Wikipedie

Dolní Bousov

město v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji

Dolní Bousov (německy Unter Bautzen) je město ležící v okrese Mladá Boleslav na jižním okraji Českého ráje. Rozkládá se asi osmnáct kilometrů východně od Mladé Boleslavi. Žije zde přibližně 3 000[1] obyvatel.

Dolní Bousov
radnice
radnice
Znak města Dolní BousovVlajka města Dolní Bousov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecMladá Boleslav
Obec s rozšířenou působnostíMladá Boleslav
(správní obvod)
OkresMladá Boleslav
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°26′18″ s. š., 15°7′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 973 (2024)[1]
Rozloha24,31 km²[2]
Nadmořská výška246 m n. m.
PSČ294 04
Počet domů1 035 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.4
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa městského úřadunám. T. G. Masaryka 1
294 04 Dolní Bousov
[email protected]
StarostaMiroslav Boček
Oficiální web: www.dolni-bousov.cz
Dolní Bousov
Dolní Bousov
Další údaje
Kód obce535702
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Znakové privilegium Dolního Bousova z roku 1600

Nejstarší historie osídlení je doložena od mladší doby kamenné. V době železné zde pobývali Markomani a v průběhu 8. století se v okolní krajině usadili Slované.

První písemná zmínka o Bousově pochází z roku 1323 a uvedena je v Pozůstatcích desk zemských. Nachází se v přídomku Citbora z Bousovce, který byl mezi šlechtici žalovanými v letech 1317–1325 Vokem z Rotštejna za škodu způsobenou na jeho panství.

Roku 1497 byl Bousov uveden jako městečko na panství hradu Kost. Roku 1560 získal právo pořádat dva výroční trhy ročně a v roce 1600 získal od císaře Rudolfa II. městský znak a právo pečetit zeleným voskem.

V roce 1991 byl obci navrácen status města.[4] Od 11. května 2006 obec užívá vlajku.[5]

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (města) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka[6]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Sobotka[6]
  • 1868 země česká, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka[8]
  • 1945 země česká, správní okres Jičín, soudní okres Sobotka[9]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[11]

Rok 1932

editovat

Ve městě Dolní Bousov s 2009 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, společenstvo oděvních živností, sbor dobrovolných hasičů, lékař, 3 autodopravci, biograf Bousov, cukrovar, 2 čalouníci, drogerie, družstvo pro rozvod elektrické energie, výroba granátového zboží, 2 hodináři, 8 hostinců, kapelník, výroba kartáčů a štětek, kloboučník, 2 knihaři, 2 mechanici, mlýn, obchod s obuví Baťa, 2 pily, sklenář, okresní hospodářská záložna, spořitelní a záložní spolek, městská spořitelna, stavební podnikatelství, velkostatek, zubní ateliér.[12]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 034 2 096 1 975 1 869 1 774 2 009 1 913 1 633 1 782 1 765 1 706 1 633 1 800 1 800 2 236
Počet domů 282 296 291 307 318 346 398 430 428 443 450 574 597 675 675

Části města

editovat

V roce 1880 a od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřilo i Rohatsko.[15]

Doprava

editovat

Městem prochází silnice II/279 Svijany – Horní Bousov – Dolní Bousov – Mcely. Z Dolního Bousova vychází silnice II/281 do Sobotky a Újezdu pod Troskami. Místní část Horní Bousov protíná silnice I/16 Mělník – Mladá Boleslav – Sobotka – Jičín – Trutnov. V místní části Horní Bousov končí silnice II/268 Mimoň – Ralsko – Mnichovo Hradiště – Horní Bousov.

V Dolním Bousově se křižují tratě Mladá Boleslav – Stará Paka a Bakov nad Jizerou – Kopidlno. Železniční Bakov nad Jizerou – Kopidlno je jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1883. Je provozována v úseku Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov v pracovních dnech roku 2011 s přepravním zatížením obousměrně 5 osobních vlaků. Na úseku do Kopidlna je od roku 2007 zastavena osobní doprava. Trať Mladá Boleslav – Stará Paka je jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1905. Přepravní zatížení v úseku mezi Mladou Boleslaví a Dolním Bousovem činilo v pracovních dnech roku 2011 obousměrně čtrnáct osobních vlaků.[16] Na území města se nachází odbočná železniční stanice Dolní Bousov a dále na trati 064 železniční zastávka Bechov.

Ve městě zastavovaly v květnu 2011 autobusové linky do těchto cílů: Hořice, Jičín, Kněžmost, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Libáň, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Praha, Sobotka.[17]

Městská knihovna

editovat

Městská knihovna v Dolním Bousově je univerzální veřejnou knihovnou, jejímž zřizovatelem je město Dolní Bousov. Knihovna v roce 2023 nabízela přes 15 000 svazků, třicet titulů časopisů, regionální literaturu, deskové stolní hry a přístup na veřejný internet. Knihovna je členem Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR. V roce 2013 získala knihovna za své webové stránky dětského oddělení s názvem Knižní doupě celostátní ocenění Biblioweb.

Pamětihodnosti

editovat
  • Kostel sv. Kateřiny
  • Sloup se sochou Panny Marie s Jezulátkem stojí na náměstí T. G. Masaryka
  • Krucifix při čp. 157
  • Fara, Kostelní čp. 141
 
letecký pohled na Dolní Bousov

Osobnosti

editovat

Rodákem z Dolního Bousova je filmový a divadelní herec a režisér Vítězslav Vejražka.

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 5. června 1991 č. 178. kormoran.vlada.cz [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-27. 
  5. ↑ Dolní Bousov – udělené symboly. www.psp.cz [online]. [cit. 31-01-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-04-2011. 
  6. ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  10. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  12. ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 214. (česky, německy) 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 481.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  16. ↑ Knižní jízdní řády. www.szdc.cz [online]. [cit. 2011-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  17. ↑ Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dolní_Bousov&oldid=24133209“