Wikipedie

Josef Hoser

český lékař, zeměpisec, národopisec a botanik

MUDr. Josef Karl Eduard Hoser (30. ledna 1770 Ploskovice[1] — 22. srpna 1848 Praha[2]) byl německy mluvící sběratel a mecenáš umění, povoláním lékař, zeměpisec, národopisec a botanik. Jeho dar téměř 300 obrazů vlámského, holandského a středoevropského malířství 17. a 18. století, spolu se sbírkou grafických listů, tvoří jeden ze základů sbírky barokního umění dnešní Národní galerie.

MUDr. Josef Karl Eduard Hoser
Narození30. ledna 1770
Ploskovice
České královstvíČeské království České království
Úmrtí22. srpna 1848 (ve věku 78 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolánílékař
Znám jakosběratel a mecenáš umění
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
J. K. Hoser: Titulní strana katalogu (1846)

Život

editovat

Mládí a studia

editovat

Narodil se v Ploskovicích 30. ledna 1770[p 1]; otec byl správcem důchodů (Rentmeister). V roce 1775 se otec stal správcem statku Svádov (Schwaden). Nedostatečné vyhlídky na vzdělání změnil místní vikář, kterému se podařilo umístit dvanáctiletého chlapce jako zpěváka v pražském sboru. Zde si nadaného chlapce povšimnul velkovévodský tajemník Josef Altmann, který mu umožnil další studia. Hoser studoval nejprve mineralogii a entomologii, v letech 1787—1789 ukončil studia filosofie. Poté začal studovat právo, ale po dvou letech změnil obor a vystudoval medicínu. Doktorát získal v roce 1798.

Kariéra lékaře a vědce

editovat

V roce 1799 táhla ruská vojska Čechami do Švýcarska. Generálporučík Durasov hledal mladého německého lékaře jako doprovod, Hoser toto místo získal a doprovázel ho na taženích do Itálie a Německa. Poté pracoval v Praze jako praktický lékař. V letech 1800—1844 byl osobním lékařem rakouského velkovévody (arciknížete) Karla a lékařem ve službách velkovévodské rodiny. Získal titul dvorního rady. (V roce 1824 tuto službu přerušil a podnikal cesty po Evropě. Pracoval též jako praktický lékař v Praze.)

Roku 1844 odešel do výslužby a usadil se v Praze.

Závěr života

editovat

Na pražské policejní přihlášce s neurčitým datem jsou uvedeny další osoby žijící na stejné adrese s Josefem Hoserem, nejedná se však o manželku ani o děti.[3] Literatura rodinu ani potomky neuvádí.

Čtyři roky před smrtí, roku 1844, věnoval Obrázárně Společnosti vlasteneckých přátel umění svou sbírku obrazů a grafických listů. K této sbírce též vytvořil katalog. Též spolupracoval s Muzeem království českého.[4] Zbytek života prožil v Praze, kde v roce 1848 zemřel.

Dílo

editovat

Všestranný vědec

editovat

O šíři zájmů lékaře Josefa Hosera svědčí seznam knižně vydaných publikací níže.

Jeho vědeckým zájmem byla především geologie a mineralogie. V roce 1841 vydal knižně výsledky svého lékařsko-sociologického průzkumu Podkrkonoší.[5] Tato práce je svými údaji dodnes významná a byla citována i v moderní době.[p 2] Zajímal se o to, jak lidé bydlí, co jedí, jaká jsou jejich zaměstnání v době přechodu od domácké k tovární výrobě apod.[6]

Zcela odlišné je třeba dílo cestopisného charakteru vydané roku 1847, ve kterém popisuje cestu parníkem z Obříství do Míšně.[7][p 3]

Velkorysý dar umělecké sbírky

editovat

Dne 28. 4. 1844 věnoval Josef Hoser svou sbírku Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění. Sbírku opatřil katalogem, který byl o to důležitější, že Obrazárna neměla až do roku 1890 katalog vlastní. Katalog obsahoval životopisné údaje jednotlivých autorů a popis obrazů včetně technických údajů.[p 4]

