Šiška

Šiška (odborně šištice, latinsky strobilus, plurál strobili) je orgán nahosemenných rostlin, který jim slouží k rozmnožování. Samičí šištice vytvářejí vajíčka, samčí vytvářejí pyl. Jedná se o evolučně původnější orgán sloužící k rozmnožování než květ. Druhů rostlin tvořících šištice je menší množství než druhů krytosemenných (kvetoucích) rostlin. Šištice mají mnohé běžné dřeviny (jehličnany) či cykasy.

Šišky smrku ztepilého

Šištice u nahosemenných rostlin

Stavba samičí šištice a šišky, která z ní po opylení a oplození vajíček vzniká.

Jehličnany

Šištice u jehličnanů jsou jednopohlavné, a tedy dvojí: samčí (mikrostrobily) a samičí (megastrobily). Jsou tvořeny vřetenem, kolem něhož spirálovitě vyrůstají sterilní (podpůrné) a semenné šupiny. Samčí šištice obsahují tyčinky (mikrosporofyly), se dvěma prašnými pouzdry, které produkují pylová zrna. Po jejich vyprášení zasychají a opadávají. Samičí šištice obsahují ploché semenné šupiny, které vyrůstají v úžlabí podpůrných šupin a nesou dvě vajíčka. Ta se po opylení dále vyvíjejí v semena, zatímco šištice zrají a dřevnatějí v šišky. Po dozrání semen se šupiny šišek díky vysychání rozevírají a semena vypadávají ven. Prázdné šišky pak ze stromů opadávají (většina dřevin), rozpadají se už na stromě (jedle) nebo vytrvávají několik dalších let na větvích (modřín).

U některých jehličnanů nejsou zralé šupiny dřevnaté, ale zdužnatělé, např. u jalovce (Juniperus), tisu (Taxus) nebo zeravce (Platycladus) z čeledi cypřišovitých.

Cykasy a ostatní nahosemenné

U cykasů jsou v šišticích uspořádány vždy samčí výtrusné listy, u některých rodů též samičí. Mají jednodušší strukturu než složitě stavěné šišky jehličnanů. Bývají často velmi živě zbarveny, například červenooranžové šištice druhu Encephalartos ferox. Samčí i samičí šištice vytváří též pouštní rostlina welwitschie podivná, samčí šištice podobné jehnědám nalézáme u jinanu.

Podobné útvary u ostatních rostlin

Útvary podobné šišticím najdeme u přesliček (výtrusnicové klasy – strobily, které však slouží jen k produkci výtrusů, nikoli k dozrávání semen, která přesličky netvoří). Naopak "šištice" chmele nejsou z botanického hlediska šiškami, ale plodenstvím nažek s vyčnívajícími listeny. Stejně tak zdánlivé šištice olše jsou květenství (samičí jehnědy), u nichž po opylení zdřevnatěly podpůrné listeny a listence.

Galerie

• 
  Samčí šištice jedle
• 
  Čerstvé samičí šištice modřínu
• 
  Samičí šištice smrku ztepilého
• 
  Nezralá šiška borovice banksovy
• 
  Samčí (vlevo) a samičí (vpravo) šištice na větvičce douglasky tisolisté
• 
  Zralá šiška douglasky s vyčnívajícími podpůrnými šupinami
• 
  Šišky kryptomerie japonské
• 
  Dužnaté šištice zeravce východního
• 
  Šištice welwitschie
• 
  Samičí šištice cykasu Encephalartos gratus

Odkazy

Literatura

• Kincl, Lubomír a kol.: Biologie rostlin. Praha: Fortuna 2000
• Vinter, Vladimír: Atlas anatomie cévnatých rostlin. PřF UP Olomouc, dostupné na http://www.botanika.upol.cz/atlasy/anatomie/index.html

Související články

• Nahosemenné
• Pyl
• Opylení
• Polinační kapka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu šiška na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo šiška ve Wikislovníku

Autoritní data	NKC: ph698687 LCCN: sh85030819

Portály: Biologie | Rostliny