Arbroath
Arbroath (/ɑːrˈbroʊθ/) nebo Aberbrothock (skotská gaelština: Obar Bhrothaig[1] [ˈopəɾ ˈvɾo.ɪkʲ]) je bývalé královské město a největší město ve správní oblasti Angus ve Skotsku s 23 902 obyvateli.[2]
| Arbroath | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 56°33′41″ s. š., 2°35′9″ z. d. |
| Časové pásmo | UTC±00:00 |
| Stát |  Spojené království |
  Arbroath | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 7,8 km² |
| Počet obyvatel | 23 940 (2016) |
| Hustota zalidnění | 3 073,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | DD11 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leží na pobřeží Severního moře na východovýchod od Dundee a 72,4 km jihozápadně od Aberdeenu.
Archeologické nálezy dokládají osídlení v době železné, ale jeho historie jako města začala založením opatství Arbroath v roce 1178. Během průmyslové revoluce se město značně rozrostlo díky lnářskému a později jutovému průmyslu a strojírenství. V roce 1839 zde byl vybudován nový přístav; ve 20. století byl Arbroath jedním z největších skotských rybářských přístavů.
Je známý díky Arbroathské deklaraci a Arbroath smokie.[3] Fotbalový klub Arbroath je držitelem světového rekordu v počtu vstřelených gólů v profesionálním fotbalovém zápase: V roce 1885 v utkání Skotského poháru proti týmu Bon Accord z Aberdeenu zvítězil 36:0.
Historie
editovatRanní historie
editovatOblast Arbroathu byla osídlena přinejmenším od neolitu. Materiál z jam v ohradě v Douglasmuiru, poblíž Friockheimu, asi pět mil severně od Arbroathu, byl radiokarbonovou metodou datován do doby přibližně 3500 let př. n. l. Funkce ohrady není známa – snad sloužila k zemědělství nebo k obřadním účelům.[4]
V oblasti se hojně vyskytují nálezy z doby bronzové. Patří k nim pohřby v malých kamenných hrobech (cistách) u West Newbiggingu, asi míli severně od města, které obsahovaly keramické urny, pár stříbrných disků a zlatý náramek.[5] Archeologie doby železné je také přítomna, například v podzemí u hřbitova Warddykes[6] a u West Grange of Conan[7], stejně jako známější příklady v Carlungie a Ardestie.
Zdá se, že oblast měla význam i v raně křesťanském období, jak dokazují piktské kamenné rytiny nalezené při obnově kostela St Vigeans, které jsou nyní umístěny v tamním malém muzeu. Kameny byly použity při stavbě starého kostela a mnohé z nich byly značně poškozené. Jeden z nich, Drosten Stone (Drostenův kámen) z 9. století, patří k několika málo piktským artefaktům s latinským nápisem: DROSTEN: IREUORET [E]TTFOR CUS. Tento nápis se vykládá různě, ale předpokládá se, že se vztahuje k piktskému králi Uuradovi, který vládl v letech 839–842 n. l.[8]
Středověká historie
editovatPrvní novodobou stavbou v Arbroathu bylo opatství založené králem Vilémem Lvem v roce 1178 pro mnichy tyronského řádu z opatství Kelso. Bylo vysvěceno v roce 1197 s věnováním svatému Tomáši Becketovi jako jediná králova osobní nadace; ten byl v jeho prostorách pohřben v roce 1214.[9] Opatství bylo definitivně dokončeno až v roce 1233.[10]
Král Jan také ve 13. století osvobodil Arbroath od "mýtného a cla" ve všech částech Anglie kromě Londýna.[9]
Bitva u Arbroathu v roce 1446 se odehrála po sérii střetů mezi arbroathským vrchním soudcem Alexandrem Lindsayem, třetím hrabětem z Crawfordu, a biskupem Jamesem Kennedym ze St Andrews, které vedly k tomu, že Lindsay vyplenil biskupovy pozemky a vypálil jeho majetek. Lindsay byl exkomunikován a mělo se za to, že je to v rozporu s jeho rolí vrchního soudce. Mniši z arbroathského opatství vybrali jako jeho náhradu Alexandra Ogilvyho z Inverquharity a tato urážka vedla k líté bitvě ve městě, při níž zahynulo 500 lidí včetně Lindsaye a Ogilvyho. Velké části města byly následně zničeny Lindsayovou rodinou.[11]
Po zrušení v době reformace opatství brzy upadlo v zapomnění a nakonec zchátralo. Olověná střecha byla údajně použita v občanských válkách v 16. století a kamenné zdivo bylo drancováno pro stavbu domů ve městě. V 17. a 18. století byly ruiny oblíbeným místem cestovatelů. Nakonec byly v roce 1815 převzaty do státní péče. Nyní je spravuje Historic Scotland.[3]
Dne 6. dubna 1320 se v opatství Arbroath sešel skotský parlament a adresoval papeži Arbroathskou deklaraci, kterou vypracoval tehdejší opat Bernard. Ta podrobně popisovala služby, které jejich "pán a panovník" Robert Bruce prokázal Skotsku, a výmluvně potvrzovala skotskou nezávislost[9].[12]
Arbroath byl v roce 1599 Jakubem VI. povýšen na královské město.[13]
Moderní dějiny
editovatJakobitské povstání z roku 1745, známé jako čtyřicet pět, proměnilo Arbroath v jakobitské město. Velká část zdatných mužů se přidala k jakobitské armádě. Byl to jeden z hlavních přístavů, kde se mohli vylodit muži a zásoby z Francie. Spolu s dalšími jakobitskými přístavy na severovýchodním pobřeží tvořilo pro jakobitskou věc majetek téměř nevyčíslitelné hodnoty.[14]
Průmyslová revoluce rozšířila ekonomiku a počet obyvatel Arbroathu. Byla postavena nová obydlí pro příliv dělníků. Arbroath se stal známým díky výrobě juty a plachtoviny – v roce 1875 zde bylo 34 továren s 1 400 tkalcovskými stavy, které vyrobily přes milion yardů osnaburského sukna a 450 000 yardů plachtoviny. Předpokládá se, že Arbroath dodával plachty pro loď Cutty Sark. V roce 1867 továrny zaměstnávaly 4 620 lidí.[15] Arbroath byl také významný ve výrobě obuvi a sekaček na trávu; místní firma Alexander Shanks, založená v roce 1840 a sídlící v Dens Iron Works,[16] dodávala sekačky pro Old Course v St Andrews a All England Lawn Tennis and Croquet Club.[17][18] V roce 1960 firmu Shanks převzala další místní firma Giddings & Lewis-Fraser Ltd., která se vyvinula z firmy Douglas Fraser, založené v roce 1832 a zabývající se především výrobou lnu a plátna. V pozdějším 19. století se firma, tehdy již Douglas Fraser & Sons, po úspěchu pletacího stroje navrženého Normanem Fraserem zaměřila na strojní výrobu. Firma měla zájmy v Jižní Americe a Indii. V roce 1959 její firmy převzala americká společnost Giddings & Lewis a přejmenovala je na Giddings & Lewis-Fraser. Její sídlo bylo Wellgate Works, Arbroath.
Arbroath je dnes známý především díky svým vazbám na rybářský průmysl. Poté, co přístavy ze 14.-18. století ustoupily v roce 1839 většímu přístavu, hledala rada rybáře ochotné přestěhovat se do Arbroathu, aby využili jeho zázemí. Přijímala muže z nedalekého Auchmithie i ze vzdálenějších míst, včetně Shetland. Průmysl se rozrůstal. V letech největšího rozmachu až do roku 1980 pracovalo v Arbroathu asi 40 plavidel na lov lososů a pelagických ryb, která zaměstnávala stovky lidí na palubě a další stovky na břehu při obsluze plavidel a zpracování ryb. Snížení kvót a vyřazování z provozu si ve Skotsku vybíralo svou daň od 1980 až do současnosti (2007). Arbroath zůstává přístavem pro lov lososů, který je otevřen pro vykládku měkkýšů a korýšů.[19] Z Arbroathu pravidelně vyplouvá pouze jedno plavidlo; další tři plavidla vlastněná Arbroathem vyplouvají z Aberdeenu a přístavů dále na sever. Velkým zaměstnavatelem zůstává zpracování ryb, ale ryby pocházejí z Aberdeenu, Peterheadu a dokonce i z Islandu, Norska a Irska.[20]
V 19. století došlo v Arbroathu k rozvoji zdravotnictví. V roce 1836 byl na základě předplatného zřízen dispenzář, který poskytoval lékařskou péči chudým. V roce 1842 se kvůli epidemii skvrnitého tyfu zřídilo malé izolační oddělení. Následujícího roku se z něj díky předplatnému stala nemocnice Arbroath Infirmary, která byla otevřena v roce 1845 a v roce 1916 našla nové prostory.[21]
Geografie
editovatArbroath leží na pobřeží Severního moře, 27 km severovýchodně od Dundee, v regionu Angus. Geologicky leží převážně na starém červeném pískovci (Old Red Sandstone). Níže položené části byly pod úrovní mořské hladiny až do poslední doby ledové.[22]
Arbroath leží 158 km severovýchodně od Glasgow a 124 km od Edinburghu. Sousední vesnice St. Vigeans, Carmyllie, Friockheim, Colliston a Inverkeilor jsou pro účely zastupování v radě brány jako součást Arbroathu a spolu s Carnoustie sdílejí jeho telefonní předvolbu 01241.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Arbroath na anglické Wikipedii.
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-10-12 [cit. 2022-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Scotland (United Kingdom): Council Areas & Localities - Population Statistics, Charts and Map. www.citypopulation.de [online]. [cit. 2022-08-18]. Dostupné online.
- ↑ a b UNIVERSITY OF ABERDEEN; ANDERSON, Peter John. Record of the celebration of the quatercentenary of the University of Aberdeen, from 25th to 28th September, 1906. Aberdeen: Aberdeen, 1907. 704 s. Dostupné online. OCLC urn:oclc:record:1051751053
- ↑ KENDRICK, Jill, et all. Excavation of a Neolithic enclosure and an Iron Age settlement at Douglasmuir, Angus. S. 26–67. Proceedings of the Society of Antiquaries of Scotland [online]. 2007-06-11 [cit. 2022-08-18]. S. 26–67. S2CID 53586923. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. DOI 10.9750/PSAS.125.29.67. (anglicky)
- ↑ JERVISE, Andrew. Notice of stone cists and an urn, found near Arbroath, Forfarshire. S. 100–102. ads.ahds.ac.uk [online]. Proceedings of the Society of Antiquaries of Scotland 5, 2007-06-11 [cit. 2022-08-18]. S. 100–102. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ WATKINS, Trevor. Excavation of a settlement and souterrain at Newmill, near Bankfoot, Perthshire. S. 100, 165–208. ads.ahds.ac.uk [online]. 2007-06-11 [cit. 2022-08-18]. S. 100, 165–208. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ An account of the excavation of the round or "bee-hive" shaped house and other underground chambers, at West Grange of Conan, Forfarshire. ads.ahds.ac.uk [online]. 2007-06-11 [cit. 2022-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-11.
- ↑ CLANCY, Thomas Owen. The Drosten Stone: a new reading. S. 429–499. ads.ahds.ac.uk [online]. 2007-06-11 [cit. 2022-08-18]. S. 429–499. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b One or more of the preceding sentences incorporates text from a publication now in the public domain: Chisholm, Hugh, ed. Arbroath. 1911 Encyclopædia Britannica. Vol. 2 (11th ed.). Cambridge University Press. S. 339.
- ↑ MILLER, David. Arbroath and its abbey; or, The early history of the town and abbey of Aberbrothock, including notices of ecclesiastical and other antiquities in the surrounding district;. [s.l.]: Edinburgh, T.G. Stevenson; [etc., etc.,] 321 s. Dostupné online. S. 140.
- ↑ ANDREW JERVISE, Jervise. The history and traditions of the land of the Lindsays in Angus and Mearns .... [s.l.]: [s.n.], 1853. 383 s. Dostupné online. S. 322. (English)
- ↑ Letters: ‘The Declaration of Arbroath’; letter of the barons of Scotland to Pope John XXII. www.rps.ac.uk [online]. 2013-06-01 [cit. 2022-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Arbroath and its Abbey. Kapitola Constitution and Rank of Burgh. www.electricscotland.com [online]. [cit. 2022-08-18]. Dostupné online.
- ↑ DUFFY, Christopher. The '45. London: Cassell Military, 2003. 639 s. Dostupné online. ISBN 0-304-35525-9, ISBN 978-0-304-35525-9. OCLC 51316554 S. 83–86, 366.
- ↑ WARDEN, Alex Johnston. The Linen Trade, Ancient and Modern. [s.l.]: Longman, Green, Longman, Roberts & Green 840 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: hNT592RHNRwC.
- ↑ Alexander Shanks and Son - Graces Guide. www.gracesguide.co.uk [online]. [cit. 2022-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Alexander Shanks from The Gazetteer for Scotland. www.scottish-places.info [online]. [cit. 2022-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alexander Shanks and Son - Graces Guide. www.gracesguide.co.uk [online]. [cit. 2022-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-27.
- ↑ Courier News Story. web.archive.org [online]. 2004-06-06 [cit. 2022-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Aberdeenshire Council - Fishing Industry Statistics. www.aberdeenshire.gov.uk [online]. 2007-01-07 [cit. 2022-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Arbroath Infirmary - University of Dundee Archives. archives.dundee.ac.uk [online]. [cit. 2022-08-18]. Dostupné online.
- ↑ HUGH, Chisholm ed. (1911). Forfarshire . Encyclopædia Britannica. Vol. 10 (11th ed.). Cambridge University Press. S. 660–662.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arbroath na Wikimedia Commons
