Wikipedie

Hodonín

město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji
Tento článek je o městě v Jihomoravském kraji. Další významy jsou uvedeny na stránce Hodonín (rozcestník).

Hodonín (německy Göding, Gödingen[4]) je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji. Hodonín leží na řece Moravě 54 km jihovýchodně od Brna při hranici Moravy se Slovenskem. Žije zde přibližně 24 tisíc[1] obyvatel. Narodil se zde 1. československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Hodonín
Radnice
Radnice
Znak města HodonínVlajka města Hodonín
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHodonín
Obec s rozšířenou působnostíHodonín
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°50′56″ s. š., 17°7′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel23 657 (2024)[1]
Rozloha63,31 km²[2]
Katastrální územíHodonín
Nadmořská výška167 m n. m.
PSČ695 01
Počet domů2 870 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ20
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo nám. 1
695 01 Hodonín
[email protected]
StarostaLibor Střecha (Pro Hodonín)
Oficiální web: www.hodonin.eu
Hodonín
Hodonín
Další údaje
OceněníFairtradové město
Obec přátelská rodině
Kód obce586021
Kód části obce412252
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Místní jméno bylo odvozeno od osobního jména Hodoně (starší podoba Hodoňa, což byla domácká zkratka některého jména začínajícího na Hod-, např. Hod(i)slav, Hoděmysl) a znamenalo "Hodoňův majetek". Německé jméno vzniklo z českého ještě před provedením hláskově změny g > h (Godonín, jak zní i doklady ze 12. století).[5] Židovský název města v hebrejštině zní גידונג.

Historie

editovat

Hradisko založené pravděpodobně Břetislavem I. v 11. století. Hrad obnovila a založila při něm město královna Konstancie v roce 1228. V roce 1301 zde Václav II. přijal uherskou šlechtu, která sem přišla pro nově zvoleného uherského krále. Během husitských válek přešlo do rukou šlechty, v 17. století bylo několikrát dobyté a téměř zpustlo. Roku 1605 Hodonín vypálili uherští povstalci.[6] Roku 1742 jej dobyla pruská armáda. Koncem 18. století založena továrna na tabák.

Ve městě se nacházel od 19. století cukrovar nejmodernější v Evropě, ten byl nakonec zrušen a na jeho místě stojí obchodní centrum Cukrovar. Jako vzpomínka na cukrovarnickou etapu Hodonína zůstalo mezi obchody původní silo cukrovaru. K Cukrovaru přiléhající budova Redlichovy vily z roku 1881 náležela k jedněm z prvních budov postavených v novobarokní architektonickém slohu. Vilu s oblibou navštěvoval skladatel Gustav Mahler a mnoho dalších významných osob své doby. Byla stržena v roce 2005.

Na sklonku druhé světové války byly o Hodonín svedeny boje, které vyvrcholily osvobozením města 12. dubna 1945. Elektrárna Hodonín byla uvedena do provozu v letech 1951–1958. Katastru Hodonína se k 25. červenci 1997 dotkla úprava státní hranice se Slovenskem.

Dne 24. června 2021 severozápadní a severní částí města prošlo tornádo s extrémní bouří, postihlo především městské části Pánov a Bažantnice.[7] Poškozeno bylo 100 domů, z toho k demolici jich bylo určeno 10.[8] Bouře odnesla střechu sportovní haly, poškodila zdejší zoologickou zahradu a způsobila další škody.[9][10]

Přírodní poměry

editovat

Podél jihovýchodního okraje města protéká řeka Morava. Severozápadně od města se nachází národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava vyhlášená na ochranu zejména teplomilných doubrav.

Obyvatelstvo

editovat

Vývoj počtu obyvatel

editovat
Rok 1890 1900 1921 1930 1950 1970 1980 1990 1991 2001 2006 2012 2019
Počet obyvatel 7 616 9 018 13 200 14 882 13 572 20 829 25 485 33992 28 230 27 361 26 226 25 259 24 682

Pokles počtu obyvatel mezi lety 1990 a 1991 byl způsoben mimo jiné osamostatněním obcí Lužice a Rohatec.

Struktura populace

editovat
  •  
    Věková struktura obyvatel obce Hodonín roku 2011
  •  
    Rodinný stav obyvatel obce Hodonín roku 2011
  •  
    Vzdělání obyvatel obce Hodonín roku 2011

Obecní správa

editovat

Správní území

editovat
Související informace naleznete také v článcích Okres Hodonín a Správní obvod obce s rozšířenou působností Hodonín.

Hodonín byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Hodonín ale stále existuje a skládá se z 82 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 18 obcí. Sousedními obcemi sídla jsou Lužice, Ratíškovice, Rohatec, Mikulčice, Dolní Bojanovice, Dubňany, Mutěnice a Skalica.

Zastupitelstvo a starosta

editovat

Hodonín provázela v druhém desetiletí 21. století politická nestabilita. Ve volebním období 2010–2014 se vystřídali tři starostové a čtyři koalice. Po komunálních volbách v roce 2014 byla starostkou zvolena Milana Grauová (ANO 2011). Při zasedání zastupitelstva 3. listopadu 2015 však byla odvolána.[11] Novým starostou byl o týden později zvolen Milan Lúčka (ANO 2011).[12]

Po komunálních volbách v roce 2018 byl starostou zvolen dosavadní radní Libor Střecha, lídr vítězného hnutí Pro Hodonín. Koalici vytvořili zástupci Pro Hodonín se Svobodnými s Piráty a také uskupením Pozitivně pro Hodonín, v němž je KDU-ČSL, TOP 09 a Konzervativní strana. Koalice má 16 mandátů z celkových 31.

Členění města

editovat
 
Katastrální území Hodonína

Město Hodonín je tvořeno jedním katastrálním územím a není členěno na evidenční části obce.

Součástí města jsou místní části a čtvrtě:

Společnost

editovat

Městská knihovna

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Městská knihovna Hodonín.

V centru města Hodonína, na adrese Národní třída 36, se nachází Městská knihovna Hodonín, která je veřejnou knihovnou s regionální působností. Jejím zřizovatelem je město Hodonín. V bezbariérové budově jsou oddělení pro dospělé, oddělení pro děti, čítárna a studovna, oddělení pro mladé Zašívárna, oddělení informačních zdrojů a regionálních služeb a také komunitní kontaktní pracoviště ProSenior. Na ulici Brandlova 81 sídlí pobočka knihovny, která velmi úzce spolupracuje se školami a školkami a zajišťuje výpůjční a informační služby zejména pro spádovou oblast sídliště R. Filipa.

Městská knihovna Hodonín byla zřízena dle prvního zákona o veřejných knihovnách z roku 1919, který nařizoval založit knihovnu v každé obci. K oficiálnímu otevření Obecní knihovny města Hodonína došlo 1. července 1921. V tomto roce byla knihovna umístěna ve dvou třídách chlapecké školy na Masarykově náměstí. V roce 1986 se knihovna přestěhovala do nových prostor vystavěných pro účely a potřeby knihovny na Národní třídě. Přestěhováním získala knihovna více prostoru pro volný výběr, čítárnu se studovnou a výstavní sál. Od roku 2003 je knihovna pověřena regionálními funkcemi.

V roce 2019 knihovna nabízí tři výstavní galerijní prostory, z nichž nejvýraznější je non-stop Galerie VEDNEVNOCI. Knihovna organizuje pravidelné vzdělávací akce.

Lázně Hodonín

editovat

Lázně Hodonín poskytují od roku 1985 léčebnou i rehabilitační péči. Přírodním léčivem je jodobromová solanka, jejíž zdroje se vyskytují v blízkém okolí.[13] Lázněmi prochází rovněž naučná stezka „Po stopách T. G. Masaryka“.[14]

Muzea

editovat

Sport

editovat
  • SHKM Hodonín, hokejový klub
  • FK Hodonín, fotbalový klub
  • HK Hodonín, házená
  • FK Nesyt Hodonín, fotbalový klub
  • Veslařský klub Hodonín

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hodoníně.
  • Zámek z roku 1642, rozšířen po požáru roku 1746, v současné době na jeho místě průmyslové objekty, z hospodářského objektu zámku rekonstruována budova Masarykova muzea
  • Dům umělců (1911–1913), sídlo Galerie výtvarného umění
  • Kostel sv. Vavřince (1780–1786) na Masarykově náměstí
  • Morový sloup (1716) na Masarykově náměstí
  • Kaple sv. Kříže (1714)
  • Pomník T. G. Masaryka na náměstí 17. listopadu (nedávno doplněný o reliéf československých legionářů)
  • Městská radnice na Masarykově náměstí, naproti kostela sv. Vavřince, je dominantou města. Veřejnosti byla odhalena roku 1904. Postavena je ve slohu norimberské secese, architektem byl Ernst Gotthilf.
  • Pomník generální stávky roku 1920 na hlavní světelné křižovatce (křižovatka ulic Národní třída a Štefánikova)
  • Památník obětem fašismu na novém hřbitově
  • Starý židovský hřbitov (přeměněn na park) a Nový židovský hřbitov
  • Naučná stezka „Po stopách T.G. Masaryka“ od historické budovy železničního nádraží, kolem pomníku TGM, informačního centra, místa původního rodného Masarykova domu, končící u Městského muzea v hodonínském zámku[14]

Osobnosti

editovat

Partnerská města

editovat

Galerie

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 259. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 267, 268, 269.
  6. ↑ HARGAŠ, Roman. Historie loupeživých nájezdů na Moravu přes Kopanický průsmyk (16.- 18.stol.) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2013 [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ HRABAL, Michal. Hodonínský Pánov po tornádu: přírodní živel tam posekal les. Brněnský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2021-06-26 [cit. 2021-06-26]. Dostupné online. ISSN 1802-0887. 
  8. ↑ Tornádo podle hasičů poškodilo 1202 budov, 180 je nutné strhnout | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-07-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŽIVĚ: Na jihu Moravy řádilo tornádo. Na místo míří všechny jednotky IZS. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-06-24 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ HALUZA, Oldřich. Hodonínská zoo po tornádu: areál plný spadlých stromů, psí útulek na odpis. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2021-06-25 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Hodonínská starostka Grauová padla. V čele je Krabička, zatím sám [online]. Hodonín: Hodonínský deník, 2015-11-03 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ Hodonín má nového starostu. Grauovou nahradí Lúčka [online]. Hodonín: Hodonínský deník, 2015-11-10 [cit. 2015-11-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ V Lázních Hodonín na jižní Moravě je léčivou silou třetihorní mořská voda jodobromová solanka. Region [online]. 2020-07-16 [cit. 2022-11-06]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Hodonínem vede naučná stezka věnovaná T. G. Masarykovi. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • ČEREŠŇÁK, Bedřich; ZEMEK, Metoděj. Hodonín. Minulost a socialistická přítomnost. Brno: Blok, 1979. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hodonín&oldid=24382273“