Knižně vydaná díla

editovat
  • Beschreibung von Franzensbrunn bey Eger mit einer Ansicht und Grundriss der Brunnenkolonie (Galve, Praha, 1799)[8]
  • Anleitung das Riesengebirge auf die zweckmässigste Art zu bereisen, nebst einer Litteratur des Riesengebirges (Poučení o Krkonoších..., Terst, J. Geistinger, 1802)
  • Beitraege zur Charakteristik des Granits aus dem Gesichtspunkte eines im Reiche der Anorganen eben so wie in den Reichen der Organismen herrschenden Urbildungs-Gesetzes (Příspěvky k charakteristice žul..., Praha, Gottlieb Haase a synové, 1840)[9]
  • Catalogue raisonné, oder, Beschreibendes Verzeichniss der im Galleriegebäude der Gesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag aufgestellten Hoser’schen Gemälde-Sammlung (soupis Hoserovy sbírky maleb, vydal Jos. K.E. Hoser, Praha, 1846, distributor F. a F. A. Credner, 1846)[10]
  • Das Riesengebirge und seine Bewohner (Krkonoše a jejich obyvatelstvo, Gesellschaft des vaterländischen Museums in Böhmen, Praha, Friedrich Ehrlich, 1841)[5]
  • Die Sommerfahrten der böhmischen Dampf-Schiffe und der malerische Charakter des Elbe-Thals von Obřistwj bis Meissen (Letní plavby českých parníků, Praha, Gottlieb Haase a synové, 1847)[7]

Výstava v roce 2016

editovat

V květnu až září 2016 proběhla v pražském Schwarzenberském paláci výstava grafických listů a kreseb z daru Josefa Hosera Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění.[11]

Zajímavost

editovat

Josef Hoser procestoval velkou část Evropy a jeho dílo vycházelo za jeho života v němčině. Němčina vládla i v prostředí velkovévodského dvora, kde byl zaměstnán jako lékař. Jistě však nebyl německým nacionalistou. Český vlastenec, lékař Jan Theobald Held (1770-1851) nazval Haseho ve vzpomínkách "můj nejvzdělanější a nejmilejší spolužák"[12] a Hoser sám považoval Čechy za svou drahou a milovanou vlast ("...mein theueres und geliebtes Vaterland...")[13] Český pravopis respektoval, když např. v cestopisné publikaci Die Sommerfahrten der böhmischen Dampf-Schiffe... uvedl název hory Říp německy (Georgenberg) i česky (s. 17) nebo jen česky (23 a 24); názvy obcí uváděl s českým "ř" jako Hořin, Ober-Beřkowic (sic).[7][p 5]

Odkazy

editovat

Externí odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Datum v matričním zápisu 31. ledna je datum křtu.
  2. ↑ Např. Pravda, 20.—21.8.1983, s.4 (dostupné online v NK ČR)
  3. ↑ Na této trase přepravovaly cestující dva parníky - Bohemia a Germania, vyrobené v pražské Rustonově továrně v Karlíně.
  4. ↑ Katalog obsahoval též některé dobové omyly. Např. obraz Vertumnus a Pomona přisoudil Hose Rembrandtovi. Pozdější bádání prokázalo, že jeho autorem byl Aart van Gelder.
  5. ↑ V jinak podrobném a důvěryhodném textu zaměnil Dolní Beřkovice (které leží na Labi) s Horními Beřkovicemi (Ober-Beřkovic), které nemohl z paluby parníku vidět.

Reference

editovat
  1. ↑ Matrika narozených, Ploskovice, 1767-1784, snímek 36, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde, 1848, IV. díl, s.98 (německy)[1]
  3. ↑ Policejní přihláška, Josef Karl Hoser
  4. ↑ Časopis českého Museum. 1841, s. 268. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Hofer: Das Riesengebirge und seine Bewohner
  6. ↑ Alena Šubrtová: DĚJINY POPULAČNÍHO MYŠLENÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH, s.113
  7. ↑ a b c J. K. E. Hoser: Die Sommerfahrten der böhmischen Dampf-Schiffe
  8. ↑ J. C. E. Hoser: Beschreibung von Franzensbrunn...
  9. ↑ J. C. E. Hoser: Beitrage zur Charakteristik des Granits...
  10. ↑ Portaro.eu: J. K. E. Hoser: Catalogue raisonné.... portaro.eu [online]. [cit. 2017-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-06. 
  11. ↑ NG: Josef Karel Hoser (detail výstavy)
  12. ↑ Data k mému budoucímu nekrologu. Lidové noviny. 5. 7. 1944, s. 2. Dostupné online. 
  13. ↑ Catalogue raisonné, s. III. a IV. (německy). portaro.eu [online]. [cit. 2017-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-06. 

Literatura

editovat

Související články

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Hoser&oldid=24016431“