Jiří Šedivý (generál)
Jiří Šedivý (* 3. ledna 1953, Příbram[1]) je bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a bezpartijní kandidát do Evropského parlamentu za Evropskou demokratickou stranu.
| Jiří Šedivý | |
|---|---|
| Narození | 3. ledna 1953 (71 let) Příbram |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | armádní generál |
| Doba služby | 1971–2002 |
| Sloužil |  ČSSR (do roku 1990) ČSFR (do roku 1993) ČR (do 31. prosince 2002) |
| Složka |  Československá lidová armáda (do roku 1990) Československá armáda(do roku 1993)  Armáda České republiky(do 31. prosince 2002) |
| Velel | velitel tankové roty 57. motostřeleckého pluku ve Stříbře (1975–1976) velitel 2. tankového praporu 18. tankového pluku v Táboře (1978-1982) zástupce velitele 18. tankového pluku v Táboře (1982–1985) velitel 17. tankového pluku v Týně nad Vltavou (1985–1990) náčelník štábu 4. tankové divize v Havlíčkově Brodě (1990–1993) velitel 4. brigády rychlého nasazení v Havlíčkově Brodě (1994–1995) velitel kontingentu AČR v misi IFOR (1995–1996) inspektor pozemního vojska AČR (1996–1997) velitel pozemního vojska AČR (září 1997 - duben 1998) náčelník Generálního štábu AČR (1. května 1998 – 30. listopadu 2002) |
| Vyznamenání | Záslužný kříž (1998) |
Životopis
editovatJiří Šedivý se narodil 3. ledna 1953 v Příbrami. Profesionální kariéru vojáka z povolání začal v roce 1971 po absolvování Vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové. V letech 1971 až 1975 vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. Po jejím absolvování vykonával funkci velitele tankové roty 57. motostřeleckého pluku ve Stříbře, V letech 1976 až 1978 absolvoval postgraduální studium ve Vojenské akademii v Brně. Po jeho ukončení vykonával funkci velitele 2. tankového praporu 18. tankového pluku v Táboře, kde v roce 1982 převzal funkci zástupce velitele pluku.
V roce 1985 byl přemístěn do Týna nad Vltavou a ustanoven do funkce velitele 17. tankového pluku. Do roku 1989 byl členem KSČ. V roce 1990 byl ustanoven do funkce náčelníka štábu 4. tankové divize v Havlíčkově Brodě. V roce 1993 byl vyslán ke studiu na Vysokou válečnou školu Armády USA. Po absolvování studia v roce 1994 byl ustanoven do funkce velitele 4. brigády rychlého nasazení rovněž v Havlíčkově Brodě.
Koncem roku 1995 měl nastoupit v Olomouci, ale krátce před převzetím funkce byl odeslán do Bosny a Hercegoviny k výkonu funkce velitele kontingentu AČR v misi IFOR (mise pod velením NATO). Po návratu v červenci 1996 po stáži na Generálním štábu AČR převzal funkci inspektora pozemního vojska AČR, později reorganizovanou na operační sekci Generálního štábu AČR.
V září 1997 byl ustanoven do funkce velitele pozemního vojska AČR. V květnu 1998 byl jmenován prezidentem republiky Václavem Havlem náčelníkem Generálního štábu AČR. Kromě personální práce bylo jeho hlavní náplní provést v armádě takové změny, aby se stala armádou splňující požadavky ke vstupu do NATO. Samozřejmou součástí jeho práce představovala intenzivní spolupráce s orgány NATO. V prosinci roku 2002 ukončil výkon funkce a k 31. prosinci 2002 odešel do zálohy v hodnosti armádního generála.
V srpnu 2003 založil vlastní konzultační společnost Generals s. r. o., později působil jako konzultant ve firmě Euroenergy, spol. s r. o. V roce 2009 se jako nestraník stal členem volebního týmu Evropské demokratické strany,[2] za níž kandidoval z druhého místa kandidátky v europarlamentních volbách 2009. Zvolen nebyl.
Je ženatý, má dvě dcery.
Lobbing
editovatJiří Šedivý si po svém odchodu do civilu v srpnu 2003 založil firmu Generals, s.r.o. Šedivý „radil“ firmám, jak uspět při armádních zakázkách. Pracoval zejména pro americkou zbrojovku General Dynamics, která dodala vojákům obrněné transportéry Pandur II. Šlo o dodávku 107 vozidel za 14,4 miliardy korun. Nákup schválila v březnu 2009 česká vláda Mirka Topolánka a nákup provázela řada podezření[3].
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) po svém nástupu do funkce v lednu 2014 jmenoval Šedivého svým poradcem. Při nákupu nových armádních vrtulníků se do finálového výběru se dostaly dva stroje, Bell UH-1Y Venom a výrazně levnější italská Agusta AW 139M. V plnění takticko-technických požadavků vyhověl Bell na 50 % a Augusta byla lepší, vyhověla na 72 %. Náklady na pořízení amerických strojů bez životního cyklu byly vyčísleny na 12,8 miliard korun. S náklady na životní cyklus na 25 let pak 17,3 miliardy korun. Italské vrtulníky by vyšly na 9 miliard korun, bez nákladů na životní cyklus pak na 6,9 miliard. Přesto byly nakoupeny americké stroje Bell. Při nákupu byl porušen zákon o zadávání veřejných zakázek a udělena rekordní pokuta 550 milionů korun. Nákup vrtulníků doprovázel lobbiing Jiřího Šedivého.[4]
Za rok 2021 vykázal Šedivý ve své společnosti příjem 2,5 milionů korun. Za rok 2022 vykázala Generals s.r.o. tržby ve výši 9,5 milionu korun, zisk před zdaněním 7,7 a po zdanění 6,2 milionu korun. Watchdogová organizace Kverulant.org byla přesvědčena, že šlo o provize za lobbování právě za nákup amerických vrtulníků a v červenci 2023 na Jiřího Šedivého podala trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu dle § 333 nepřímé úplatkářství.[5]
Vyznamenání
editovat
Medaile Za službu vlasti
Vyznamenání Za zásluhy o obranu vlasti
Medaile Za zásluhy II. stupeň, 1992[6]
Záslužný kříž ministra obrany České republiky, II. třídy, 1998
Záslužný kříž ministra obrany České republiky I. stupně, 2001
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Osvědčení válečného veterána
- ↑ Do týmu Hybáškové přešel bývalý šéf armády Šedivý [online]. Týden.cz, 2009-01-28 [cit. 2017-06-15]. Dostupné online.
- ↑ ŠNÍDL, Vladimír. Nákup pandurů za 14,5 miliardy byl tvrdou bitvou zbrojařů i politiků. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2010-02-22 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online.
- ↑ HRBÁČEK, Jan. Skandál na obraně, díl 3. Přestože v požadavcích české armády italské vrtulníky výrazně předčily americké, ministerstvo přesto chtělo a chce nakupovat v USA. Ekonomický deník. 2019-05-29. Dostupné online [cit. 2023-07-17].
- ↑ Kverulant podal na generála Jiřího Šedivého trestní oznámení pro korupci | kverulant.org [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online.
- ↑ Medaile Za zásluhy II. stupně (PDF)
Externí odkazy
editovat- Jiří Šedivý – oficiální blog
- Jiří Šedivý na webu Ministerstva obrany ČR
- Jiří Šedivý – volební stránka v roce 2009
