Emil Smetánka

český lexikograf, lingvista, literární historik a vysokoškolský pedagog

Emil Smetánka (14. října 1875 Horní Krupá u Havlíčkova Brodu6. ledna 1949 Praha) byl český bohemista, profesor češtiny a staré české literatury na Univerzitě Karlově v Praze.

Prof. PhDr. Emil Smetánka
Narození14. října 1875
Horní Krupá
Úmrtí6. ledna 1949 (ve věku 73 let)
Praha
Místo pohřbeníevangelický hřbitov ve Sněžném
Povolánívysokoškolský učitel, spisovatel, jazykovědec, literární historik, bohemista, filolog, učitel, publicista a editor
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Tématabohemistika, filologie, staročeština, literární historie, středověká literatura a editace
RodičeFrantišek Smetánka[1]
PříbuzníJaroslav František Smetánka[1] a František Smetánka[1] (sourozenci)
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Fara v Horní Krupé – rodný dům Emila Smetánky.

Emil Smetánka se narodil 14. října 1875 v rodině evangelického faráře v Horní Krupé. Nejdříve studoval na havlíčkobrodském a poté na kolínském gymnáziu. Po maturitě odešel na tehdejší Karlo-Ferdinandovu univerzitu studovat moderní filologii. Po absolvování učil na reálkách v Praze (například v Ječné) a Mladé Boleslavi. V roce 1904 se stal docentem, v roce 1915 profesorem. Na Karlově Univerzitě působil jako profesor českého jazyka a starší literatury. Zde pracoval až do roku 1939.

Smetánka ve svém díle navázal na činnost svého učitele, profesora Jana Gebauera. Zabýval se staročeskou a novočeskou gramatikou a staročeskou literaturou. Jako hlavní redaktor Pravidel českého pravopisu prosazoval počeštěné psaní cizích slov. Byl také členem hlavní redakce Příručního slovníku jazyka českého. Po vzniku Československé republiky se zasloužil o vytvoření vojenské, poštovní a lékařské terminologie. Pro cizince vydal příručku české mluvnice a konverzace. Redigoval časopis Naše řeč. Po Janu Gebauerovi redigoval Staročeský slovník. S literárněhistorickým komentářem připravil k vydání některá významná díla staročeské literatury jako např. Postilu a Síť víry Pravé od Petra Chelčického a Kšaft umírající matky jednoty bratrské od Jana Amose Komenského. Spolu s Jaroslavem Vlčkem a Václavem Ertlem napsal Stručné dějiny literatury české.

Publikace

editovat
  • Skloňování v jazyce českém, 1909
  • Starší literatura česká, 1910
  • Tschechisches Lesebuch mit Glossar, 1914
  • Tschechische Grammatik, 1920
  • Dějiny staročeské literatury, 1928
  • Československé časování, 1928
  • Vybrané části ze skladby jazyka československého, 1930
  • Československé hláskosloví, 1931

Reference

editovat
  1. a b c Miloš Havelka: Víra, kultura a společnost. Náboženské kultury v českých zemích 19. a 20. století. Červený Kostelec: Nakladatelství Pavel Mervart. 2012. ISBN 978-80-7465-053-6.

Externí odkazy

editovat