Jaromír Berák

český politik, básník a právník

Jaromír Berák (15. března 1902 Kroměříž[1]3. prosince 1964 Praha[2][3]) byl český a československý právník, politik Československé strany lidové a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR a ČSSR.

JUDr. Jaromír Berák
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1948 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1960
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1964
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSL

Narození15. března 1902 nebo 13. března 1902
Kroměříž
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. prosince 1964 (ve věku 62 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
RodičeJan Berák
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesespisovatel, básník a politik
OceněníŘád republiky řr


Řád práce řp
Řád 25. února ř25ú

Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu vzzov
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

editovat

Narodil se v rodině středoškolského profesora v Kroměříži Jana Beráka a jeho manželky Marie, rozené Koželuhové.[1] Po maturitě na gymnáziu v Příboře studoval práva na Univerzitě Karlově, studia úspěšně ukončil roku 1925.[4]

Profiloval se jako odborník na finanční právo a finanční vědu. V mládí se počátkem 20. let 20. století pokoušel o básnickou tvorbu. Byl členem literární skupiny a přítelem Jiřího Wolkera.[5] K roku 1954 se profesně uvádí jako docent vysoké školy ekonomické.[6]

Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. Mandát ale nabyl až dodatečně jako náhradník v březnu 1948 poté, co rezignoval poslanec a bývalý předseda strany Jan Šrámek.[7] Po únorovém převratu v roce 1948 patřil Berák ke skupině politiků lidové strany, kteří souhlasili s vývojem a setrvali ve straně i poté, co se stala loajálním spojencem KSČ. Znovu se za ČSL členem parlamentu stal ve volbách do Národního shromáždění roku 1948. Zvolen byl za volební kraj Plzeň.[8] Mandát získal i ve volbách do Národního shromáždění roku 1954 (volební kraj Praha),[9] volbách do Národního shromáždění roku 1960 (po nich poslancem Národního shromáždění ČSSR)[10] a volbách do Národního shromáždění roku 1964. Krátce po nich ale zemřel.[11]

Vyznamenání[12]

editovat

Zajímavosti

editovat

O Jaromíru Berákovi pojednává divadelní hra Jaromír Berák, první český dadaista z příborského gymplu, která volně zpracovává jeho životní osudy coby abiturienta Masarykova gymnázia v Příboře, který v mládí založil první českou dadaistickou skupinu (později se obrátil ke katolicismu). Divadelní hru uvedl studentský soubor žáků Masarykova gymnázia Žluté S.A.K.O., vedený Mgr. Zdeňkou Bizoňovou a Mgr. Magdalenou Divišovou.[13]

Reference

editovat
  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Panny Marie v Kroměříži
  2. Jaromír Berák [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-05]. Dostupné online. 
  3. Centrum dějin křesťanské politiky [online]. historie.upol.cz [cit. 2012-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24. 
  4. Matrika doktorů UK: Berák Jaromír [online]. Univerzita Karlova [cit. 2020-12-19]. Dostupné online. 
  5. ediční poznámky a vysvětlivky [online]. www.ucl.cas.cz [cit. 2012-01-08]. Dostupné online. 
  6. Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 307, s. 3. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-08]. Dostupné online. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-08]. Dostupné online. 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-08]. Dostupné online. 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-08]. Dostupné online. 
  12. 4. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-08]. Dostupné online. 
  13. Archivovaná kopie. www.gypri.cz [online]. [cit. 2013-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-09. 

Externí odkazy

editovat