Hostinné

Hostinné
	Náměstí s radnicí
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Hostinné
Obec s rozšířenou působností	Vrchlabí; (správní obvod)
Okres	Trutnov
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°32′27″ s. š., 15°43′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 214 (2024)
Rozloha	8,07 km²
Katastrální území	Hostinné
Nadmořská výška	351 m n. m.
PSČ	543 71
Počet domů	742 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa městského úřadu	nám. 1. máje 69; 543 71 Hostinné ; [email protected]
Starostka	Ing. Dagmar Sahánková
	Oficiální web: www.hostinne.info
	Hostinné
Další údaje
Kód obce	579297
Kód části obce	411264
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hostinné (německy Arnau) je město v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Hostinné leží v Krkonošském podhůří na soutoku řeky Labe s potokem Čistá. Žije zde přibližně 4 200^[1] obyvatel. Hostinné patří k nejstarším sídlům v Podkrkonoší, později bylo centrem papírenského průmyslu. Historické jádro je od roku 1990 chráněno jako městská památková zóna.

Historie města

Město Hostinné/Arnau má dlouhou historii. Na jeho místě byla prastará osada, existující již v době hradištní. Vlastní město bylo založeno v kolonizační době za panování Přemysla Otakara II. Poprvé se v písemných pramenech město připomíná v roce 1270 pod názvem Arnau – Orlí hnízdo.

Král Jan Lucemburský dal město jako panský statek roku 1316 míšeňskému šlechtici Půtovi z Turgova. Turgovští měli panství v zástavě až do konce 50. let 14. století. V roce 1359 syn krále Jana Lucemburského a pozdější římský císař Karel IV. věnoval Hostinné/Arnau magdeburskému purkrabímu Purkartovi, který byl jeho hofmistrem a blízkým rádcem. Ten na Hostinném/Arnau vykonával vrchnostenská práva až do své smrti někdy v letech 1369 nebo 1377.

Od roku 1418 se připomíná jako jediná vrchnost Jan V. Krušina z Lichtenburka. V roce 1423 se postavil na stranu Panské jednoty proti Janu Žižkovi. Ten proto po vítězství nad svými nepřáteli u České Skalice 6. ledna 1424 chtěl město dobýt, musel však odtáhnout s nepořízenou. K velké pohromě pro město Hostinné/Arnau došlo v roce 1610, kdy při požáru byly zničeny budovy kostela, zámku, školy, fary, radnice, pivovaru a spolu s tím i mnohé měšťanské domy. Tehdejší pán a majitel města šlechtic Jan Kryštof z Valdštejna dal velmi rychle obnovit všechny nejdůležitější budovy ve městě a použil k tomu služeb italského stavitele Carlo Valmadiho. Ten se podílel i na vybudování hostinského zámku, tehdy bohatě zdobeného sgrafity.

Město Hostinné, kresba Johanna Venuta z roku 1804

V období pobělohorských konfiskací získal Hostinné/Arnau Albrecht z Valdštejna, císařský vojevůdce a úspěšný podnikatel. Za jeho vlády se panství stalo součástí frýdlantského vévodství a to na dobu více než sedmi let.

Po zavraždění Valdštejna získal v roce 1634 Hostinné/Arnau od královské komory plukovník Vilém Lamboy, který rok předtím koupil i Nové Zámky. Vilém založil jezuitskou rezidenci, kterou však pro skrovné ekonomické podmínky mniši roku 1659 opustili. Jeho syn Lambert dal základ k františkánskému klášteru, jenž však byl dobudován až v roce 1677. Jezuitská rezidence se dostala obci, která v ní zřídila školu.

V dalších obdobích se na hostinském panství vystřídala řada českých rodů. K důležité změně došlo však až v roce 1835, kdy byla budova zámku bratry Kieslingovými uzpůsobena pro výrobu papíru. To se stalo prvním impulsem k tomu, aby se Hostinné/Arnau stalo průmyslovým zázemím podhůří Krkonoš.

V roce 1938 bylo převážně německy mluvící město připojeno k nacistickému Německu v rámci Říšské župy Sudety. Po druhé světové válce byla většina původních obyvatel nuceně vysídlena a do města se nastěhovali čeští obyvatelé z vnitrozemí.

Osobnosti města

Mezi rodáky patří vynálezce hlubotisku a fotograf Karel Klíč (1841–1926), filozof a psycholog František Krejčí (1858–1934), z přírodovědců se proslavili botanik Vincenc Maiwald O.S.B., chemik a vynálezce RNDr. Emil Votoček (1872–1950); z humanitních oborů německý germanista Rudolf Fahrner (1903–1988), německý malíř a spisovatel Gerfried Schellberger (1919–2008); z umělců Carlo Valmadi – architekt a stavitel, nebo malíř a pedagog Vladimír Čeřovský.

Z politiků byli významní Karl Leeder a Carl Julius Eichmann, zakladatel úspěšné papírenské firmy v Hostinném/Arnau^[4], která byla rozšířena za jeho syna o další pobočky, mj. pod vedením Gustava Roedera, a po znárodnění přejmenována na Krkonošské papírny (KRPA)^[5]

Negativně se zapsal do historie profesionální podvodník Viktor Lustig (1890–1947), známý jako „Muž, který prodal Eiffelovu věž dvakrát“.

Demografie

Rok	1900	1930	1961	1970	1980	1991	2001	2003	2006	2012	2018	2022
Počet obyvatel	4 193	4 502	4 249	4 229	5 016	5 181	4 886	4 795	4 773	4 643	4 379	4 265

Zdroj: Český statistický úřad

Pověst o obrech

K sochám obrů umístěným na radnici se váže stará pověst. Obři, z nichž jeden je pekař a jeden řezník, za dávných časů žili v lesích v okolí města. Když dostali hlad, chodívali do města krást jídlo a loupit dobytek. Zastavit je nemohly ani hradby vystavěné kolem celého města. A tak se jednou obyvatelé domluvili, namazali nad večerem hradby smolou a když pak obři hradby přelézali, přilepili se. Lidé nemohoucí obry chytili a na památku je umístili na radnici. Pověst má několik verzí. Postavy na radniční věži jsou ve skutečnosti rytíři, kteří měli chránit městská práva. Na věž byly sochy umístěny v roce 1641. Jejich velikost (sochy měří téměř pět metrů) dala později vzniknout lidové tvořivosti.

Pamětihodnosti

Historické jádro města, je městskou památkovou zónou, s čtvercovým náměstím lemovaným podloubími.
- Na západní straně renesanční radnice s postavami dvou obrů (výška obrů 4,8 m)
- Barokní morový sloup postavený v roce 1678 jako ochrana města před morem manželkou majitele panství Sibyllou Lamboyovou, na podstavci jsou umístěny sochy sv. Antonína, Jana Nepomuckého Rocha, Františka, Šebestiána a Ignáce, ve výklenku leží socha sv. Rozálie
Děkanský kostel Nejsvětější Trojice, renesanční stavba z let 1597–1599, architekt Carlo Valmadi, nejstarší architektonická památka města, upravená později františkány
Fara – renesanční budova z roku 1525 s fasádou zdobenou sgrafity.
františkánský klášter – raně barokní budova konventu s knihovnou z let 1677–1684. Stavba prošla v letech 2011–2012 rekonstrukcí (nákladem 50 milionů korun), oceněnou jako Stavba roku –za příkladnou rekonstrukci ojedinělého raně barokního objektu se zřetelem k významné roli při rozvíjení historické identity sídla. V dubnu 2012 byla z větší zčásti otevřena veřejnosti, další obnova pokračuje v roce 2019^[6]. Areál se stal kulturně-společenským centrem regionu. Je v něm umístěno muzeum, galerie, knihovna, prostory pro zájmovou činnost spolků a neziskových organizací, umělecké školy atd. Klášterní kostel má pozoruhodnou dvoulodní chrámovou loď. Galerie antického umění vystavuje cennou sbírku sádrových odlitků antických soch, většinou z 19. století. Tato expozice je největší a nejcennější kolekcí svého druhu v České republice; a patří ke sbírce Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy^[7]
Pfefferkornova vila

Františkánský klášter
Františkánský klášter
Františkánský kostel – část expozice antického umění
Radnice se sochami obrů

Služby

Rehabilitační ústav v Hostinném

V 19. století to byl špitál, potom plicní léčebna a do roku 2003 léčebna dlouhodobě nemocných. V roce 2004 se léčebna transformovala na rehabilitační ústav a nákladem 300 miliónů byl přistavěn moderní pavilón, modernizovány stávající budovy a zařízení bylo vybaveno špičkovou technikou. Stalo se z něho vyhledávané pracoviště pro pacienty po úrazech, náhradách kyčelních a kolenních kloubů či po cévních mozkových příhodách. Mezi unikátní léčebné procedury patří tzv. hyperbaroxie. Hyperbarická komora slouží ke zlepšení vitality mozku, končetin a míst, která se špatně prokrvují a trpí nedostatkem kyslíku. Princip spočívá v tom, že pacient inhaluje kyslík v přetlaku, odpovídající hloubce vody 14–16 metrů. Za těchto podmínek je kyslík v těle distribuován i bez vazby na červené krvinky a dosahuje se tak zlepšení vitality postižených míst. Ústav je krajské zařízení a pro Hostinné je jedním z největších zaměstnavatelů, pracuje v něm 140 lidí a jeho kapacita je 159 lůžek.