Farman F.60 Goliath
Farman F.60 Goliath (česky: Goliáš) bylo francouzské dvoumotorové letadlo, vyprojektované v posledním roce první světové války. Původně se jednalo o těžký bombardér, který byl schopen nést 1 000 kg bomb. V době jeho počátečního testování však válka skončila, tak přišel nápad s jeho přebudováním na dopravní letadlo pro 14 cestujících nebo pro náklad.
Farman F.60 Goliath | |
---|---|
![]() Farman Goliath (L-BAGE, „Praha“) v barvách Československých státních aerolinií v roce 1929 | |
Určení | dopravní a bombardovací letadlo |
Původ | Francie |
První let | leden 1919 |
Uživatel | Francie ČSA |
Výroba | 1919 - |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V Československu byl po válce užíván jako civilní osobní i jako vojenský transportní letoun.
Historie typu
editovatV létě roku 1918 započala francouzská společnost Avions Henri et Maurice Farman se stavbou bombardovacího letounu FF.60, který byl však dokončen jako pohodlný dopravní velkoletoun. Celodřevěný dvouplošník s pevným záďovým podvozkem poháněly dva hvězdicové, vzduchem chlazené devítiválcové motory Salmson Z-9 o výkonu po 169 kW. Prototyp pojmenovaný Goliath byl dohotoven ještě před koncem roku 1918 a již 8. února 1919 s ním poručík Lucien Bossoutrot přeletěl s jedenácti důstojníky na palubě z Toussus-le-Noble u Paříže do Kenley u Londýna. 1. dubna 1919 Bossoutrot vzlétl se čtyřmi cestujícími do výšky 6 300 m, 3. dubna se 14 cestujícími do 6 200 m a 5. května dokonce s 25 osobami vystoupal do hladiny 5 100 m. Tyto na tehdejší dobu pozoruhodné výkony registrovala FAI ihned jako rekordy. V srpnu téhož roku s letounem provedl dálkový přelet bez mezipřistání z Paříže do Casablanky. Trať dlouhou 2 050 km urazil za 18 h 23 min.
20. března 1920 nasadila letecká společnost Compagnie des Grands Express Aériens stroj (celkově vlastnila 12 Goliathů) Farman F.60 Goliath (imatrikulace F-GEAB) na linku Paříž-Londýn následovaná dopravcem Compagnie de Messageries Aériennes (16 letounů). Farmanova firma Société Générale de Transports Aériens (18 letounů) s Goliathy od července 1920 létala mezi Paříží a Bruselem, o rok později tuto trať prodloužila do Amsterodamu a Berlína. Belgická dopravní společnost SNETA zakoupila šest letounů s řadovými motory Maybach Mb-IV po 199 kW, stroje používal rovněž rumunský LARES.
Sériové dopravní stroje létaly především s pohonnými jednotkami Salmson CM-9 po 191 kW se čtyřmi sedadly první třídy v předním vyhlídkovém salonku a osmi v zadním.
Goliath v Československu
editovatNa III. mezinárodní letecké výstavě v Praze v roce 1924 zakoupilo Ministerstvo veřejných prací jeden letoun Farman F.62 Goliath (L-BALF, později OK-ALF), který byl předán do užívání ČSA. Tento původní francouzský stroj byl do rejstříku Československých státních aerolinií zapsán 26. srpna 1924, vymazán pak byl 24. dubna 1931.
Továrny Avia a Letov v roce 1925 obdržely zakázku na licenční stavbu čtyř kusů Farman F-62 "Goliáš" v každé z nich.
První vyrobený letoun z Avie (L-BAGA, po změně poznávacích značek v roce 1930 OK-AGA) zalétaný v červnu 1927 byl nejprve dodán ČLS (Československá letecká společnost), od 24. srpna 1927 do 29. prosince 1932 stroj provozovaly ČSA, pak předán MNO. Druhý (L-BAGB) a čtvrtý (L-BAGD) Avií vyrobený stroj převzalo Ministerstvo národní obrany pro výcvik navigátorů 6. června 1930 a zařadilo je k 81. letce Leteckého pluku 6. Letoun s výrobním číslem 3 (L-BAGC, OK-AGC) nejprve také převzalo MNO, od 22. června 1928 do 29. prosince 1932 sloužil u ČSA, poté byl opět předán MNO.
