Wikipedie

Kácov

městys v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji

Kácov (původně Kaczow, německy Katzow (1720), 1854 Kácov) je městys v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi sedm kilometrů severozápadně od Zruče nad Sázavou. Žije zde 794[1] obyvatel. Kácovem protéká řeka Sázava a její dva pravostranné přítoky Čestínský potok a Losinský potok. V kopcovitém okolí převládají lesy a pole. K. Kuča uvádí, že „Kácov je typickým lokačním městečkem, jehož základ tvoří velké obdélníkové náměstí nad řekou a brodem. Západní, severní i východní čára náměstí se váže na cesty, které se sbíhaly do koutů náměstí“.[4]

Kácov
Kácovský zámek nad Sázavou
Kácovský zámek nad Sázavou
Znak městyse KácovVlajka městyse Kácov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecZruč nad Sázavou
Obec s rozšířenou působnostíKutná Hora
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°46′41″ s. š., 15°1′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel794 (2024)[1]
Rozloha11,10 km²[2]
Nadmořská výška332 m n. m.
PSČ285 09
Počet domů421 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.3
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa úřadu městyseJirsíkova 157
285 09 Kácov
[email protected]
StarostkaMgr. Soňa Křenová
Oficiální web: www.kacov.cz
Kácov
Kácov
Další údaje
Kód obce534129
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o Kácovu pochází z roku 1318. S Kácovem je spojen rod Černčických z Kácova. Kácov byl povýšen na městečko roku 1412. Roku 1457 byl založen pivovar.

 
Děkanství čp. 8

Asi od poloviny 15. století stála ve městě tvrz. V 16. století byla tvrz renesančně přestavěna Čejky z Obramovic a po roce 1635 za Benigny Kateřiny z Lobkovic došlo k přestavbě na barokní zámek. V roce 1726 se panství stává majetkem Anny Marie Františky Terezie, princezny Sasko-Lauenburské, hraběnky z Neuburgu a velkovévodkyně Toskánské, která zámek přestavěla. J. O. Blažíček uvádí, že kácovský zámek spadá do trojice objektů spolu se zámkem v Hostivici u Prahy a  severočeské Horní Polici přestavěných Annou Marií Františkou, velkovévodkyní toskánskou, jejichž dispozice spolu s převýšenou střední halou se nejvíce podobá jednomu z typů klášterních konventů 17. století.[5]

Při cestě na nádraží Kácov překlenuje řeku Baileyho most (tzv. bejlina), sestavený v roce 1975 z původní výzbroje americké armády. První most přes vodu byl postaven u Štítného v r. 1715 nákladem hraběte Bredy.[6]

V letech 2003–2006 byla v obci vybudována splašková kanalizace, která byla napojena na čističku. V r. 2015 byla provedena rekonstrukce čističky a zvětšena její kapacita.[7]

Posloupnost majitelů

editovat

Seznam majitelů obce od 14. století:[8][9]

  • Arnošt z Talmberka
  • 1356 Ješek Černčický z Kácova – první doložený majitel
  • 1377 Vítek Černčický z Kácova
  • 1392 Jindřich
  • 1393 synové Jindřich a Beneš, správa formou poručnictví Jana ze Skalice a od roku 1402 Mikuláše Vrbíka z Tismic
  • 1408–1412 společná vláda Jindřicha a Beneše
  • 1412 rozdělení panství na dvě poloviny. Jindřich obdržel dolní polovinu městečka a část vesnic Zliv a Zderadiny, Beneš horní polovinu městečka a část vesnic Zliv a Zderadiny
  • 1448 obdržely Jindřichovy dcery Jitka provdaná za Ctibora z Chřenovic a Anna za Čeňka z Vyšehněvic každá čtvrtinu Jindřichova dílu. O Benešově části se zprávy nedochovaly, předpokládá se, že zahynul během husitských válek a jeho statky připadly na krále jako odúmrť.
  • Benešův díl byl dán králem několika osobám: boleslavskému proboštu Michaelovi, Janu z Prystu, Kašparu Šlikovi a Bohuslavu z Košíně
  • 1454 král daroval Benešovu část panství Alešovi ze Šterberka a Holic, který ale v roku 1455 zemřel
  • 1459 přešly postupně jednotlivé části do majetku Jana z Košíně
  • 1473 získal panství Kuneš z Olbramovic, když ovládal tři čtvrtiny panství a zapsal ho  na syny Václava a Ondřeje, kteří získali poslední díl
  • 1516 Jan Dvorecký Olbramovic
  • 1523–1524 Eva Říčanská z Olbramovic formou poručenské vlády bratra Přecha Dvoreckého z Olbramovic
  • 1535 získal panství Jan Tetour z Tetova
  • po 1541 jeho synové Lev a Bedřich
  • 1551 získal panství Kryštof Jandorf z Jandorfu
  • 1555 kupuje panství Jan Čejka z Olbramovic
  • 1564 Václav Čejka z Olbramovic. Do dosažení jeho plnoletosti spravovali panství poručníci Johanka z Lípy, Petr Hamza ze Zábědovic a Burjan Čejka z Olbramovic
  • 1601 rytíř Karel starší Čejka z Olbramovic na Kácově a Zdislavicích. Za účast na stavovském povstání odsouzen roku 1624 ke ztrátě polovice statku. Kácovské panství konfiskováno a prodáno.
  • 1623–1626 Jan Werde z Werdenberku
  • 1626–1628 Oktavián Vchynský
  • 1628–1630 Jan de Witte z Lilienthalu
  • 1630–1635 vdova Anna, roz. z Glauchova
  • 1635–1653 Benigna Kateřina z Lobkovic
  • 1653–1656 syn František Vilém Popel z Lobkovic
  • 1656–1682 František Scheitler ze Scheitleru
  • 1682–1688 syn Ferdinand Kryštof Scheitler ze Scheitleru
  • 1688–1701 František Bohumír svobodný pán z Kaisersteinu
  • 1701–1711 dcera Anastasie z Kaisersteinu ve formě poručnictví vykonávaném hrabětem Janem Petrem Strakou z Nedabylic
  • 1711–1725 Karel Jáchym Breda
  • 1725–1726 Karel Richard Schmidlin ze Schmidlinu
  • 1726–1741 vévodkyně Anna Marie Františka Toskánská
  • 1741–1753 její dcera Marie Anna Karolína
  • 1753–1770 syn Marie Anny Karolíny – Kliment František vévoda bavorský
  • 1770–1777 kurfiřt Maxmilián Josef Bavorský
  • 1777–1795 Karel II vévoda Zweibrueckenský
  • 1795–1802 Maxmilián Josef vévoda Zweibrueckenský
  • 1802–1815 kurfiřt Ferdinand Salcburský
  • 1815 – Vídeňský sjezd: smlouva o odstoupení statků Ferdinanda Salcburského v Čechách císaři rakouskému
  • 1818 – Napoleon František Karel Josef Bonaparte, zvaný Orlík (1811–1832), syn Napoleona císaře Francouzů a arcivévodkyně Marie Louisy Rakouské obdržel dvanáct deskových statků včetně Kácova do doživotního užívání a tyto povýšeny na vévodství
  • od 1847 císař Ferdinand V.
  • od roku 1875 František Josef I.
  • od roku 1916 Karel I.
  • od 1918 československý stát

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 442 1 398 1 365 1 416 1 393 1 320 1 367 1 170 1 281 1 179 990 911 824 779 796
Počet domů 193 197 200 193 203 210 290 333 310 303 283 367 386 398 421

Správa městyse

editovat

K 1. prosinci 2006 byl obci vrácen status městyse.[12]

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse (obce) v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[13]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[14]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[15]
  • 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[16]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[17]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Části městyse

editovat

Symboly městyse

editovat

Vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009.[18]

Hospodářství

editovat

Od roku 2001 v městečku funguje Pivovar Kácov, které vaří pivo Hubertus, s ročním výstavem 20 000 hektolitrů.

