Kácov

městys v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji

Kácov (původně Kaczow, německy Katzow (1720), 1854 Kácov) je městys v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi sedm kilometrů severozápadně od Zruče nad Sázavou. Žije zde 794[1] obyvatel. Kácovem protéká řeka Sázava a její dva pravostranné přítoky Čestínský potok a Losinský potok. V kopcovitém okolí převládají lesy a pole. K. Kuča uvádí, že „Kácov je typickým lokačním městečkem, jehož základ tvoří velké obdélníkové náměstí nad řekou a brodem. Západní, severní i východní čára náměstí se váže na cesty, které se sbíhaly do koutů náměstí“.[4]

Kácov
Kácovský zámek nad Sázavou
Kácovský zámek nad Sázavou
Znak městyse KácovVlajka městyse Kácov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecZruč nad Sázavou
Obec s rozšířenou působnostíKutná Hora
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel794 (2024)[1]
Rozloha11,10 km²[2]
Nadmořská výška332 m n. m.
PSČ285 09
Počet domů421 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.3
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa úřadu městyseJirsíkova 157
285 09 Kácov
[email protected]
StarostkaMgr. Soňa Křenová
Oficiální web: www.kacov.cz
Kácov
Kácov
Další údaje
Kód obce534129
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o Kácovu pochází z roku 1318. S Kácovem je spojen rod Černčických z Kácova. Kácov byl povýšen na městečko roku 1412. Roku 1457 byl založen pivovar.

 
Děkanství čp. 8

Asi od poloviny 15. století stála ve městě tvrz. V 16. století byla tvrz renesančně přestavěna Čejky z Obramovic a po roce 1635 za Benigny Kateřiny z Lobkovic došlo k přestavbě na barokní zámek. V roce 1726 se panství stává majetkem Anny Marie Františky Terezie, princezny Sasko-Lauenburské, hraběnky z Neuburgu a velkovévodkyně Toskánské, která zámek přestavěla. J. O. Blažíček uvádí, že kácovský zámek spadá do trojice objektů spolu se zámkem v Hostivici u Prahy a  severočeské Horní Polici přestavěných Annou Marií Františkou, velkovévodkyní toskánskou, jejichž dispozice spolu s převýšenou střední halou se nejvíce podobá jednomu z typů klášterních konventů 17. století.[5]

Při cestě na nádraží Kácov překlenuje řeku Baileyho most (tzv. bejlina), sestavený v roce 1975 z původní výzbroje americké armády. První most přes vodu byl postaven u Štítného v r. 1715 nákladem hraběte Bredy.[6]

V letech 2003–2006 byla v obci vybudována splašková kanalizace, která byla napojena na čističku. V r. 2015 byla provedena rekonstrukce čističky a zvětšena její kapacita.[7]

Posloupnost majitelů

editovat

Seznam majitelů obce od 14. století:[8][9]

  • Arnošt z Talmberka
  • 1356 Ješek Černčický z Kácova – první doložený majitel
  • 1377 Vítek Černčický z Kácova
  • 1392 Jindřich
  • 1393 synové Jindřich a Beneš, správa formou poručnictví Jana ze Skalice a od roku 1402 Mikuláše Vrbíka z Tismic
  • 1408–1412 společná vláda Jindřicha a Beneše
  • 1412 rozdělení panství na dvě poloviny. Jindřich obdržel dolní polovinu městečka a část vesnic Zliv a Zderadiny, Beneš horní polovinu městečka a část vesnic Zliv a Zderadiny
  • 1448 obdržely Jindřichovy dcery Jitka provdaná za Ctibora z Chřenovic a Anna za Čeňka z Vyšehněvic každá čtvrtinu Jindřichova dílu. O Benešově části se zprávy nedochovaly, předpokládá se, že zahynul během husitských válek a jeho statky připadly na krále jako odúmrť.
  • Benešův díl byl dán králem několika osobám: boleslavskému proboštu Michaelovi, Janu z Prystu, Kašparu Šlikovi a Bohuslavu z Košíně
  • 1454 král daroval Benešovu část panství Alešovi ze Šterberka a Holic, který ale v roku 1455 zemřel
  • 1459 přešly postupně jednotlivé části do majetku Jana z Košíně
  • 1473 získal panství Kuneš z Olbramovic, když ovládal tři čtvrtiny panství a zapsal ho  na syny Václava a Ondřeje, kteří získali poslední díl
  • 1516 Jan Dvorecký Olbramovic
  • 1523–1524 Eva Říčanská z Olbramovic formou poručenské vlády bratra Přecha Dvoreckého z Olbramovic
  • 1535 získal panství Jan Tetour z Tetova
  • po 1541 jeho synové Lev a Bedřich
  • 1551 získal panství Kryštof Jandorf z Jandorfu
  • 1555 kupuje panství Jan Čejka z Olbramovic
  • 1564 Václav Čejka z Olbramovic. Do dosažení jeho plnoletosti spravovali panství poručníci Johanka z Lípy, Petr Hamza ze Zábědovic a Burjan Čejka z Olbramovic
  • 1601 rytíř Karel starší Čejka z Olbramovic na Kácově a Zdislavicích. Za účast na stavovském povstání odsouzen roku 1624 ke ztrátě polovice statku. Kácovské panství konfiskováno a prodáno.
  • 1623–1626 Jan Werde z Werdenberku
  • 1626–1628 Oktavián Vchynský
  • 1628–1630 Jan de Witte z Lilienthalu
  • 1630–1635 vdova Anna, roz. z Glauchova
  • 1635–1653 Benigna Kateřina z Lobkovic
  • 1653–1656 syn František Vilém Popel z Lobkovic
  • 1656–1682 František Scheitler ze Scheitleru
  • 1682–1688 syn Ferdinand Kryštof Scheitler ze Scheitleru
  • 1688–1701 František Bohumír svobodný pán z Kaisersteinu
  • 1701–1711 dcera Anastasie z Kaisersteinu ve formě poručnictví vykonávaném hrabětem Janem Petrem Strakou z Nedabylic
  • 1711–1725 Karel Jáchym Breda
  • 1725–1726 Karel Richard Schmidlin ze Schmidlinu
  • 1726–1741 vévodkyně Anna Marie Františka Toskánská
  • 1741–1753 její dcera Marie Anna Karolína
  • 1753–1770 syn Marie Anny Karolíny – Kliment František vévoda bavorský
  • 1770–1777 kurfiřt Maxmilián Josef Bavorský
  • 1777–1795 Karel II vévoda Zweibrueckenský
  • 1795–1802 Maxmilián Josef vévoda Zweibrueckenský
  • 1802–1815 kurfiřt Ferdinand Salcburský
  • 1815 – Vídeňský sjezd: smlouva o odstoupení statků Ferdinanda Salcburského v Čechách císaři rakouskému
  • 1818 – Napoleon František Karel Josef Bonaparte, zvaný Orlík (1811–1832), syn Napoleona císaře Francouzů a arcivévodkyně Marie Louisy Rakouské obdržel dvanáct deskových statků včetně Kácova do doživotního užívání a tyto povýšeny na vévodství
  • od 1847 císař Ferdinand V.
  • od roku 1875 František Josef I.
  • od roku 1916 Karel I.
  • od 1918 československý stát

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 442 1 398 1 365 1 416 1 393 1 320 1 367 1 170 1 281 1 179 990 911 824 779 796
Počet domů 193 197 200 193 203 210 290 333 310 303 283 367 386 398 421

Správa městyse

editovat

K 1. prosinci 2006 byl obci vrácen status městyse.[12]

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse (obce) v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[13]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[14]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[15]
  • 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[16]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[17]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Části městyse

editovat

Symboly městyse

editovat

Vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009.[18]

Hospodářství

editovat

Od roku 2001 v městečku funguje Pivovar Kácov, které vaří pivo Hubertus, s ročním výstavem 20 000 hektolitrů.

