Hektór

Hektór
Hektór
Úmrtí	Trója
Ocenění	hrdinské uctění (Théby)
Choť	Andromaché
Děti	Astyanax; Oxynius; Laodamas; Amfineus
Rodiče	Priamos a Hekabé
Příbuzní	Paris, Kassandra, Polyxené a Déifobos (sourozenci); Polydorus (vnuk)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hektór (řecky Ἕκτωρ, latinsky Hector) je v řecké mytologii nejstarší syn trojského krále Priama a jeho manželky Hekabé. Byl vrchním velitelem trojských vojsk ve válce proti Achájcům.

Hektorovo mrtvé tělo je neseno zpět do obléhané Tróje – scéna z římském sarkofágu z let 180–200

Byl miláčkem Trójanů, nazývali ho štítem svého města. Byl nejstatečnější a nejsilnější bojovník, vynikal mohutnou postavou, krásou i duchem. Předčil všemi svými vlastnostmi svého protivníka, velitele Achájců, mykénského krále Agamemnóna. Ani druhý z Řeků, hrdina Achilleus, se mu nemohl rovnat, jedině silou.

Devět let obléhali Achájci bohaté a kvetoucí město Tróju. Připluli na 1186 lodích s armádou v síle sto tisíc mužů. Vyhlásili válku jako pomstu za únos krásné Heleny, manželky spartského krále Meneláa.

Unesl ji syn krále Priama Paris poté, co rozsoudil tři nejkrásnější bohyně Héru, Athénu a Afrodíté. První mu slibovala moc nad Asií, druhá slávu na poli válečném a Afrodíté mu slíbila lásku nejkrásnější z žen.

Vojenské síly Tróje byly sotva poloviční, mezi nimi však těch, kteří neválčili jenom pro žold nebo pro kořist, ale odhodlaně bránili své rodné město, těch bylo jenom asi deset tisíc. Přesto však celá léta vzdorovali, nevyhýbali se útokům, působili Řekům velké ztráty na životech. Ve všech srážkách a šarvátkách Hektór vynikal statečností.

Po tak dlouhé době obléhání města byly obě armády unavené dlouhotrvajícími boji, které nevedly k vítězství žádné ze stran. Achájci se toužili vrátit do vlasti, vzdát se smírně. Unaveni byli i obránci, ale Hektór využil sporu mezi vrchním velitelem Řeků, mykénským králem Agamemnónem a hrdinou Achilleem, který odmítl bojovat. Hektór přinutil Achajce k ústupu, vrhl se v čele svých mužů na jejich opevnění a probojoval se až k achajským lodím, které chtěl spálit. Nečekaně na něj zaútočil Achilleův přítel Patroklos, oděný v jeho zbroji, čímž oklamal Trójany. Hektór sešikoval své muže, postavil se Patroklovi a v lítém boji ho zabil.

Achilleus zuřivě vytáhl do boje, rozehnal trojské vojsko a chtěl se vrhnout hlavní branou do města. Nikdo si netroufal se proti němu postavit. Hektór statečně vyšel před bránu a vyzval Achillea k boji na život a na smrt. Navrhl, aby vítěz slíbil vydat mrtvé tělo poraženého k řádnému pohřbu. Achilles přijal jenom výzvu k boji a vrhl se na soupeře. Ten se dal na útěk, třikrát oba oběhli hradby, po čtvrté rozhodl nejvyšší bůh Zeus na zlatých vahách osudu, že Hektór zemře. Bohyně Athéna, i když v této válce pomáhala Achajcům, dodávala Hektorovi odvahy k souboji, ale svou marnou snahu brzy vzdala. Hektór poznal, že jej bohové opustili, přesto bojoval statečně až do samého konce. Zemřel hrdinskou smrtí v boji.

Achilleus přivázal jeho mrtvolu ke svému válečnému vozu, vláčel ji kolem hradeb Tróje a potom v achajském táboře nechal na pospas psům a supům. Do toho se však vložili opět bohové a když starý král, Hektórův otec Priamos, přišel k Achilleovi s prosbami a dary, Achilleus se nechal obměkčit a mrtvolu nejstaršího syna králi vydal.

Netrvalo dlouho a válečnou lstí se Řekové dostali za hradby města a během jedné noci je vypálili a proměnili v hromadu rozvalin. Předtím však ještě položilo život mnoho mužů z obou válčících stran včetně Parida a Achillea. A nejen to – obyvatelé Tróje byli většinou pobiti, ženy odvlečeny do otroctví. Tak se Hektorova manželka Andromaché stala kořistí Achilleova syna Neoptolema, který ji zneuctil a odvedl jako otrokyni do Fthíe. Jejího malého syna Astyanakta jí vytrhl jakýsi surový voják z náruče a shodil ho z hradeb.

Reference

↑ ^a ^b ^c Гектор. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIII.
↑ ^a ^b ^c Hector. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
↑ Астианакс или Скамандрий. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek II.
↑ Приам. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXV.
↑ ^a ^b Гектор. In: Velká sovětská encyklopedie, svazek 15.
↑ Гекуба. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIII.
↑ Гекуба. In: Velká sovětská encyklopedie, svazek 15.

Literatura

Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Související články

Trojská válka

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hektór na Wikimedia Commons

[d1f36788cbac85da4e7235183308124c71e9c4c0-1] Гектор. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIII.

[765e7cd43e6a4d85ade888b089c6965da9940d81-2] Hector. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.

[af8d573827163cfc6d3e5fb1e864284c958110b3-3] Астианакс или Скамандрий. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek II.

[f6e1c6eb342364424cee907a96477c10140d873a-4] Приам. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXV.

[34f29caaf9d920791325990c79c8b8a114904dab-5] Гектор. In: Velká sovětská encyklopedie, svazek 15.

[732d6e0b6d337842ee901dc96bddc3449a876587-6] Гекуба. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIII.

[7d983250b3feb3805b49696e247973f24be6ab4e-7] Гекуба. In: Velká sovětská encyklopedie, svazek 15.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]