Cidlinský hřeben
Přírodní památka Cidlinský hřeben zahrnuje kopce Kozlov (606 m n. m.) a Hůra (519 m n. m.) na katastrální území Cidlina, Kněžnice a Libuň v okrese Jičín. Předmětem ochrany území jsou velké plochy přirozených lesních porostů na prudkých svazích Kozlovského hřbetu a cidlinské Hůry, které jsou zachovalým zbytkem kdysi hojných lesních porostů v této oblasti.[2] Přírodní památka je ve správě Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.[3]
Přírodní památka Cidlinský hřeben | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Pohled na oblast od jihu | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. září 1998 |
Vyhlásil | Okresní úřad Jičín |
Nadm. výška | 412 – 606 m n. m. |
Rozloha | 135,21 ha[1] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Jičín |
Umístění | Kněžnice, Železnice (k.ú. Cidlina), |
Souřadnice | 50°30′34,56″ s. š., 15°19′57,36″ v. d. |
Cidlinský hřeben | |
Další informace | |
Kód | 1989 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geologie
editovatÚzemí zaujímá část Táborského hřbetu na jihovýchodním okraji geomorfologického celku Ještědsko-kozákovský hřbet. Průlomové údolí horního toku Cidliny dělí území do dvou částí. Severozápadní část vyplňují dílčí hřbet s hradním vrchem Kozlov a jižní výběžky vrchu Ředice (649 m n. m.), jihovýchodní část hřbet Hůra. Podkladem jsou převážně karbonské melafyry místy prostoupené tufy a aglomeráty. V erozních zářezech (např. v údolí Cidliny) jsou odkryty permské sedimenty, zejména červenohnědé pískovce a slepence vrchlabského souvrství, případně svrchnokřídové pískovce. Na svazích a jejich úpatích leží čtvrtohorní kamenitohlinité a kamenitopísčité sedimenty.
Flóra
editovatPřevážně je zde přirozená svahová bučina, na nejprudších svazích jihozápadně exponovaných strání s přirozenou dřevinnou skladbou s bukem lesním), lípou velkolistou, javorem klenem. Porosty jsou bohatým nalezištěm vzácných a chráněných druhů rostlin. Pestrost bylinného podrostu je podmíněna i zvýšeným obsahem vápníku v půdě. Roste zde např. lilie zlatohlávek, lýkovec jedovatý nebo árón plamatý.
Fauna
editovatPřirozené složení porostů poskytuje vhodné podmínky pro výskyt řady vzácnějších druhů ptáků, např. lejsek černohlavý, holub doupňák, puštík obecný nebo šoupálek dlouhoprstý.Faunu bezobratlých tvoří podhorské druhy zachovalých smíšených lesů. V bukových porostech a na mokřadních a rašelinných stanovištích je vyšší podíl horských druhů. Na prudkých stráních s jihozápadní expozicí nalézáme i teplomilné druhy např. kříse ušatku kůrovou. Z chráněných brouků zde byl pozorován roháč obecný a pět druhů střevlíků. Hojná jsou zde kupovitá mraveniště chráněného mravence lesního menšího, která dosahují výšky až jeden metr a průměru až tři metry.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Cidlinský hřeben [online]. Geopark Český ráj [cit. 2017-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-29.
- ↑ PP Cidlinský hřeben [online]. AOPK ČR [cit. 2018-10-22]. Dostupné online.
Literatura
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cidlinský hřeben na Wikimedia Commons