Živnostenský zákon

Živnostenský zákon, plným názvem zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), je zákon, který v České republice upravuje podmínky pro podnikání fyzických a právnických osob v některých činnostech. Živnostenský zákon zrušil předchozí zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.

Živnostenský zákon
Zákon o živnostenském podnikání
Předpis státu	Československo Československo Česko Česko
Druh předpisu	zákon
Číslo předpisu	455/1991 Sb.
Údaje
Autor	Federální shromáždění ČSFR
Schváleno	2. říjen 1991
Platnost	15. listopad 1991
Účinnost	1. leden 1992
Oblast úpravy
správní právo

Obsah zákona

Zákon definuje živnost jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku, a zároveň stanoví, které činnosti živností naopak nejsou (např. podnikání lékařů, veterinářů, farmaceutů, advokátů, exekutorů, notářů, znalců, tlumočníků, auditorů, podnikání bank, pojišťoven, stanic technické kontroly, podnikání v hornické činnosti, v energetice, v zemědělství a rovněž provozování svobodných povolání – podnikání v těchto činnostech upravují speciální zákony).

Živnosti dělí především na ohlašovací a koncesované, a pro podnikatele stanoví podmínky pro získání živnostenského oprávnění a pro provozování živnosti, tj. podmínky všeobecné (plná svéprávnost, bezúhonnost) a podmínky zvláštní (odborná způsobilost včetně možností jejího prokázání). Živnostenský zákon také definuje podnikání s odpovědným zástupcem pro případ, že fyzická osoba, která chce podnikat v regulované činnosti, nemá odbornou způsobilost. Právnické osoby ustanovují odpovědného zástupce u regulovaných živností až na výjimky vždy. Živnostenský zákon také definuje podmínky pro podnikání zahraničních osob na území České republiky (osoby s bydlištěm resp. sídlem mimo české území) a stanovuje podmínky, za kterých může občan EU poskytovat služby na území České republiky, aniž by získal živnostenské oprávnění podle živnostenského zákona.

Dále stanovuje překážky provozování živnosti, definuje provozovnu a povinnosti podnikatele, podnikajícího v provozovně, a živnostenský rejstřík a údaje, které se do něho zapisují. Stanovuje také údaje, které je povinen podnikatel při ohlášení živnosti resp. při žádosti o koncesi sdělit živnostenskému úřadu a stanovuje doklady, které je povinen podnikatel přiložit k ohlášení živnosti resp. k žádosti o koncesi. Taktéž stanovuje situace, kdy zaniká živnostenské oprávnění a kdy dochází ke zrušení živnostenského oprávnění z moci úřední nebo k pozastavení provozování živnosti. Zákon i vyjmenovává přestupky proti jednotlivým ustanovením živnostenského zákona a stanovuje maximální výše pokut za tyto přestupky.

V přílohách zákona jsou uvedeny podrobnosti pro jednotlivé živnosti. V příloze č. 1 seznam řemeslných živností, v příloze č. 2 seznam vázaných živností včetně požadované odborné způsobilosti, v příloze č. 3 seznam koncesovaných živností včetně požadované odborné způsobilosti a orgánu státní správy, který vydává stanovisko ke koncesi, a v příloze č. 4 seznam oborů činností živnosti volné Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

Externí odkazy

• Výukový kurs Živnostenský zákon ve Wikiverzitě
• Platné znění živnostenského zákona na webu Zákony pro lidi
• Živnostenský zákon e-Sbirka.cz