Doprava

editovat

Městysem vede silnice II/125 KolínUhlířské Janovice – Kácov – Vlašim. V roce 2011 z městyse jezdily autobusové linky do Kolína, Vlašimi a Louňovic pod Blaníkem (dopravce ČSAD Benešov), linka Kolín-Tábor-České Budějovice (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín) a linky do Čestína, Kutné Hory, Sázavy, Uhlířských Janovic a Zruče nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).

Městysem vede železniční trať Čerčany – Světlá nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy v úseku z Čerčan bylo roku 1901, pokračování trati do Světlé nad Sázavou bylo dáno do provozu v roce 1903. Na území městyse leží železniční stanice Kácov a železniční zastávky Kácov zastávka a Střechov nad Sázavou.[19]

Společnost

editovat
  • Od roku 2007 do roku 2010 se v Kácově na přelomu července a srpna pravidelně konal Sázavafest. V samotném městyse se však nacházela jen jedna menší stage.
  • V neděli o svatém Liberátu (17. srpna) nebo první následující neděli, připadne-li výročí na všední den, se koná pouť ke hrobu svatého Liberáta, jehož ostatky jsou uloženy v kostele.
  • V dubnu každého roku se obec účastní projektu Čistá řeka Sázava.
  • V květnu každého roku probíhají na území obce Noční rybářské závody.
  • V roce 2017 byl na území městyse otevřen golfový resort Kácov. Hřiště nabízí 27 jamek. Návrh klubovny pochází od Martina Rajniše. Stavba s stala vítězem ankety Stavba roku Středočeského kraje.

Rok 1932

editovat

V městysi Kácov (přísl. Račiněves, Zliv, 1127 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[20]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, 3 výrobny cementového zboží, 2 cihelny, 2 elektrárny, elektrotechnický závod, knihtiskárna, lihovar, 3 mlýny, sušárna semen, 2 pily, pivovar, stavitel, velkostatek, včelařský spolek.
  • Služby (výběr): lékař, biograf Sokol, cukrář, drogerie, hodinář, skladištní družstvo, 5 hostinců, hotel Růžička, kapelník, knihař, obchod s koženým zbožím, malíř, obchod s medem, obchod s obuví Baťa, obchod s papírem, obchod s psacími stroji, 2 radiopotřeby, Občanská záložna v Kácově, Spořitelní a záložní spolek v Kácově, Okresní hospodářská záložna, obchod s velocipedy, 3 zahradnictví, obchod s železářským zbožím.

Pamětihodnosti

editovat
 
zámek

Osobnosti

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Kuča, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.  Praha : Libri, 2000, II. Díl, s. 754.
  5. Blažíček, J. O.: Umění a umělci 17. a 18. století v záznamech pražských klášterních archivů I. Z dominikánského archivu sv. Jiljí.  Ve: Uměni II, 1954, s. 162–66.
  6. Svoboda, V. G.: Kácov. Ve: Sborník historického kroužku, r. 11, 1910, č. 3–4, s. 151. (dokončení.)
  7. KŘEN, P.: Slavnostní otevření čističky odpadních vod v Kácově. (Rekonstrukce za pomoci dotace Ministerstva zemědělství a Středočeského kraje.) Ve: Mikroregion Uhlířskojanovicka a Středního Posázaví. Zpravodaj. Únor 2016. S. 1.
  8. Beneš, F.: Dějiny městečka Kácova nad Sáz. Otisknuto v týdeníku Hlasy od Želivky a Sázavy 1928 - 1929. 60 stran.
  9. Vlasák, N.: Okres Uhlířsko-Janovický v Čáslavsku. Bibliotéka místních dějepisův pro školu a dům. Tábor 1885, 162 s.
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
  13. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  14. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  15. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  16. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  17. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  18. Udělené symboly – Kácov [online]. 2009-04-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  19. Traťové jízdní řády: trať 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou [online]. Správa železnic, 2022-12-11 [cit. 2023-05-05]. Dostupné online. 
  20. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 520–521. (česky, německy) 

Externí odkazy

editovat