dívky. Činnost školy byla za okupace pozastavena a dům byl využíván jako chudobinec, po válce pak jako domov pro řádové sestry a v roce 1995 se stal sídlem Českomoravské Fatimy – Fatimského apoštolátu v ČR.

Hospodářství

Kostel svatého Jakuba Staršího a svaté Filomeny

Zemědělství

Díky své nadmořské výšce obec patří do oblastí s důrazem na pastevectví. Půda je zde málo úrodná.

Průmysl

Z průmyslových odvětví zde bylo^[kdy?] drtivou většinou zastoupeno kamenictví a zejména tkalcovství.

Obecní správa a politika

Části obce

• Hřebeč
• Koclířov

Politika

V letech 1990 až 1997 působil jako starosta obce František Blaha, mezi lety 1997 a 2006 RSDr. Jaroslav Drozdek, mezi lety 2006 a 2008 Bohumil Kysílko, v letech 2008 až 2009 jako zastupující starosta RSDr. Jaroslav Drozdek, mezi lety 2009 a 2013 Jaromír Lenoch a od roku 2013 Jiří Tesař.

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20. ledna 2005.

Doprava

V letech 1813 až 1815 byla vybudována silnice přes Koclířov spojující Moravskou Třebovou se Svitavami, což pomohlo obyvatelstvu pro lepší spojení do práce a pro rozvoj živností. V době ČSSR se stala silnicí I. třídy I/35 a silný provoz přes obec ukončila až přeložka v souvislosti s vybudováním tunelu v Hřebči. U západního okraje obce je zaústěna silnice I/34 do trasy E442.

Nejbližší železniční stanice je ve Svitavách.

Pamětihodnosti

Boží muka z roku 1698

Křížová cesta u kostela

• Farní kostel svatého Jakuba Staršího a svaté Filomény postavený v roce 1347, dnešní podoba je z roku 1771. Ve zdi kostela nad vchodem se nachází kamenný kříž s datem 1771 / 18. Pod křížem je kamenná deska s letopočtem 1925. U kostela se do roku 1773 nacházela poustevna, dnes je zde poutní místo, na němž je uctívána Panna Maria Fatimská.
• Socha svatého Jana Pavla II. (2011)
• Řady barokních soch světců v ambitu a na bráně hřbitova
• Křížová cesta s kamennými reliéfy (1856-80) v ohradní zdi u kostela
• Náhrobní deska při zdi kostela s postavou rytíře v brnění a erbem. Nápis (část): A D 1594 WENCZEL FORBRIGER KETZENDORF
• Náhrobky rodiny Bierových a Lamatschových
• Bývalá římskokatolická fara (1834)
• Letohrádek (před 1701 či 1791)
• Klášter redemptoristů, dnes Českomoravská Fatima, s kostelem svatého Alfonse a Panny Marie Fatimské. Byl vybudován na svahu nad obcí roku 1844.
• Kaple svatého Josefa na Hřebči
• Tunel pod Hřebčí
• Česko-moravský hraniční kámen na Hřebči
• Zbořená barokní rychta
• Boží muka z roku 1698
• Množství soch a křížů, například pískovcový křížek na dolním (severozápadním) konci obce (u č.p. 188), s dedikací rodiny Ebertových
• Památný strom (buk) na dolním konci obce
• Pomník obětem válek s úryvkem básně:

PŘIŠLI VČAS JAK
LEGENDÁRNÍ VOJSKA
Z DÁVNÝCH KRONIK
ZVÍTĚZILI

VÍTĚZSLAV NEZVAL

Osobnosti

• Franz Kössler (1931–2020), německý biofyzik

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Koclířov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Kocléřov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Koclířov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Neoficiální stránky obce Archivováno 3. 1. 2006 na Wayback Machine.
• Bývalá fara v obci
• Kreis Zwittau
• Soupis památek obce a osady

Autoritní data	Biblio: c11727c5-21a0-4649-827a-669106b2a65a NKC: ge129606 VIAF: 240109308

Portály: Česko | Čechy | Morava | Geografie