Čepel

ostrá část zbraně nebo nástroje
Další významy jsou uvedeny na stránce Čepel (rozcestník).

Čepel je část nástroje, zbraně nebo stroje s ostřím, která je určena k prorážení, sekání, krájení nebo škrábání povrchů nebo materiálů. Čepele jsou obvykle vyrobeny z materiálů, které jsou tvrdší než ty, na které mají být použity. Historicky lidé vyráběli čepele z odlupujících se kamenů, jako je křemen nebo obsidián, a z různých kovů, například z mědi, bronzu a železa. Moderní čepele se často vyrábějí z oceli nebo keramiky. Čepele jsou jedním z nejstarších nástrojů lidstva a stále se používají k boji, přípravě jídla a dalším účelům.

Čepel japonské katany

Vyskytuje se jako část zbraně (např. meč, šavle, píka, halapartna, kord, rapír, dýka) , nástroje (kupř. nůž, sekera, mačeta, nůžky, pila, kosa, žiletka). Čepele se používají i v mnoha strojních zařízeních a v nejrůznějších oborech lidské činnosti (strojní nůžky, lékařské skalpely, travní sekačky či obráběcí nože pro obráběcí stroje a nástroje apod.). Čepel tak slouží k sekání, krájení, bodání, řezání, třískovému obrábění atp.

Pojem „čepel“ v jiném významu slova

editovat

V botanice je čepel (lamina) plochá lupenitá část listu, která slouží zejména k výměně plynů s okolím („dýchání“), k fotosyntéze a k odpařování vody.
Ve sportovním názvosloví je čepel částí hokejky.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat