Dillíský sultanát
Dillíský sultanát (persky سلطنت دهلی, urdsky دہلی سلطنت) je označení pro období v dějinách Indie, ve kterém vládly muslimské dynastie. Jeho datace spadá do rozmezí let 1206–1526. Několik tureckých a paštunských dynastií totiž vládlo z Dillí. Jednalo se o dynastii Muizzí (1206–1290), Chaldží (1290–1320), Tughlakovců (1320–1413), Sajjdovců (1414–1451) a Lódíů (Paštunové, 1451–1526). V roce 1526 byl Dillský sultanát začleněn do rychle se rozmáhající Mughalské říše.
Dillíský sultanát سلطنت دهلی دہلی سلطنت
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
sunnitský islám (státní), hinduistické (majoritní), džinistické, buddhistické, křesťanské, zoroastriánské
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
taka
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Počátky Dillíského sultanátu spadají do poslední čtvrtiny 12. století, kdy do Indoganžské nížiny vpadl Muhammad z Ghóru. Brzy se mu podařilo podrobit si Ghaznu, Multán, Láhaur, Sind i Dillí. Jeden z jeho generálů, Kutbuddín Ajbak, se prohlásil Dillíským sultánem a položil tak základ první, mamlúcké dynastii Dilliského sultanátu, která je někdy zvaná „otrocká“. Již počátkem 13. století se Dillískému sultanátu podařilo získat kontrolu nad územím od Chajbarského průsmyku po Bengálsko. Dynastie Muizzí skončila v roce 1290.
Historie turkických národů do 14. století | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Turkucký kaganát 552–744 | |||||||
Turkuti | |||||||
Západní Turkuti | |||||||
Východní Turkuti | |||||||
Modří Turci | |||||||
Avarský kaganát 564–804 | |||||||
Chazarský kaganát 618–1048 | |||||||
Sır-Tardušové 628–646 | |||||||
Onogurie 632–668 | |||||||
Dunajské Bulharsko | |||||||
Volžské Bulharsko | |||||||
Kangarská unie 659–750 | |||||||
Türgešský kaganát 699–766 | |||||||
Ujgurský kaganát 744–840 | |||||||
Karlucký jabguluk 756–940 | |||||||
Karachánský chanát 840–1212 | |||||||
Západní Karachánové | |||||||
Východní Karachánové | |||||||
Kan-čouské království 848–1036 | |||||||
Kao-čchangské království 856–1335 | |||||||
Pečeněžský chanát 860–1091 |
Kimäcký chanát 743–1035 | ||||||
Kumánie 1067–1239 |
Oguzský jabguluk 750–1055 | ||||||
Ghaznovská říše 963–1186 | |||||||
Seldžucká říše 1037–1194 | |||||||
Chórezmská říše 1077–1231 | |||||||
Rúmský sultanát Seldžuků 1092–1307 | |||||||
Dillíský sultanát 1206–1526 | |||||||
Dynastie otroků (Dillí) | |||||||
Dynastie Chaldží | |||||||
Dynastie Tughlakovců | |||||||
Kypčacký chanát[1][2][3]1240–1502 | |||||||
Mamlúcký sultanát (Káhira) 1250–1517 | |||||||
Dynastie Bahríovců | |||||||
Osmanská říše 1299–1923 | |||||||
Jiné turkické dynastie
| |||||||
Další dillískou dynastií se stali Chaldžíovci, kteří se již v době Muhammada z Ghóru stali vládci Bengálska. Podařilo se jim iniciovat státní převrat a eliminovat všechny mamlúky. Chaldžíovci dobyli Gudžarát i Málvu a snažili se rozšířit sultanát i na jih Indického subkontinentu. Jejich výboje na nějaký čas zastavil až Vidžajanagar.[4] Těmto i dalším dynastiím se podařilo vybudovat silnou říši se stabilní ekonomikou a rozsáhlou sítí obchodních tras. V době svého největšího rozmachu zabírala takřka celý Indický subkontinent. Pád Dillíského sultanátu přivodil až Bábur, první vládce Mughalů.