Doprava

editovat

Městysem vede silnice II/125 Kolín – Uhlířské Janovice – Kácov – Vlašim. V roce 2011 z městyse jezdily autobusové linky do Kolína, Vlašimi a Louňovic pod Blaníkem (dopravce ČSAD Benešov), linka Kolín-Tábor-České Budějovice (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín) a linky do Čestína, Kutné Hory, Sázavy, Uhlířských Janovic a Zruče nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).

Městysem vede železniční trať Čerčany – Světlá nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy v úseku z Čerčan bylo roku 1901, pokračování trati do Světlé nad Sázavou bylo dáno do provozu v roce 1903. Na území městyse leží železniční stanice Kácov a železniční zastávky Kácov zastávka a Střechov nad Sázavou.[19]

Společnost

editovat
  • Od roku 2007 do roku 2010 se v Kácově na přelomu července a srpna pravidelně konal Sázavafest. V samotném městyse se však nacházela jen jedna menší stage.
  • V neděli o svatém Liberátu (17. srpna) nebo první následující neděli, připadne-li výročí na všední den, se koná pouť ke hrobu svatého Liberáta, jehož ostatky jsou uloženy v kostele.
  • V dubnu každého roku se obec účastní projektu Čistá řeka Sázava.
  • V květnu každého roku probíhají na území obce Noční rybářské závody.
  • V roce 2017 byl na území městyse otevřen golfový resort Kácov. Hřiště nabízí 27 jamek. Návrh klubovny pochází od Martina Rajniše. Stavba s stala vítězem ankety Stavba roku Středočeského kraje.

Rok 1932

editovat

V městysi Kácov (přísl. Račiněves, Zliv, 1127 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[20]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, 3 výrobny cementového zboží, 2 cihelny, 2 elektrárny, elektrotechnický závod, knihtiskárna, lihovar, 3 mlýny, sušárna semen, 2 pily, pivovar, stavitel, velkostatek, včelařský spolek.
  • Služby (výběr): lékař, biograf Sokol, cukrář, drogerie, hodinář, skladištní družstvo, 5 hostinců, hotel Růžička, kapelník, knihař, obchod s koženým zbožím, malíř, obchod s medem, obchod s obuví Baťa, obchod s papírem, obchod s psacími stroji, 2 radiopotřeby, Občanská záložna v Kácově, Spořitelní a záložní spolek v Kácově, Okresní hospodářská záložna, obchod s velocipedy, 3 zahradnictví, obchod s železářským zbožím.

Pamětihodnosti

editovat
 
zámek

Osobnosti

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Kuča, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.  Praha : Libri, 2000, II. Díl, s. 754.
  5. ↑ Blažíček, J. O.: Umění a umělci 17. a 18. století v záznamech pražských klášterních archivů I. Z dominikánského archivu sv. Jiljí.  Ve: Uměni II, 1954, s. 162–66.
  6. ↑ Svoboda, V. G.: Kácov. Ve: Sborník historického kroužku, r. 11, 1910, č. 3–4, s. 151. (dokončení.)
  7. ↑ KŘEN, P.: Slavnostní otevření čističky odpadních vod v Kácově. (Rekonstrukce za pomoci dotace Ministerstva zemědělství a Středočeského kraje.) Ve: Mikroregion Uhlířskojanovicka a Středního Posázaví. Zpravodaj. Únor 2016. S. 1.
  8. ↑ Beneš, F.: Dějiny městečka Kácova nad Sáz. Otisknuto v týdeníku Hlasy od Želivky a Sázavy 1928 - 1929. 60 stran.
  9. ↑ Vlasák, N.: Okres Uhlířsko-Janovický v Čáslavsku. Bibliotéka místních dějepisův pro školu a dům. Tábor 1885, 162 s.
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
  13. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  14. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  15. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  16. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  17. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  18. ↑ Udělené symboly – Kácov [online]. 2009-04-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  19. ↑ Traťové jízdní řády: trať 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou [online]. Správa železnic, 2022-12-11 [cit. 2023-05-05]. Dostupné online. 
  20. ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 520–521. (česky, německy) 

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kácov&oldid=24030349“