Všechny čtyři vyprodukované stroje z továrny Letov převzaly ČSA, první (L-BAGE, „Praha“, OK-AGE) 31. srpna 1927. Druhý letoun (L-BAGF, „Brno“, OK-AGF) byl předán v dubnu 1928, výrobní číslo 3 (L-BAGG, „Bratislava“) zalétané v květnu 1928 pak následovalo 22. června stejného roku. Všechny tři stroje byly 29. prosince 1932 předány vojenské správě. Všechny doposud uvedené stroje vyrobené v ČSR byly poháněny řadovými, dvanáctiválcovými motory Lorraine Dietrich 12Cc o výkonu po 330 kW, které stavěla v licenci firma Laurin & Klement v Mladé Boleslavi. Čtvrtý a poslední Goliáš z Letova (L-BAGH, „Užhorod“, OK-AGH) zalétaný v lednu 1929 měl nainstalované dvě hvězdicové devítiválcové pohonné jednotky Walter Jupiter IV chlazené vzduchem o výkonu 309 kW a změnil se tak na standard F.63 (Letov/Farman F-63 "Goliáš"). Od 6. června 1929 do 29. prosince 1932 sloužil u ČSA, pak byl rovněž předán MNO.
Stroje nalétaly u ČSA v plném provozu v období let 1928 až 1930 134 204 km.
Varianty
editovat- FF.60 - první tři prototypy.
- F.60 - civilní letoun poháněný dvěma 260-hp motory Salmson CM.9
- F.60bis - dopravní letoun z roku 1927 s dvěma vzduchem chlazenými motory Salmson 9Az o výkonu po 220 kW s pilotním prostorem zcela v přídi
- F.60 Bn.2 - noční bombardér
- F.60 Torp - torpédový bombardér
- F.61 - byl vybaven dvěma řadovými motory Renault 12Fe o výkonu 220 kW
- F.62 BN.4 - exportní verze pro SSSR s dvěma 450-hp motory Lorraine-Dietrich V-12
- F.63 BN.4 - vývozní verze poháněná dvěma 450-hp motory Gnome-Rhône 9A Jupiter
- F.65 - verze pro francouzské námořnictvo
- F.66 BN.3 - vývozní verze do Rumunska.
- F.68 BN.4 - vývozní verze do Polska.
- F.4X - jeden zvláštní kus poháněn čtyřmi motory Salmson v tandemu
- F.140 Super Goliath - prototyp super-těžkého bombardéru poháněném čtyřmi 500-hp motory Farman v tandemu
- F.169 - verze z roku 1929 poháněná motory Jupiter 9Akx o výkonu 330 kW každý
Specifikace (F.60)
editovatTechnické údaje
editovat- Osádka: 2
- Kapacita: 12–14 osob
- Délka: 14,33 m
- Rozpětí: 26,50 m
- Výška: 5,00 m
- Plocha křídel: 161 m²
- Vlastní hmotnost: 2 500 kg
- Vzletová hmotnost: 4 770 kg
- Užitečné zatížení: 3 000 kg
- Pohonné jednotky: 2 × vodou chlazený motor Salmson
Výkony
editovat- Maximální rychlost: 140 km/h
- Cestovní rychlost: 120 km/h
- Dolet: 400 km
- Dostup: 4000 m
Uživatelé
editovatFrancie, Kolumbie, Belgie, Československo, Itálie, Japonsko, Polsko, Sovětský svaz, Peru
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Václav Němeček, Vojenská letadla - letadla první světové války, Naše vojsko, 1974
- ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů II. Praha: Albatros, 1982. 246 s.
- NĚMEČEK, Václav. Atlas letadel Dvoumotorová pístová dopravní letadla. 1. vyd. Praha: NADAS, 1984.
- SEDLÁŘ, Miloš. Letět Farmanem!. Letectví a kosmonautika. 1998, roč. LXXIV., čís. 25–26, s. 49–56.
- NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945), 3. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983, 368 s., S. 149-150, 285
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Farman F.60 Goliath na Wikimedia Commons
- F.60 Goliath na stránkách vojsko.net
- Kamufláže letounu Farman Goliath Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine.