Wikipedie

Karel Jan Clam-Martinic

český šlechtic

Karel Jan z Clam-Martinic (celým jménem Karel Jan Nepomuk hrabě z Clam-Martinic) (23. května 1792, Praha – 29. ledna 1840 Vídeň[6]) byl český šlechtic.

Karel Jan z Clam-Martinic
Narození23. května 1792
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí29. ledna 1840 (ve věku 47 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníkaple Clam-Martiniců ve Smečně
Povolánídiplomat
ChoťSelina Caroline Meade (od 1821)[1][2][3]
DětiJindřich Jaroslav z Clam-Martinic
Richard z Clam-Martinic
Marie Kristýna z Clam-Martinic[4][2]
Marie z Clam-Martinic[5]
RodičeKarel Josef z Clam-Martinic a Marie Anna z Bořitová z Martinic
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodiče

editovat

Jeho matka Marie Anna z Martinic pocházela ze starého českého šlechtického rodu a byla dcerou posledního příslušníka rodu Martiniců Františka Karla z Martinic. Ta se v roce 1791 provdala za hraběte Karla Josefa Clama, který sňatkem získal panství Smečno a přídomek Clam-Martinic.

Mladší sestra Anna (1802–1874) se provdala za polního podmaršálka barona Augusta Stillfrieda z Ratenic (1806–1897).[7]

Kariéra

editovat

Clam-Martinic vystudoval práva a stal se komořím a posléze pobočníkem maršálka Karla Filipa ze Schwarzenbergu. Později se stal generálním pobočníkem a členem státní rady rakouského císaře Ferdinanda I. Byl také oním mužem, který eskortoval svrženého císaře Napoleona na ostrov Elbu[zdroj?].

V roce 1821 se oženil s dcerou irského lorda Guilforda Selinou Carolinou Meade[8] (v Rakousku někdy nazývanou Lady Guilford). Z tohoto manželství se v červnu 1826 narodil syn Jindřich Jaroslav, pozdější český šlechtic a politik, jeden z vůdců konzervativní šlechty v českém zemském sněmu a říšské radě.

Hrabě Clam-Martinic byl i příznivcem malířského umění a mecenášem, měl i výrazné spisovatelské nadání. Umožnil mimo jiné Josefu Vojtěchu Hellichovi studijní pobyt v Itálii.

V roce 1830 se stal hrabě Karel Jan jako prvorozený syn majitelem smečenského panství. Roku 1832 nechal vystavět uprostřed hřbitova ve Smečně empírovou rodinnou hrobku, kam nechal přenést ostatky svých předků a ve které byl po své smrti i sám pohřben.

Zajímavost

editovat
 
Zámek Smečno, sídlo rodu Clam-Martiniců

V roce 1814 se Karel Jan ještě jako svobodný na Vídeňském kongresu intimně sblížil s provdanou hraběnkou Dorotheou de Talleyrand-Périgord. Dorothea byla tehdy rozhodnutá se vymanit ze svého nešťastného manželství s Edmondem de Talleyrand-Périgord a provdat se za hraběte Clam-Martinice.

Podle některých teorií by Karel Jan z Clam-Martinic mohl být otcem české spisovatelky Boženy Němcové. Dostupné zdroje uvádějí, že se ze vztahu Dorothey a Clam-Martinice skutečně narodila nemanželská dcera. Stalo se tak ve francouzských lázních Bourbon-l'Archambault, které Dorothea navštívila se svým strýcem, státníkem Talleyrandem v září 1816, již po rozchodu obou milenců (v březnu 1816). Dorothea neuznala toto nemanželské dítě oficiálně za vlastní a nechala je do matriky města zanést pod jménem Marie-Henriette Dessalles.[9] Podle alternativních úvah o původu Boženy Němcové byla tato dívka později dána Dorotheinou sestrou, vévodkyní Kateřinou Vilemínou Zaháňskou, do opatrování manželům Panklovým, jejím služebníkům na ratibořickém panství.

Na počest hraběte postavili jeho úředníci v roce 1847 v polích u Smečna 11 m vysoký sloup zvaný Martinický obelisk.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Clam-Martinitz, Graf Karl Jos. Nepomuk von. In: Allgemeine Deutsche Biographie, svazek 47. 1903.
  2. ↑ a b Kindred Britain.
  3. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  4. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  5. ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  6. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Smečno
  7. ↑ BLKÖ:Stillfried-Ratienicz, August Freiherr von – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2024-05-04]. Dostupné online. (německy) 
  8. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Smečno
  9. ↑ WILLMS, Johannes. "Talleyrand: Virtuose der Macht", C.H. Beck, Mnichov 2011, str. 226. O dalších osudech tohoto dítěte se Willms nezmiňuje.

Literatura

editovat
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 9. sešit: C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 435. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Jan_Clam-Martinic&oldid=23957865“