Ilse Weberová

česká hudební skladatelka a spisovatelka
Tento článek pojednává o básnířce a skladatelce. Možná hledáte: Ilse Weberová (1908–1984) – švýcarská výtvarnice.

Ilse Weberová rozená Herlingerová (11. ledna 1903 Vítkovice (Ostrava)6. října 1944 Auschwitz-Birkenau)[1] byla židovská básnířka a spisovatelka knížek pro děti. Rovněž skládala písně a vyučovala hře na mandolínu. V koncentračním táboře Terezín pracovala jako dětská sestra. Dobrovolně nastoupila do transportu do Auschwitz-Birkenau, kde zahynula spolu se svým mladším synem Tomášem.

Ilse Weberová
Ilse Weberová
Ilse Weberová
Rodné jménoIlse Herlinger
Narození11. ledna 1903
Vítkovice (Ostrava), Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. října 1944 (ve věku 41 let)
koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Povoláníspisovatelka, hudební skladatelka, autorka dětské literatury, básnířka a prozaička
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodila se v roce 1903 ve Vítkovicích jako Ilse Herlinger. Měla pět sourozenců. Z otcova prvního manželství sestry Hertu (nar. 1898) a Bettinu - "Mutzi" (nar. 1891) a bratra Erwina (nar. 1895). Dále měla vlastní bratry Ernsta (Arnošta, nar. 1900) a Oscara (Oskara, nar. 1907). Psala německy básně, pohádky a divadelní scénky pro děti. V roce 1930 se vdala za Williho Webera. Usadili se v Praze, kde spolupracovala s Československým rozhlasem.

Po okupaci Československa se manželům Weberovým podařilo odeslat jejich staršího syna Hanuše přes Velkou Británii do Švédska v rámci akce Refugee Children Movement, kterou v Praze organizoval Nicholas Winton. Hanuš pak žil u matky Ilsiny přítelkyně Lilian, Gertrudy von Löwenadler ve Švédsku.

Ilse, Willi a jejich mladší syn Tomáš nastoupili v únoru 1942 do koncentračního tábora Terezín. Přijeli transportem W dne 8. února 1942 [2]. Zde Ilse pracovala jako sestra na dětské ošetřovně. Složila na 60 básní a písní [3]. Její ukolébavka Wiegala a písně Ich wandre durch Theresienstadt (Procházím se Terezínem) nebo Und der Regen rinnt (A déšť padá) jsou svědectvím o této době.

V říjnu 1944 byl její manžel povolán do transportu En do Auschwitz-Birkenau dne 4. října 1944 [2]. Ilse se svým synem Tomášem nastoupili dobrovolně do stejného transportu a zahynuli v den příjezdu v plynové komoře spolu s dalšími terezínskými dětmi. Před odjezdem do Osvětimi ukryl Ilsin manžel Willi rukopisy a notové záznamy své ženy v kůlně v Terezíně. Po válce se mu podařilo texty znovu najít a zachránit.

Díky shodě náhod se zachovaly dopisy Ilse Weberové z let 1933-1944, které psala své přítelkyni Lilian von Löwenadler, dceři švédského diplomata.

O několik let později, 15. dubna 2018, zpívala jedna z jejích pacientek z Terezína, Aviva Bar-On, bez písemné stopy a pouze z paměti, jednu z písní Ilse Weberové během koncertu v Jeruzalémě. Celá akce byla poctou obětem nacistických koncentračních táborů, kteří skládali hudbu.[4]

  • Ilse Herlinger: Märchen (Pohádky), Dr. R. Färber : Moravská Ostrava, 1928
  • Ilse Herlinger: Die Geschichten um Mendel Rosenbusch. Erzählungen für jüdische Kinder, Dr. R. Färber : Moravská Ostrava, 1929,
  • Das Trittrollerwettrennen und andere Erzählungen (vydáno 1927-1930)
  • In deinen Mauern wohnt das Leid, básně z koncentračního tábora Terezín, Gerlingen : Bleicher 1991, ISBN 978-3-88350-718-7

Známé písně

editovat
  • Ich wandre durch Theresienstadt (Procházím se Terezínem)
  • Ade, Kamerad! (Sbohem příteli!)
  • Und der Regen rinnt (A déšť padá)
  • Wiegala (Ukolébavka)

Nahrávky

editovat

České překlady

editovat
  • Nedokončené verše, vydáno kolem roku 2009.
  • Kdy skončí naše utrpení: dopisy (1933-1944) a básně z Terezína, Praha: Academia 2012, přeložila Zlata Kufnerová.
  • Dobrodinec Báruch: židovské pohádky, Praha: Verzone 2015, vybrala a přeložila Zlata Kufnerová.

Reference

editovat
  1. Matriční index narozených. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. a b In: Miroslav Kárný a kolektiv. Terezínská pamětní kniha : židovské oběti nacistických deportací z Čech a Moravy 1941-1945. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 80-7023-225-0.
  3. České překlady některých jejích textů obsahuje publikace: VRKOČOVÁ, Ludmila. Hudba terezínského ghetta. Praha: Jazzová sekce, 1981. 
  4. MEAGAN, Flynn. How thousands of songs composed in concentration camps are finding new life. The Washington Post. 2018-04-17. Dostupné online [cit. 2020-12-03]. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • Wann wohl das Leid ein Ende hat : Briefe und Gedichte aus Theresienstadt, Carl Hanser Verlag, Mnichov 2008, ISBN 3-446-23050-5
český překlad
  • WEBEROVÁ, Ilse. Kdy skončí naše utrpení : dopisy (1933–1944) a básně z Terezína. Příprava vydání Ulrike Migdal; překlad Zlata Kufnerová. Praha: Academia, 2012. 377 s. (Paměť; sv. 42). ISBN 978-80-200-2055-0. 

Externí odkazy

editovat