Wikipedie

Anna Fárová

francouzsko-český historik umění a fotograf

Anna Fárová (1. června 1928 Paříž, Francie[2] – 27. února 2010 Jindřichův Hradec[3]) byla česko-francouzská historička umění a překladatelka z francouzštiny. Specializovala se na dějiny a kritiku umělecké fotografie. Její dcera Gabriela Fárová (* 1963) je uznávaná fotografka, Isabela Fárová (* 1961) je sochařka.

PhDr. Anna Fárová
Rodné jménoAnnette Šafránková
Narození1. června 1928
Paříž FrancieFrancie Francie
Úmrtí27. února 2010 (ve věku 81 let)
Jindřichův Hradec ČeskoČesko Česko
Alma materUniverzita Karlova
Povolánífotografka, historička umění, překladatelka a kurátorka
Oceněnímedaile Za zásluhy mzz II. stupeň (2002)
Osobnost české fotografie (2006)
Čestné občanství Prahy 2 (2010)
ChoťLibor Fára
DětiGabriela Fárová, Isabela Fárová[1]
PodpisAnna Fárová – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a dílo

editovat

Narodila se v Paříži jako Annette Šafránková – její matka byla francouzská profesorka Anne Moussu, její otec Miloš Šafránek (1894–1982) byl diplomat a hudební spisovatel. V Paříži se setkávala s významnými umělci té doby, osobně poznala například Bohuslava Martinů, Jana Zrzavého, Josefa Šímu nebo Františka Tichého.[4]

Po rozvodu rodičů, když jí bylo pět let, se s matkou vrátila do Prahy. Otec a bratr zůstali v Paříži, později žili za války v Americe[5]. Po roce 1951 její matku jako cizinku vyhostili a Anna zase nedostala pas, takže matku celých pět let neviděla.

Po přesídlení na pražský Spořilov navštěvovala schůzky skupiny spořilovských surrealistů; mezi její přátele patřila oběť nacistické okupace – básník Rudolf Altschul (1927–1945). Zde se seznámila s Karlem Teigem i se svým budoucím mužem výtvarníkem Liborem Fárou (1925–1988), o kterém prohlásila:

Když jsem viděla jeho obraz Dvě tváře (Deux visages), říkala jsem si, ten bych chtěla mít – a jeho autora taky.[4]

Vystudovala francouzské gymnázium v Praze a v letech 1946–1951 studovala dějiny umění (prof. A. Matějček) a estetiku (prof. J. Mukařovský) na Filosofické fakultě UK. Diplomová práce Antonín Chittussi (1951) nebyla přijata k obhajobě, komisi se zdála příliš frankofonní. Promovala spisem Vliv fotografie na malířství. František Drtikol (1974), v roce 2002 absolvovala rigorózní řízení na FAMU.

Vztah s Liborem Fárou se rozpadl kvůli jeho alkoholismu. Během manželství se mu Anna podřizovala, byl to on, kdo určoval program.[5]

Díky svému muži měla přístup k časopisu Verve, ve kterém byly jak barevné celostránkové reprodukce slavných obrazů, tak velkoformátové fotografie…

Tam jsem objevila i fotografii Cartier-Bressona Kardinál Pacelli na návštěvě v Paříži. Vypadala jako barokní freska. A já byla ohromena tou sourodostí, že dobrá fotografie obstojí i obklopená starým i novým uměním různého druhu. Že je na stejné úrovni, pokud je kvalitní. A to mě strašně zasáhlo.[4]

Snila o tom, že bude pracovat v Národní galerii nebo Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, ale kvůli špatnému kádrovému profilu nakonec začala pracovat v Národní technické knihovně, kde za tři koruny na hodinu dělala korektury.[5] Do roku 1970 měla svobodné povolání, od roku 1970 do roku 1976 působila na FAMU a v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Nezastírala negativní vztah ke komunismu v bývalém Československu.[6] Po podpisu Charty 77 byla z UPM propuštěna. Od roku 1995 působila ve vědecké radě Uměleckoprůmyslového muzea. Přednášela na univerzitách ve Francii, USA i Velké Británii, překládala z francouzštiny. Spolupracovala s nakladatelstvími Odeon, Orbis a Torst, byla editorkou série Paragraphic Books v newyorském nakladatelství Grossman Publisher.

Pořádala výstavy českých i zahraničních fotografů doma i ve světě a psala fotografické monografie. Zpracovala dílo Františka Drtikola a zejména vydala výbor z díla Josefa Sudka, jehož autorská práva získala od umělce odkazem. Pozůstalost Josefa Sudka je nyní uložena v Ústavu dějin umění AV ČR.

Napsala řadu knih o významných zahraničních umělcích, například o Robertu Capovi[7], vůbec první monografii o Cartier Bressonovi, Werneru Bischofovi, členech agentury Magnum a dalších (Jiří Jeníček, Eugen Wiškovský, Jindřich Štyrský, Josef Koudelka, Eva Davidová).

Vytvořila a uspořádala fotografickou sbírku v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. V roce 1967 organizovala výstavu 7+7, v roce 1974 výstavu Osobnosti československé fotografie I, roku 1981 organizovala výstavu 9&9 v cisterciáckém klášteře v Plasích, na které vystavovalo 18 českých umělců[8] a pozvání přijaly významné osobnosti světové fotografie.

Zemřela dne 27. února 2010.

Ocenění

editovat

Za svou práci získala množství významných vyznamenání v USA, Německu a dalších zemích. Byla jmenována Rytířkou řádu umění a literatury ve Francii a roku 2002 získala české státní vyznamenání Medaili Za zásluhy.[4][9] Roku 2006 obdržela titul „Osobnost české fotografie roku za dlouhodobý přínos fotografii“.[10] Za rekonstrukci domu na Horním náměstí ve Slavonicích, který zakoupila (Fárův dům), byla udělena cena Grand Prix Obce architektů.

Publikace (výběr)

editovat
  • Henri Cartier-Bresson, Odéon, Paříž, 1958
  • Jiří Jeníček, SNKLU, 1962
  • Werner Bischof, 1916–1954, Paragraphic, 1966
  • Photographs, spolupracovali André Kertész a Robert Sagalyn, 1966
  • Pražské jaro ve fotografii, Praha, Obelisk, 1970
  • Současná fotografie v Československu, Praha, Obelisk, 1972 (náklad zničen)
  • František Drtikol, Milano 1973
  • Robert Capa, Praha 1973 (též anglicky)
  • Jindřich Štyrský. Fotografické dílo 1934–1935, Praha 1982 (vydala pod dívčím jménem Annette Moussu)
  • Josef Sudek, Milano 1983, Paris 1990, 1997
  • Frantisek Drtikol : Photographe Art Déco, spolupracovali Manfred Heiting, Schirmer-Mosel, 1986
  • Josef Sudek : Poet of Prague, John Murray Editions, New York, London, Paris 1990
  • Libor Fára, 1925–1988, spolupracovali Libor Fára a Gabina Fárová, Association culture et communication pour La Nuit Culturelle, 1990
  • Gypsies, spolupracoval Josef Koudelka, Hale, 1992
  • André Villers, spolupracoval André Villers, Institut français de Prague, 1994
  • Josef Sudek. The Pigment Prints 1947–1954, Los Angeles 1994 (ed. M. Heiting), angl. něm., fr.
  • Josef Sudek, Gina Kehayoff Verlag, 1998
  • Inge Morath Portraits, spolupracovali Arthur Miller a Robert Delpire, Éditions Otto Muller, 1999
  • Josef Sudek, Éditions du Centre national de la photographie, 1999
  • Josef Sudek: Pigment Prints, Salander, 2001
  • Zdeněk Tmej: Totaleinsatz, spolupracoval Tomáš Jelínek, Torst, 200
  • Josef Koudelka, spolupracovali Josef Koudelka a Karel Hvížďala, Torst, 2002
  • Eva Davidová, spolupracovali Eva Davidová a Jana Horvathová, Torst, 2004
  • Ivan Lutterer, Panoramatické fotografie, Panoramic photographs: 1984–1991, spolupracovali Ivan Lutterer a Václav Sokol, Barta Studio JB, 2004
  • Tváře dějin, avec des photographies de Robert Capa a Richard Whelan, Obecní dům, 2004
  • Libuna: A Gypsy's Life in Prague, spolupracovali Iren Stehli, Milena Hübschmannová a Franca Comalini, Scalo, 2004
  • Petra Skoupilová, Les femmes, spolupracoval Michel Métayer, KANT, 2004
  • Dušan Šimánek, Torst, 2006
  • Iren Stehli. Pražské výlohy 1978–1996, Praha 1996 (s H. Favrodem)
  • Iren Stehli, Praha, Torst, 2007 (s M. Hellerem, Irenou Stehli)
  • The window of my studio, avec des photographies de Josef Sudek, Torst, 2007

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Isabela Fárová
  2. ↑ 1928: Narozeniny slaví historička a teoretička fotografie Anna Fárová[nedostupný zdroj]
  3. ↑ Ve věku 81 let zemřela historička fotografie Anna Fárová [online]. ČTK, 1. 3. 2010, rev. 1. 3. 2010 [cit. 2010-03-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d FÁROVÁ, Anna a SOJKOVÁ, Alena. Anna Fárová, historička umění. Týdeník Rozhlas [online]. 2007, č. 3. [cit. 23. 11. 2024]. Dostupné z: http://www.radioservis-as.cz/archiv07/03_07/03titul.htm
  5. ↑ a b c KOSATÍK, Pavel. Česká inteligence 20. století. Edice N. Praha: N media, 2023. ISBN 978-80-88433-35-4
  6. ↑ « Anna Farova, historienne d'art tchèque », LeMonde.fr, mis en ligne le 6 mars 2010
  7. ↑ Le Point, č. 1955, 4. března 2010, str. 32
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.antiqbook.com [online]. [cit. 2008-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-09. 
  9. ↑ Archivovaná kopie. www.pohranici.cz [online]. [cit. 2008-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  10. ↑ Archivovaná kopie. www.artmagazin.eu [online]. [cit. 2008-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-24. 

Literatura

editovat
  • BREGANTOVÁ, Polana. Anna Fárová o fotografii: Soupis práce od roku 1957. In: FÁROVÁ, Anna, STEHLI, Iren, ed. a NOVÁK, Robert V., ed. Anna Fárová & fotografie: práce od roku 1956 = Anna Fárová & photography: from 1956 to the present. Praha: Langhans Galerie – PRO Langhans, 2006, s. 77–167. ISBN 80-902816-4-8 (v knize neuvedeno); chybné: 80-902816-0-5.
  • FÁROVÁ, Anna a STOILOV, Viktor, ed. Dvě tváře. 1. vyd. Praha: Torst, 2009. 1151 s. ISBN 978-80-7215-369-5. [Výbor z díla, studie o světové a české fotografii, vzpomínky, kompletní bibliografie.]
  • SLAVÍČEK, Lubomír, ed.; BREGANTOVÁ, Polana at al. Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejích spolupracovníků z příbuzných oborů A–M: (asi 1800–2008) 1. svazek. 1. vyd. Praha: Academia, 2016, s. 294–296. ISBN 978-80-200-2094-9.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anna_Fárová&oldid=24420972“