Seznam dillíských sultánů
editovatMamlúcká dynastie (1206–1290)
editovat- Kutbuddín Ajbak (1206–1210)
- Aram Šáh (1210–1211)
- Šamsuddín Iltutmiš (1211–1236)
- Ruknuddín Fírúz (1236)
- Razia ad-Dín (1236–1240)
- Muiz ud din Bahram (1240–1242)
- Aláuddín Masúd (1242–1246)
- Násiruddín Mahmúd (1246–1266)
- Ghijásuddín Balban (1266–1286)
- Muizuddín Kajkubád (1286–1290)
- Kajúmars (1290)
Dynastie Chaldží (1290–1320)
editovat- Džaláluddín Fírúz Šáh (1290–1294)
- Aláuddín Šáh (1294–1316)
- Kutbuddín Mubárak Šáh (1316–1321)
Dynastie Tughlakovců (1320–1413)
editovat- Ghijásuddín Tughlak Šáh I. (1321–1325)
- Ghijásuddín Muhammad Šáh II. (1325–1351)
- Mahmúd ibn Muhammad (březen 1351)
- Firúz Šáh Tughlak (1351–1388)
- Ghijásuddín Tughlak II. (1388–1389)
- Abú Bakr Šáh (1389–1390)
- Násiruddín Muhammad Šáh III. (1390–1393)
- Sikandar Šáh I. (březen – duben 1393)
- Mahmúd Násiruddín (sultán Mahmúd II.) (1393–1394)
- Nusrat Šáh (1394–1398)
Dynastie Sajjdovců (1414–1451)
editovat- Chizr Chán (1414–1421)
- Mubárak Šáh II. (1421–1435)
- Muhammad Šáh IV. (1435–1445)
- Aláuddín Álam Šáh (1445–1451)
Dynastie Lódí (1451–1526)
editovat- Bahlúl Chán Lódí (1451–1489)
- Sikandar lódí (1489–1517)
- Ibráhím Lódí (1517–1526)
(1526–1540 – dynastie Mughalů)
Dynastie Súrú (1540–1555)
editovat- Šér Šáh Súrí (1540–1545)
- Islám Šáh (1545–1553)
- Muhammad Ádil Šáh (1553–1554)
- Firúz Dillíský (29. dubna – 2. května 1554)
- Ibráhim III. (1554 – 1554/5)
- Sikandar Šáh (1554/5 – 1555)
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Delhi Sultanate na anglické Wikipedii.
- ↑ CAVENDISH, Marshall. Peoples of Western Asia. New York: Marshall Cavendish Corporation, 2006. 364 s. 2007. ISBN 978-0-7614-7677-1, ISBN 0-7614-7677-6. (anglicky)
- ↑ BOSWORTH, Clifford Edmund. Historic Cities of the Islamic World. Leiden: Brill NV, 2007. 280 s. 2007. ISBN 978-90-04-15388-2. (anglicky)
- ↑ BORRERO, Mauricio. Russia: A Reference Guide from the Renaissance to the Present. New York: Facts On File, 2004. 162 s. 2009. ISBN 0-8160-4454-6. (anglicky)
- ↑ ŠKUTKOVÁ, Karin. Vidžajanagar. Historická revue [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-16.
Literatura
editovat- Fernand Braudel The Perspective of the World, vol. III of Civilization and Capitalism (Harper & Row), 1984.
- Peter Jackson The Delhi Sultanate. A Political and Military History (Cambridge) 1999
- Majumdar, R. C. (ed.), The History and Culture of the Indian People, Volume VI, The Delhi Sultanate, (Bombay) 1960; Volume VII, The Mughal Empire, (Bombay) 1973.
- Nizami, Khaliq Ahmad Some Aspects of Religion and Politics in India in the Thirteenth Century (Delhi) 1961 (Revised Edition Delhi 2002)
- Memoir of the Emperor Timur (Malfuzat-i Timuri) Timur's memoirs on his invasion of India. Compiled in the book: "The History of India, as Told by Its Own Historians. The Muhammadan Period", by Sir H. M. Elliot, Edited by John Dowson; London, Trubner Company; 1867–1877
- Dietmar Rothermund, Geschichte Indiens Vom Mittelalter bis zur Gegenwart, C.H. Beck.
- Elliot, Sir H. M., Edited by Dowson, John. The History of India, as Told by Its Own Historians. The Muhammadan Period; published by London Trubner Company 1867–1877. (Online verze: The History of India, as Told by Its Own Historians. The Muhammadan Period; by Sir H. M. Elliot; Edited by John Dowson; London Trubner Company 1867–1877
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dillíský sultanát na Wikimedia Commons
- (anglicky) Dillíský sultanát Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine.