Dmitrij Rogozin
Dmitrij Olegovič Rogozin (rusky Дмитрий Олегович Рогозин; * 21. prosince 1963, Moskva) je ruský politik.
Dmitrij Olegovič Rogozin | |
---|---|
Dmitrij Olegovič Rogozin (2020) | |
generální ředitel Státní korporace pro kosmické aktivity Roskosmos | |
Ve funkci: 24. května 2018 – 15. července 2022 | |
Prezident | Vladimir Putin |
Jmenující | Vladimir Putin |
Předchůdce | Igor Komarov |
Nástupce | Vladimir Borisov |
náměstek předsedy vlády | |
Ve funkci: 23. prosince 2011 – 18. května 2018 | |
Prezident | Dmitrij Medveděv Vladimir Putin |
Předchůdce | Sergej Ivanov |
Nástupce | Vladimir Borisov |
stálý zástupce Ruské federace při NATO | |
Ve funkci: 9. ledna 2008 – 23. prosince 2011 | |
Prezident | Dmitrij Medveděv Vladimir Putin |
Předchůdce | Konstantin Tockij |
Nástupce | Alexandr Gruško |
Stranická příslušnost | |
Členství | Lidová strana Ruské federace (2001–2003) Rodina (2003–2006) Veliké Rusko |
Narození | 21. prosince 1963 (60 let) Moskva |
Rodiče | Oleg Konstantinovič Rogozin |
Děti | Alexej Dmitrijevič Rogozin |
Alma mater | Fakulta žurnalistiky Lomonosovovy univerzity (1981–1986) Univerzita marxismu-leninismu při Moskevském městském výboru KSSS (do 1988) |
Profese | novinář, politik, diplomat a poslanec Státní dumy |
Náboženství | Pravoslavná církev |
Ocenění | čestný doktor Voroněžské státní univerzity (2015) medaile Na památku 850 let Moskvy Medal "For Valiant Labor" Řád přátelství 2. třídy čestná zbraň … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | www |
Commons | Dmitry Rogozin |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatV roce 2003 založil nacionalistickou stranu Vlast (rusky Партия "РОДИНА"), která získala v parlamentních volbách 9,2 % hlasů, Rogozin se poté stal místopředsedou ruského parlamentu.[1]
V roce 2008 byl jako ruský velvyslanec při NATO vyslán do Bruselu. V této roli silně oponoval vztahům NATO-Ukrajina a NATO-Gruzie.[2] V roce 2011 byl povolán zpět do Ruska, kde získal funkci vicepremiéra pro zbrojní program.[1]
Po ruské anexi Krymu na jaře 2014 byl Rogozin zařazen na sankční seznam Rusů, kterým USA a EU zakázaly vydávání víz a zmrazily zahraniční konta.[3] Rogozin na sankce reagoval výrokem: „Tanky nepotřebují víza.“[1]
V květnu 2018 se stal generálním ředitelem agentury Roskosmos, kde nahradil Igora Komarova.[4] V polovině července 2022[5] jej ve funkci nahradil Jurij Borisov,[6] do té doby místopředseda ruské vlády.
Rogozin se stal předsedou voroněžské organizace politické strany Velikaja Rossija (Великая Россия).[7][pozn. 1]
V prosinci 2022 při oslavě 59. narozenin v hotelu v Doněcku došlo k ostřelování ze strany Ukrajiny a Rogozin byl zraněn.[8][9]
V září 2023 ho Ruskem jmenovaný guvernér okupované Záporožské oblasti Jevhen Balickyj[pozn. 2] jmenoval ruským senátorem za tuto oblast.[10][11]
Rogozin je považován za jednoho z vůdců Izborského klubu, který v roce 2012 založil nacionalistický novinář Alexandr Prochanov. Jde o vlivný think-tank vyvíjející strategické plány v ekonomické a společenské oblasti. [1]
Kontroverze
editovatV dubnu 2012 přislíbil zprovoznění kosmodromu Vostočnyj do konce roku 2015 a prohlásil „dám na to svůj zub“, což odpovídá českému výroku „na to dám krk“. Kosmodrom ale v termínu otevřen nebyl a lidé Rogozina vyzývali, aby jim tedy svůj zub „dal“.[12]
Podle vyšetřování Navalného Fond boje s korupcí z listopadu 2019 Rogozin a jeho rodina vlastnili nemovitý majetek v hodnotě 350 mil. rublů (asi 130 mil. Kč), což byl 15-násobek jeho tehdejších ročních příjmů jako ředitele Roskosmosu.[13][14]
V květnu 2023 na svém telegramovém účtu uvedl, že pochybuje o tom, že Američané přistáli na Měsíci.[15][16]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Velikaja Rossija byla založena 5. května 2007 v Moskvě. Coby politická strana nedosáhla registrace, proto se voleb neúčastní. Má celostátní působnost, počet členů nepřevyšuje půl milionu. V pravolevém spektru leží na krajní pravici.
- ↑ Rusko ovládá jen část oblasti, oblast má i guvernéra Ivana Fedorova jmenovaného v souladu s ukrajinskými zákony.
Reference
editovat- ↑ a b c d ŽILKOVÁ, Věra. Dmitrij Rogozin: zlý muž Kremlu, který sní o kolonizaci Měsíce. iDNES.cz [online]. 2015-06-28 [cit. 2024-09-13]. Dostupné online.
- ↑ NATO puts Russia ties ahead of Georgia, Ukraine – Russian envoy
- ↑ USA a EU zmrazí majetek ruským a ukrajinským politikům
- ↑ Novým šéfom agentúry Roskosmos bude Dmitrij Rogozin
- ↑ Дмитрий Рогозин освобождён от должности генерального директора госкорпорации «Роскосмос». kremlin.ru [online]. Президент России, 2022-07-15 [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Путин уволил Рогозина и назначил главой «Роскосмоса» Борисова. Kommersant [online]. 2022-06-15 [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Дмитрий Рогозин вернулся к истокам. Kommersant [online]. 2022-06-22 [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Rogozinovi hrozí amputace penisu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-12-24]. Dostupné online.
- ↑ V Doněcku zranili poradce Kremlu Rogozina. Rusko ostřelovalo Bachmut. iDNES.cz [online]. 2022-12-22 [cit. 2022-12-24]. Dostupné online.
- ↑ Дмитрий Рогозин назначен сенатором от Запорожской области. Коммерсантъ [online]. 2023-09-23 [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Former Russian space agency chief becomes “senator” for occupied Zaporizhzhia Oblast. Ukrainska Pravda [online]. [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dám na to svůj zub, dušoval se místopředseda ruské vlády. Splň slib, žádá veřejnost
- ↑ «Неужели в нашем бюджете так много лишних денег?» Навальный рассказал о недвижимости семьи Рогозина на 350 миллионов рублей. Meduza [online]. [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Rogozin. The database “PUTIN'S LIST” [online]. 2024-09-07 [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kubrick did it! Ex-Russian space chief doubts US landing on moon. Daily Sabah [online]. 2023-05-08 [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ РОГОЗИН. Telegram [online]. 2023-05-06 [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dmitrij Olegovič Rogozin na Wikimedia Commons
- osobní webová stránka Archivováno 23. 6. 2005 na Wayback Machine.