Arcibiskup pražský

římskokatolický duchovní stojící v čele pražské arcidiecéze

Arcibiskup pražský stojí v čele pražské arcidiecéze. Jakožto primas český je také nejvyšším představitelem české církevní provincie. Úřad pražského arcibiskupa bývá přezdíván jako stolec svatého Vojtěcha, neboť sv. Vojtěch je hlavním patronem pražské arcidiecéze (od roku 1965).[1] Stolec pražského arcibiskupa nebyl oficiálně obsazen v letech 1965–1977.

Arcibiskup pražský
Znak pražské arcidiecéze

Úřadující
Jan Graubner

od 2022

SídloArcibiskupský palác v Praze
První ve funkciArnošt z Pardubic
(Dětmar jako biskup)
Vytvoření1344 (973, resp. 975)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Současným pražským arcibiskupem je Jan Graubner.[2]

Oficiální rezidencí pražského arcibiskupa je od roku 1561 Arcibiskupský palác v Praze na Hradčanském náměstí. Sídelním kostelem pražského arcibiskupa je katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. V minulosti býval pražský arcibiskup kancléřem pražské univerzity.

Historie

editovat

Zřízení pražské diecéze bylo uznáno už roku 973. Prvním pražským biskupem se stal roku 975 saský kněz Dětmar. Do českých dějin se značně zapsal episkopát jeho nástupce biskupa Vojtěcha. Český kníže dlouho považoval pražského biskupa za svého kaplana, kterého fakticky jmenoval.[3] Pražští biskupové zpočátku sídlili přímo na Pražském hradě, v paláci, jehož místo dnes zaujímá Staré proboštství. Později přesídlili do Biskupského dvora na Malé Straně v blízkosti Juditina mostu.

Prvním pražským arcibiskupem se stal až roku 1344 Arnošt z Pardubic, čímž byl vyčleněn z pravomoci mohučského arcibiskupa a byli mu podřízeni biskupové v Olomouci a Litomyšli. Prvním pražským arcibiskupem, který dosáhl kardinálské hodnosti byl jeho nástupce Jan Očko z Vlašimi. V roce 1421 se pražský arcibiskup Konrád z Vechty stal utrakvistou. Arcibiskupský stolec byl pak katolíky pokládán za neobsazený a arcidiecéze byla spravována prostřednictvím administrátorů. Sedisvakance skončila teprve roku 1561, kdy se novým arcibiskupem stal Antonín Brus z Mohelnice. Jelikož byl Biskupský dvůr v období husitských válek vypálen a zcela zpustošen, daroval císař Ferdinand I. novému arcibiskupovi rezidencí na Hradčanském náměstí, která slouží pražským arcibiskupům dodnes. Majestátem císaře Rudolfa II. z roku 1603 byli pražští arcibiskupové povýšeni do knížecího stavu.[3] V Obnoveném zřízení zemském z roku 1627 je arcibiskup pražský jmenován jako Primas Regni.[4] V letech 15611694 býval pražský arcibiskup zároveň velmistrem Řádu křižovníků s červenou hvězdou, čímž se mu dostávalo potřebného hospodářského zajištění.

Arcibiskup pražský je nejvyšším představitelem pražského arcibiskupství a nejvýš odpovědný pastýř celé pražské arcidiecéze. Řídí arcidiecézi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní. Moc zákonodárnou vykonává sám a realizuje ji tvorbou partikulárního práva. Moc výkonnou a soudní vykonává buď sám, nebo prostřednictvím generálního vikáře, biskupských vikářů, respektive soudního vikáře a soudců podle norem práva.[5]

Reference

editovat
  1. Od prvního dne bude nového arcibiskupa provázet také sv. Vojtěch [online]. Arcibiskupství pražské [cit. 2014-06-03]. Dostupné v archivu. 
  2. KRŇÁVEK, Petr. Jan Graubner se stal novým pražským arcibiskupem. Olomoucký deník. 2022-05-13. Dostupné online [cit. 2022-05-13]. 
  3. a b VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. Brno: Julius Zirkus, 2000. ISBN 80-902782-0-5. Kapitola Pražské arcibiskupství. Pražské biskupství, s. 487n. 
  4. Obnovené právo a zřízení zemské dědičného království Českého [online]. archive.org [cit. 2014-06-03]. S. 37. Dostupné online. 
  5. Arcibiskup pražský [online]. Arcibiskupství pražské [cit. 2014-06-03]. Dostupné v archivu. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat