Hugo Toman
Hugo Toman (20. října 1838 Rychnov nad Kněžnou[1] – 19. března 1898 Podhoří[2], dnes Praha-Troja) byl český právník, historik, novinář a znalec výtvarného umění. Zaměřil se především na husitství, nizozemské umění 15.–17. století a české státní právo.
| Hugo Toman | |
|---|---|
 Hugo Toman (foto Jindřich Eckert) | |
| Narození | 20. října 1838 Rychnov nad Kněžnou  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. března 1898 (ve věku 59 let) Podhoří  Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Místo pohřbení | Bohnický hřbitov |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | novinář, historik, právník a sběratel |
| Děti | Prokop Toman |
| Příbuzní | Prokop Hugo Toman (vnuk) |
| Funkce | poslanec Českého zemského sněmu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPocházel z rodiny městského lékaře. Absolvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a Litomyšli, vystudoval filosofickou (1856–1861) a právnickou (1862–1868) fakultu v Praze. Byl vychovatelem v rodině hraběte Karla Chotka a generála Adolfa von Lützow v Pruském Slezsku. Potom pracoval jako učitel v Brně a Olomouci, kde se také účastnil národního života (spoluzakládal olomoucký českojazyčný časopis Moravan). Jeho vlastenecká činnost vyvolala nevoli nadřízených a roku 1863 byl z učitelského místa propuštěn. Od té doby se věnoval právní praxi. Uskutečnil studijní cesty do Anglie a Skotska. Publikoval právní studie, věnoval se historickému bádání a studiu malířského umění. Shromáždil bohatou sbírku obrazů a rytin. V 70. letech byl zvolen do českého sněmu za města Rychnov nad Kněžnou a Kostelec nad Orlicí. Podílel se na založení Městského muzea pražského a rekonstrukci Anežského kláštera. Byl členem uměleckého výboru na Jubilejní zemské výstavě a o čtyři roky později válečnického oddělení na národopisné výstavě. Zemřel ve své vile na zápal plic.
Jeho synem byl právník, spisovatel a sběratel umění Prokop Toman (1872–1955). Vnuk Prokop Hugo Toman (1902–1981) se proslavil jako umělecký kritik a operní pěvec.
Dílo
editovatPrvní příspěvky uveřejňoval jako gymnazista v časopise Památky archeologické.[3] Později publikoval politické, historické a archeologické články i v jiných časopisech. Velký ohlas mělo počátkem 60. let pojednání Jakým způsobem dostala se koruna česká rodu habsburskému a o právě voliti krále, zveřejněné v časopise Posel z Prahy.
V pozdějších letech byl známý právními, politickými, historickými a umělecko-kritickými texty. Patří k nim:
- Osudy českého státního práva v letech 1620–1627 (1872, německy)
- České státní právo a vývoj rakouské státní ideje od r. 1527–1848 (1872)
- Volební vítězství ústaváků v Čechách v dubnu 1872 a jeho význam (1872, spoluautor Vilém Gabler)
- Jan van Scorel (1888, o nizozemském malíři)
- Studien über Jan van Scorel (1889, německy)
Značnou pozornost věnoval husitství, zejména osobě Jana Žižky. V časopisech uveřejnil studie:
- O rodu a příbuzenstvu Jana Žižky z Trocnova (1890, Věstník Královské české společnosti nauk)
- O Žižkovi, jeho rodišti a pozdějším rodu Žižků z Trocnova, podnes kvetoucím (1890, týž časopis)
- O bitvě u Lipan (1890, Osvěta)
- O významu příjmení Žižkova (1891, Osvěta)
- O dobrodružstvích a válečných jízdách Jana Žižky před vypuknutím bouří husitských (1891, Osvěta)
- Bojiště Žižkovo u Panského Boru (1892, Věstník Královské české společnosti nauk)
- O podobiznách a pravé podobě Jana Žižky z Trocnova (1892, Květy)
- Literární památky, duch a povaha Žižkova (1893, Věstník Královské české společnosti nauk)
- Některé zprávy o poměru Jana Žižky k Pražanům (1893, Časopis Českého musea)
- Památky Žižkova hradu Kalicha (1893, Pelclův almanach)
Nejvýznamnější Tomanova práce Husitské válečnictví doby Žižkovy a Prokopovy, byla v únoru 1898 poctěná jubilejní cenou Královské české společnosti nauk; publikovaná byla posmrtně.
Reference
editovat- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1837-1856 v Rychnově nad Knežnou, sign.142-12, ukn.8408, str.45. Dostupné online
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ Např. TOMAN, Hugo. Vysoký Újezd na Opočensku. Památky archaeologické a místopisné. 1857, roč. II., čís. VI., s. 285–286. Dostupné online [cit. 2010-10-23].
Literatura
editovat- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1525, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hugo Toman na Wikimedia Commons 
Autor Hugo Toman ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hugo Toman
- Digitalizovaná díla Hugo Tomana v České digitální knihovně
- JUDr. Hugo Toman. Světozor. 1898-03-25, roč. 32, čís. 20, s. 238. Dostupné online [cit. 2010-10-23]. - hlavní zdroj informací v článku
