Wikipedie

Karlín

část hlavního města Prahy
Tento článek je o části Prahy. Další významy jsou uvedeny na stránce Karlín (rozcestník).

Karlín (německy Karolinenthal) je městská čtvrť a katastrální území v městské části Praha 8 hlavního města Prahy. Leží v údolní nivě Vltavy mezi Libní a Novým Městem. Je vymezena oblastmi Vltava – Těšnov – úpatí vrchu Vítkov (železniční trať již Karlínu nepatří) – Švábky – Libeňský most. Obec Karlín byla založena roku 1817 na někdejším Špitálském poli – Špitálsku jako oficiální pražské předměstí, v letech 1903–1921 byl Karlín městem a k 1. lednu 1922 se stal součástí Velké Prahy.

Karlín
Pohled na Karlín od Vítkova
Pohled na Karlín od Vítkova
Lokalita
Městská částPraha 8
Správní obvodPraha 8
ObvodPraha 8
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°5′31″ s. š., 14°26′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel12 261 (2021)[1]
PSČ180 00
Počet domů499 (2011)[2]
Počet ZSJ6
Karlín na mapě
Karlín
Karlín
Další údaje
Kód části obce400637
Kód k. ú.730955
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie čtvrti

editovat
 
Historický znak Karlína

Špitálsko

editovat

Nivní oblast dnešního Karlína nebyla po dlouhá staletí prvního tisíciletí trvale obývána kvůli pravidelným záplavám, které oblast předurčily pro hospodářskou činnost.

První zlom přišel ve 12. století se stavbou kostela sv. Petra na Poříčí a přilehlého špitálu, ze kterého pramení název Špitálská pole. Následně však, v roce 1348, byly Špitálská pole a kostel sv. Petra odříznuty hradbami Nového města a zmínky o samostatném osídlení za hradbami se objevují až v roce 1437 v podobě záznamů o osadě Těšnov (později nazvána Zábransko pro svou polohu), ve které je zbudován kostelík Obrácení sv. Pavla v roce 1504.[3] V průběhu 16. století se objevují záznamy o měšťanských polích a zahradách více než padesáti měšťanů na Špitálsku.

Zásadní rána pro rozvoj oblasti přišla se švédským vojskem pod vedením generála Bannera v roce 1639, kvůli které byly zbořeny veškeré stavební objekty do vzdálenosti 300 sáhů (asi 530 metrů) od městských hradeb v rámci „demoličního reverzu“ (Demolierungsrevers)[4] – to zahrnovalo celou oblast Špitálska včetně kostelíka Obrácení sv. Pavla. Ironií osudu však obléhání neproběhlo a vojsko odtáhlo po několika dnech.

Klíčovou stavbou pro charakter Karlína je Invalidovna (postavena mezi lety 1731 až 1737), která měla dle původních plánů ubytovat přes 4 000 starých a invalidních vojenských vysloužilců a jejich rodiny. Dokončena však bylo pouze devítina původního plánu, jelikož mecenáši projektu, florentskému hraběti Petru Strozzimu ze Schrattenthalu, došly finance. Přesto vybudovaná část dala vzniknout svébytnému správnímu celku, který kvůli vzdálenosti od města (téměř dva kilometry od hradeb) zahrnoval například dvoutřídní školu, nemocnici, vězení, pivovar, prádelnu, pekárnu či hasičský sbor. V jejím okolí se pak během 18. a začátku 19. století začaly objevovat hospodářské usedlosti (například Palmovka či Putovka) a papírny.[4] Prominentní postavou tohoto období v Karlíně byl Jan Ferdinand ze

Schönfeldu, knihtiskař a dvorní dodavatel na císařský dvůr ve Vídni, který stál za zrodem Schönfeldských cís. král. pražských novin vedených svého času Václavem Matějem Kramériem.[5]

 
Karlínský viadukt v 19. století

Pražské předměstí

editovat
 
Mapa okresu karlínského v Pražském kraji podle nejnovějších a nejbezpečnějších pramenů sestavená. Nejspíše z roku 1850.

Rozrůstající se zástavba na území Špitálska vedla radu města v roce 1816 k ustanovení urbanistického plánu, který vymezil prostory pro zástavbu a přiřkl oblasti statut příměstí. Kolokviální Špitálsko bylo přejmenováno na počest manželky císaře Františka I. Karolíny Augusty na Karolinenthal, vedle německého názvu se brzy vžilo české označení Karlín.[6]

Další stavební rozvoj probíhal pomalu, zvláště kvůli nadále existující možnosti nařízení demoličního reverzu, nicméně, příchod bující industrializace nebylo možné odvrátit. V roce 1822 byl vybudován přístav v rameni Vltavy mezi Karlínskými ostrovy, ve kterém, přestože původně byl určen pouze pro plachetnice, byl spuštěn první český parník Bohemia v roce 1841.[7] Železniční dráha do Drážďan pak vedla ke stavbě Negrelliho viaduktu. Roku 1847 zde byla postavena první pražská plynárna, která zásobovala svítiplynem 200 lamp v centru města. Od konce první poloviny devatenáctého století se Karlín stal sídlem okresu.[8] Mezi lety 1854 a 1863 byl postaven kostel sv. Cyrila a Metoděje podle plánů Vojtěcha Ignáce Ullmanna, na který byla uspořádána sbírka měšťanstva v roce 1850. Paralelně s kostelem byla vystavěna také Karlínská synagoga. V letech 1864-1865 byl podle projektu Petra Lukáše Holečka postaven klášter Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského se školou a kaplí.[9]

Po zbourání městských hradeb v 70. letech 19. století patřily pozemky v dnešním Karlíně k nejlevnějším. Proto zde také rychle vyrostla řada průmyslových závodů a obytných domů, přičemž na někdejším Rohanském ostrově byly vybudovány nové výrobní podniky a blíže k Vítkovu potom obytné domy.

Na popud Františka Křižíka se v roce 1896 plynové lampy nahrazovaly elektrickými a byla založena elektrická tramvajová dráha mezi Karlínem a Libní, kterou však Křižík roku 1907 z provozních důvodů odprodal městu Praze.

Město Libeň

editovat
 
Východní průčelí

Vrcholem proměn je zisk titulu města v roce 1903. Karlín se však nepřipojuje k Praze, primárně kvůli vyšší činžovní dani. Nastává tak kuriózní situace, kdy Karlín je ze tří stran obklopen pražskými částmi (Holešovicemi, Libní a Novým Městem) a ze čtvrté svahem Vítkova. Napojení Libně se zbytkem Prahy tak oklikou tvořilo mostní provizorium v místě dnešního Libeňského mostu do Holešovic.

Součást Prahy

editovat
 
Karlínský kostel svatých Cyrila a Metoděje

Situaci samostatného města ležícího mezi pražskými čtvrtěmi rozřešil zákon z roku 1920, který Karlín začlenil s platností od počátku roku 1922 do Velké Prahy. Stal se její X. městskou čtvrtí.[10]

 
Karlínská synagoga

Mezi světovými válkami se urbanistický vývoj téměř zastavil. Jedinou zásadní změnou bylo zasypání karlínského přístavu a napojení Rohanského ostrova ke Karlínu.

V 60. letech 20. století bylo v sousedství barokní Invalidovny postaveno – jako jedno z prvních – stejnojmenné experimentální panelové sídliště, které se vyznačovalo lepší občanskou vybaveností a vyšším komfortem bydlení. Později zde přibyl hotel Olympik, jako připomínka tehdejších snah o pořádání olympijských her v roce 1980, během nichž měl hostit olympioniky a přilehlé sídliště Invalidovna mělo sloužit jako olympijská vesnička. Ze záměru se upustilo po oznámení kandidatury Moskvy. Již první trasa metra v roce 1974 byla ukončena na území Karlína ve stanici Florenc. V roce 1990 se karlínští dočkali podzemní dráhy do centra Karlína, přilehlé pěší zóny a na sídliště Invalidovna prodloužením trasy metra B o stanice Křižíkova a Invalidovna.

V 90. letech 20. století byla tranzitní silniční doprava přemístěna blíže k Vltavě na nové Rohanské nábřeží, takže byla zklidněna Sokolovská ulice, hlavní karlínská třída. V roce 2002 Karlín zcela zatopila a zdevastovala povodeň, která způsobila pád několika domů, a trvalo rok, než se zde život vrátil k normálu. Na jaře roku 2006 byla dokončena protipovodňová ochrana Karlína a Libně.

Od počátku 21. století probíhá v Karlíně intenzivní výstavba. Nové objekty se budují převážně mezi Rohanským nábřežím a Vltavou. Ve starém Karlíně se většinou jedná o přestavby nebo dostavby starých továrních objektů. V roce 2008 rozhodl pražský magistrát o pronájmu a následném prodeji Rohanského ostrova, kde má[kdy?] vyrůst nové městské centrum. Byl vystaven například projekt moderních budov River City Praha, stojí zde také architektonicky oceňovaná budova Main Point Karlín.

V roce 2005 obyvatelé Karlína uspořádali petici za zřízení samostatné městské části Karlín. Zastupitelstvo hlavního města Prahy, jemuž byla určena, o ní nehlasovalo. V roce 2012 byly v rámci snížení rychlosti ve většině ulicích na 30 km/h v Karlíně plošně zavedeny cykloobousměrky, tedy jednosměrné ulice obousměrné pro cyklisty.[11] Jde o první takovou zónu vzniklou v Česku. Čtvrť je tak označována jako za jednu z nejlepších pro cyklisty v Praze,[12] po zavedení těchto opatření cyklistů výrazně přibylo.

Charakter čtvrti

editovat

Základní charakter čtvrti je dán plánovaným klasicistním městem na šachovnicovém půdorysu pravoúhlých ulic s velkým centrálním Karlínským náměstím s hlavní dominantou čtvrti, neorománským kostelem sv. Cyrila a Metoděje, a hlavní podélnou osou tvořenou Sokolovskou ulicí. Zástavbu tvoří mimo jiné budovy v klasicistním stylu (např. Karlínská kasárna) a objekty bývalých továren. Tranzitní doprava je svedena do ulice Rohanské nábřeží, která odděluje historickou část města od prostoru bývalého Rohanského ostrova, který je předmětem postupně vznikající zástavby převážně administrativních a obytných budov. Na východní straně Karlína se nachází experimentální sídliště Invalidovna z 60. let 20. století. Na východě pobřežní části Karlína, která patří k nejrozlehlejším nezastavěným oblastem širšího centra Prahy, má v rámci projektu Rohan City vzniknouti přírodní park.[13]

Samospráva

editovat

Starostové Karlína

editovat
  1. 1844–1848 František Suchý
  2. 1848–1861 Antonín Suchánek
  3. 1861–1884 Josef Götzl
  4. 1884–1887 Václav Lokay
  5. 1888–1899 Jan Topinka
  6. 1899–1901 Adolf Lokay
  7. 1901 Václav Sviták
  8. 1902–1910 Jindřich Ronz
  9. 1910–1919 Jaroslav Brabec
  10. 1919–1921 Petr Zenkl

Významné stavby

editovat
 
Kancelářská budova Danube House
 
Karlínská kasárna
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Karlíně.

Zaniklé stavby

editovat

Sportovní vyžití

editovat

Díky urbanistickému vlivu Karlín nesmírně zkrásněl, některá méně udržovaná místa se prosvětlila a otevřela se lidem, avšak také zaniklo mnoho regionálně i celostátně známých sportovních klubů a jednot jako např. Čechie Karlín fotbal, AFK Karlín, jehož pokračovatelem byla Tesla Karlín. Velice známým regionálním klubem byl až do roku 1950 klub SK Úředníci Karlín (jako předseda zde působil karlínský podnikatel a obchodník Fanta, který byl též dlouholetým předsedou Pražské fotbalové župy a dlouholetým asociačním kapitánem fotbalové reprezentace), k jehož odkazu se v dnešní době hlásí jediný existující místní futsalový/fotbalový klub SK Futsal Karlín. Dále mohou obyvatelé využít, bez rozdílu věku, hodiny v Aikidu Karlín, lekcí na golfovém odpališti, přijít si zacvičit do jediné karlínské tělocvičny u Tělocvičné jednoty Sokol - Karlín, zahrát si tenis na tenisových kurtech či se zúčastnit futsalových soubojů v tradiční Karlínské minifutsalové lize.

Okolní čtvrti

editovat

Karlín sousedí s těmito pražskými čtvrtěmi:

Veřejná prostranství

editovat

Fotogalerie

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ RUSNÁK, Rastislav. Nové archeologické pramene k osídleniu košických predmestí v stredoveku a včasnom novoveku. Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV. 2019-05-30, roč. 65, s. 89–109. Dostupné online [cit. 2020-03-19]. DOI 10.31577/szausav.2019.65.6. 
  4. ↑ a b MÍKA, Zdeněk. Karlín, nejstarší předměstí Prahy. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 2011. ISBN 978-80-85394-80-1. 
  5. ↑ Jan Nepomuk Ferdinand Schönfeld z Schönfeldu – Encyklopedie knihy. www.encyklopedieknihy.cz [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ JUNGMANN Josef: Slovník česko-německý, Díl II., K–O. Praha, 1836, s. 30
  7. ↑ HUBERT, MIROSLAV. Legendární parník Bohemia. [s.l.]: Mare-Czech Dostupné online. ISBN 80-86158-22-5, ISBN 978-80-86158-22-8. OCLC 644593516 
  8. ↑ Archivní fondy ČR - Ministerstvo vnitra České republiky. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2022-11-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ VLČEK, Pavel a kolektiv: Umělecké památky Prahy. Velká Praha A-L. Academia Praha 2012, s. 615, ISBN 978-80-200-2107-6
  10. ↑ Karlín. www.prahaneznama.cz [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 
  11. ↑ ŠEDÝ, Richard. Soud Praze 8: Zrušte zákaz cyklistických obousměrek v Karlíně. prazsky.denik.cz. 2019-03-17. Dostupné online [cit. 2019-04-27]. 
  12. ↑ Vraťme Karlínu cykloobousměrky [online]. Strana zelených Praha 8 [cit. 2019-04-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ Rohanský ostrov. www.iprpraha.cz [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • ČÍŽEK, Karel. Úvaha o spojení obce Karlínské s král. hlavn. městem Prahou. Praha: Knapp, 1885. Dostupné online. Zpráva mapující poměry samostatného Karlína v 80. letech 19. stol. a posuzující výhody a nevýhody případného připojení ku Praze.. 
  • JOZÍFEK, Otakar. Karlínsko. Praha: Čas, 1904. Dostupné online. Sociologický rozbor situace zemědělců v karlínském okrese na přelomu 19. a 20. stol. ve srovnání s dánskými nebo německými rolníky. Autor hodnotí hospodářskou situaci (katolických) rolníků v karlínském okrese (r. 1904) a srovnává ji s (protestantskými) rolníky v Dánsku nebo Německu. 
  • KNEIDL, František. Dějiny města Karlína. Praha: Česká grafická unie, 1923. Dostupné online. Dějiny území za Poříčskou branou od 10. stol. do roku 1817, kdy zde vznikla samostatná obec Karlín.. 
  • FRANTIŠEK KNEIDL. Dějiny karlínského školství za první půlstoletí jeho trvání : Od roku 1841 do roku 1891. Praha: Obec karlínská, 1891. Dostupné online. Stručný nástin historie školství v Karlíně od založení této dnešní pražské čtvrti v r. 1817 do r. 1891. 
  • MÍKA, Zdeněk. Karlín: nejstarší předměstí Prahy. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, c2011. 158 s., brožura - angl. resumé: Karlín - Prague’s oldest suburb (16 s.), histor. orientační plán se seznamem ulic 1909/1893 (1 l.). ISBN 978-80-85394-80-1. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karlín&oldid=24349519“