František Schmoranz starší
František Schmoranz starší (30. prosinec 1814 Bělá[1] u Rychnova nad Kněžnou – 4. duben 1902 Slatiňany) byl architekt, stavitel a restaurátor druhé poloviny 19. století.
| František Schmoranz | |
|---|---|
 František Schmoranz starší | |
| Narození | 30. prosince 1814 Bělá,  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 4. dubna 1902 (ve věku 87 let) Slatiňany,  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Slatiňany |
| Povolání | architekt a designér |
| Ocenění | Čestné občanství města Chrudimi (1889) |
| Děti | František Schmoranz mladší Jan Schmoranz Gustav Schmoranz Josef Schmoranz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| dcera | Františka Schmoranzová |
|---|---|
| dcera | Jana Schmoranzová |
| dcera | Zdeňka Schmoranzová |
Život
editovatV Kutné Hoře se vyučil zedníkem, poté studoval na vídeňské Akademii (1836). Od roku 1837 žil ve Slatiňanech. V letech v 1844–1871 působil jako městský stavitel v Chrudimi. Z titulu své funkce se výrazně podílel na obnově Chrudimi po zhoubném požáru v roce 1850. Od roku 1853 působil jako krajský konzervátor vídeňské ústřední komise pro ochranu památek. Dne 16. ledna 1889 se stal čestným občanem města Chrudimi.
Nejstarší syn František byl též architektem. Druhý syn Josef působil jako malíř, dekoratér a pedagog. Třetí syn Jan působil v Chrudimi a převzal otcovu firmu. Poslední syn Gustav byl ředitelem Národního divadla a působil i jako spisovatel, překladatel a malíř.
Dílo
editovatSchmoranz patřil k představitelům novogotiky, v níž vytvořil některé novostavby, například hrobku rodiny Karla Chotka ve Valtířově u Ústí nad Labem [2], především se však výrazně podílel na řadě puristických rekonstrukcí. Neogoticky přestavěl zámek Žleby, postavil též řadu budov v Chrudimi. Restauroval zde kostel Nanebevzetí Panny Marie. V Poličce restauroval kostel svatého Jakuba, v Hradci Králové pak katedrálu svatého Ducha, ve Dvoře Králové regotizoval kostel svatého Jana Křtitele. V rámci rekonstrukcí navrhoval též nový, neogotický mobiliář. Podnětem u vídeňské centrální komise pro ochranu památek se mu podařilo zabránit připravované demolici pardubické Zelené brány. Roku 1895 podle jeho návrhu byla opět vystavěna věž kostela Nanebevzetí Panny Marie v Polné. V letech 1869–1870 krátkou dobu ve Slatiňanech u stavební firmy Františka Schmoranze staršího působil významný architekt Antonín Wiehl.[3] Podílel se také na obnově a prestavbě kostela sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě a na záchraně tzv. Pražské brány.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1784–1833 v Bělé , sign.3-1, ukn 70, s. 95. Dostupné online.
- ↑ http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/115-hrobka-slechtickeho-rodu-chotku
- ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 7. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
Literatura
editovat- POCHE, Emanuel, a kol. Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1975. S. 456.
- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Schmoranz, František starší, s. 429.
- heslo Schmoranz František starší. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7203-007-8. Svazek XXIII. S. 14.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Schmoranz starší na Wikimedia Commons - František Schmoranz starší na webu města Slatiňany
- Medailon na webu města Ústí nad Labem
- Biografický slovník památkářů Archivováno 16. 4. 2016 na Wayback Machine. (web NPÚ)
- 20230310 | Vysoké Mýto / V regionálním muzeu připravili výstavu o architektu a památkáři Františku Schmoranzovi (VIDEO; online: youtube.com) (verif.20230313)
