Josef Matyáš Trenkwald
Josef Matyáš Trenkwald (13. března 1824 Praha 1[1] – 28. července 1897 Perchtoldsdorf[2] u Vídně) byl česko-rakouský malíř, proslulý zejména historickými a církevními obrazy. Podílel se na výzdobě Letohrádku královny Anny a chrámu sv. Víta. V letech 1865–1873 zastával funkci ředitele pražské malířské akademie.
Josef Matyáš Trenkwald | |
---|---|
Josef Matyáš Trenkwald (kreslil Jan Vilímek 1887) | |
Narození | 13. března 1824 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 28. července 1897 (ve věku 73 let) Perchtoldsdorf Rakousko-Uhersko |
Povolání | malíř, vysokoškolský učitel a učitel |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatByl synem pražského komisaře pro potravní daň.[3] V letech 1841–1851 studoval na pražské malířské akademii u ředitele Christiana Rubena, odkud roku 1852 přešel na akademii do Vídně. V letech 1856–1861 pobýval na stipendium v Itálii. V roce 1865 byl jmenován ředitelem malířské akademie v Praze,[4] tuto funkci zastával do roku 1873.[5] V červenci 1871 byl jednou z osobností, které prováděly korunního prince Rudolfa a jeho snoubenku, arcivévodkyni Štěpánku při jejich návštěvě Prahy. Převedl jim mimo jiné Letohrádek královny Anny (tehdy nazývaný Ferdinandeum či Milohrádek), který předtím společně s Karlem Svobodou, Antonínem Lhotou a jejich žáky vyzdobil freskami z českých dějin.[6]
Od roku 1872 působil jako profesor Akademie výtvarných umění ve Vídni.[7] Stal se také členem ústřední komise pro umělecké a historické památky.[4]
Na 59. výstavě Krasoumné jednoty v Praze v roce 1898 bylo rozprodáno 50 děl z jeho pozůstalosti.[8]
Dílo
editovatTrenkwald byl autorem historických, mytologických, biblických a katolických chrámových maleb nástěnných, obrazů provedených olejovými barvami nebo enkaustikou, mimo jiné:
- Anděl strážce (1844), křídová kresba[4]
- Smrt Karla XII. před Fridrichshallem (1846)[4]
- Výjev ze selských válek (1847)[4]
- Podloudníci šumavští (1848)[4]
- Bitva lipanská (1849)[4]
- Jan Křtitel (1850), malba pro kostel v Turnově podle nákresu Ch. Rubena[4]
- Fresky v letohrádku královny Anny: Přenesení ostatků sv. Vojtěcha do Čech skrze knížete Břetislava (1852), Založení pražské university (1855), Bitva husitská (1862)[4]
- Zvěstování Panny Marie a Nanebevstoupení Páně pro misál, věnovaný císařem papeži[4]
- Předloha pro okna Arnoštovy kaple v chrámu sv. Víta (1864)[4]
- Fresky ve vídeňském akademickém gymnáziu (1866)[4]
- Fresky v karlínském chrámu sv. Cyrila a Metoděje (1867)[4], tamže 12 apoštolů s P. Marií, sv. Cyrilem a Metodějem v závěru, datováno 1873[9]
- Malba Krista Vševládce mezi šesti světci, v apsidě hlavní lodi kostela sv. Václava na Smíchově (1885)
Galerie
editovat-
J. M. Trenkwald: Založení pražské univerzity
-
Josef Matyáš Trenkwald – Bitva u Lipan 30. května 1434
-
Josef Matyáš Trenkwald – Přemysl Otakar I. a Vladislav III.
-
Josef Matyáš Trenkwald – Přenesení ostatků biskupa Vojtěcha do Prahy
-
Josef Matyáš Trenkwald – Podobizna Bedřicha Havránka
-
Josef Matyáš Trenkwald – Vévoda Leopold slavnostně vstupuje do Vídně při svém návratu z křížových výprav (1872)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Františka na Starém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Perchtoldsdorf, Dolní Rakousy
- ↑ Trenkwald Josef Matiáš. In: RIEGER, František Ladislav; MALÝ, Jakub. Slovník naučný Díl 9. Praha: I. L. Kober, 1872. Dostupné online. S. 566.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Úmrtí. Národní listy. 1897-08-01, roč. 37, čís. 211, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-01-22].
- ↑ ADÁMEK, Karel. Z naší doby Díl III.. Velké Meziříčí: J. F. Šašek, 1888. 282 s. Dostupné online. Kapitola Výtvarná umění, s. 54.
- ↑ Denní zprávy. Korunní princ Rudolf.... Národní listy. 1871-07-15, roč. 11, čís. 191, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-01-22].
- ↑ Trenkwald Josef Matyáš (www.cojeco.cz)
- ↑ [https://kramerius.nkp.cz/kramerius/ontheflypdf_MGetPdf?app=10&id=9147&start=45&end=64 Illustrovaný seznam 59. výroční výstavy Krasoumné jednoty pro Čechy v Praze 1898, č. k. 518-568]
- ↑ Karlín, chrám sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně. (Kolektiv autorů). Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2007, s. 74
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Matyáš Trenkwald na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Matyáš Trenkwald
- Josef Matyáš Trenkwald v informačním systému abART